„Dítě není slepé střevo.“ Kdo interrupce v Česku hájí a kdo je proti nim?
„Na zpřísnění interrupčního zákona si už vylámali zuby několikrát. Stále se to ale snaží omezovat. Malými krůčky tam dostat nějaké větší restrikce,“ říká socioložka Radka Dudová. Poslechněte si, kdo chce změnit zákon o interrupcích a proč
„Žena je jen přístřešek, plod není součástí jejího těla. Dítě není slepé střevo.“ To jsou některé vážně míněné argumenty, které u nás proti interrupcím zaznívají. Poslechněte si, o co jde pro-choice a pro-life hnutím a jak vlivná u nás jsou. V šesté a poslední epizodě série Přerušení sledujeme českou veřejnou debatu od devadesátek do současnosti.
V současnosti jsou počty provedených interrupcí v Česku na historických minimech. Zároveň na dosavadním maximu je veřejná podpora pro rozhodování žen. Podle dat CVVM 79 % lidí podporuje právo žen na to svobodně rozhodnout o umělém přerušení těhotenství. Přesto u nás dochází ke snahám o prosazení restriktivnějšího znění zákona a o omezení přístupu k interrupcím.
Na přelomu tisíciletí došlo k několika pokusům, které měly zrušit dosavadní zákon z roku 1986. Změny legislativy se měly týkat třeba omezení přístupu k interrupcím pouze na případy znásilnění nebo ohrožení života ženy. Dalším návrhem byla změna pojmenování umělého přerušení těhotenství, kterému by se nově říkalo „usmrcení počatého, ale nenarozeného dítěte“. A do hry vstoupil i přímý zákaz interrupcí. Ten navrhla v roce 2004 skupina poslanců v čele s lidovcem Jiřím Karasem. Chtěla postihovat až rokem odnětí svobody ty, kteří ženu k interrupci nabádají, a až pěti lety lékaře nebo lékařky, kteří interrupci provedou.
„Za pokusy o legislativní omezení nebo zákaz interrupcí stáli většinou konzervativní politici, kteří byli ve spojení s občanskými skupinami pro-life hnutí, v češtině hnutí pro život,“ popisuje socioložka Linda Sokačová. „Šlo třeba o návrhy, aby se zkrátila doba, po kterou může být umělé přerušení provedené. Objevil se i pokus o změnu v zákoně o pohřebnictví, kde se objevil požadavek na to, aby potracené plody musely být pohřbívány.“
Poslechněte si, jaké návrhy a argumenty padají v české politické debatě o interrupcích.
Pokud chce žena podstoupit umělé přerušení těhotenství (interrupci), musí o to písemně požádat svého gynekologa.
Podstoupit umělé přerušení těhotenství může bez ohledu na svůj věk. Pokud je mladší než 16 let, potřebuje souhlas zákonných zástupců.
Mezi šestnáctým a osmnáctým rokem už těhotná souhlas nepotřebuje, zákonní zástupci ale dostanou vyrozumění.
O interrupci může v Česku požádat jakákoli občanka Evropské unie.
Podmínkou provedení interrupce je, aby těhotenství netrvalo víc než 12 týdnů (tj. 12 týdnů od poslední menstruace) a aby mu nebránily zdravotní důvody.
Těhotenství nelze přerušit dřív než 6 měsíců od poslední interrupce, pokud k tomu nejsou závažné zdravotní důvody. Výjimkou je pouze situace, kdy žena alespoň dvakrát rodila, kdy dovršila 35 let nebo pokud je důvodné podezření, že otěhotněla v důsledku trestné činnosti, která na ní byla spáchána.
Pokud je interrupce nutná ze zdravotních důvodů, tzn. že je ohrožen život nebo zdraví ženy nebo zdravý vývoj plodu, může být umělé přerušení těhotenství provedeno i po 12. týdnu těhotenství.
Umělé přerušení těhotenství na vlastní žádost je zpoplatněno. Cenu výkonu žena zjistí u svého gynekologa nebo ve zdravotnickém zařízení, které interrupci provádí.
Pokud je těhotenství uměle přerušeno ze zdravotních důvodů, hradí jej většinou zdravotní pojišťovna. Relevantní zdravotní důvody shrnuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 75/1986 Sb.
Další informace jsou dostupné v zákoně č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.
V sérii Přerušení používáme pro větší srozumitelnost binární kategorie muž a žena. Jsme si vědomi toho, že ne každá osoba, které se problematika interrupcí týká, se jako žena identifikuje.
Bára Součková
Barbora Součková je redaktorka a moderátorka, podílí se na publicistickém podcastu Vlna na Radiu Wave a pracuje ve zpravodajství. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde aktuálně pokračuje studiem doktorského programu Mediálních studií. Věnuje se médiím a genderu, válečné fotografii a vizuální komunikaci, o které také na FSV UK přednáší. Od roku 2018 působila v soukromých médiích, součástí Českého rozhlasu je od roku 2022.
Jiří Klečka
Jiří Klečka pracoval 4 roky v zahraniční redakci Českého rozhlasu, kde se věnoval především tématům, jako je politika Evropské unie nebo Blízký východ. Spolupracoval na pořadech jako Zaostřeno, Za obzorem, Svět ve 20 minutách nebo Destinace Brusel. Jako reportér pokrýval dění v Izraeli nebo na Ukrajině. Pracuje také jako zprávař na Rádiu Wave a je součástí týmu Žurnál, který tvoří zpravodajské příspěvky na sociální sítě Radiožurnálu.
Související
-
Přerušení těhotenství může způsobit krizi vztahu. Jak si být oporou?
Interrupce je zásahem do těla i psychiky, který vyvolává silné emoce a pocity viny. V podcastu psychoterapeutka Jana Kučerová rozebírá, jak se s tímto obdobím vyrovnat.
-
Přerušení tady a teď: Kdo rozhoduje o interrupcích u nás a v okolních evropských zemích?
Jak je to dnes s právem na umělé přerušení těhotenství u nás v České republice? Kdo na ně má nárok a jak často k interrupcím dochází? Rozhlížíme se také okolo nás.
-
Znásilnění už není jen fyzické násilí. Jak se mění česká legislativa?
Česko prochází významnou změnou v přístupu k sexuálnímu násilí. Nová definice znásilnění reflektuje evropský trend zaměřený na otázku souhlasu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
