Barbora Součková

Proč mají ženy právo volby? Jakou roli hrají v otázce přerušení těhotenství muži? A jak rozhodování reguluje a kontroluje stát? 

Ve druhé epizodě Přerušení se vracíme na úplný začátek českého příběhu interrupcí. Sledujeme neúspěšné snahy prvorepublikových feministek a legalizaci v padesátých letech.

Jak je to dnes s právem na umělé přerušení těhotenství u nás v České republice? Kdo na ně má nárok a jak často k interrupcím dochází? Rozhlížíme se také okolo nás.

Proč jsou legální interrupce světově tak třaskavé politické téma? A jak to s nimi začalo u nás? Odkrýváme českou cestu k rozhodování žen o přerušení nechtěného těhotenství.

Už deset let si na začátku února připomínáme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Pozice českých vědkyň ve výzkumné i akademické sféře je ale dlouhodobě špatná.

Marika Anna Mlčková je sedmnáctiletou studentkou pražského gymnázia a zakladatelkou projektu AcceCycle. Ten se snaží bojovat s menstruační chudobou na školách.

S koncem roku a jeho bilancováním se ohlédneme i za tím, jak vypadaly v roce 2024 sociální sítě. Výrazných trendů bylo totiž opět poměrně dost.

Menstruační chudobou – nedostatkem prostředků na základní menstruační potřeby, jako jsou vložky nebo tampóny – jsou zasažené ženy a dívky po celém Česku.

I když se Kamala Harris stala na chvíli popkulturní ikonou a vybrala rekordní sumu peněz na svoji kampaň, na stěhování do Bílého domu to nestačilo.

Spojené státy si za necelé dva týdny zvolí nového prezidenta, nebo prezidentku. Už k minulým volbám před čtyřmi lety přišel rekordní počet lidí, a to včetně těch do 30 let.