Jsem ročník:
1981
Na Radiu Wave zastávám práci?
Ten, který práská kníry a cvaká Čelistmi.
Předtím jsem stihnul?
Redaktorování v Literárních novinách a časopisu Týden. Spoluzaložení a práci v čtrnáctideníku A2, psaní pro Respekt, magazín His Voice nebo revue Labyrint. Studia na katedře Filmové vědy FF UK. Vedle Radia Wave žiju a rodím děti i pro festivaly Stimul, Be2Can a pro časopis Cinepur.
Nejraději poslouchám?
Zaklínajícího Screamin' Jay Hawkinse. Zaklínajícího svého syna Šimona. Boards of Canada a Paavoharju. Knife a Spoon. Vladimíra Menšíka a jeho alter ego Karla Veselého. Abrazivní samomluvu Dana Nekonečného. Rodinku!
Za nejlepší koncerty posledních let považuji?
Opulentní hip-popovou operu Kanye Westa pod širým nebem v polském Krakově a koncert novodobé šamanky Fever Ray v původně sakrálních prostorách klubu Babel ve švédském Malmö. Letos (2015) mě omráčil sonický nálet klasiků Autechre a nezařaditelná performance venezuelského vizionáře Arcy na rakouském Donaufestu.
Mé nejoblíbenější filmy jsou?
Jarmuschův Mrtvý muž a Ghost Dog - Cesta samuraje. Werckmeisterovy harmonie Bély Tarra. Odvrácená strana Měsíce Roberta Lepage. Zločiny a poklesky Woodyho Allena. Post tenebras lux Carlose Reygadase. Bílé dlaně Szabolcse Hajdu. Syn bratrů Dardenneových. Kód neznámý Michaela Hanekeho. Cokoli od taiwanského krále tzv. slow cinema Tsai Ming-lianga. Letos zatím vede Saulův syn László Nemese.
Jestli čtu, tak většinou
László Krasznahorkaie a Juliana Barnese. Karla Hynka, Jana Kohouta a Vratislava Effenbergera. Daniila Charmse. Knihy ze Severu (Kari Hotakainen, Rosa Liksom, Erlend Loe, Peter Hoeg, Jon Fosse, Sjón). Jidiše kop. Občas takhle po ránu, čtu si súry z Koránu.
Když mám volný čas, tak ho trávím?
Sběrem plodnic a vybíráním pláství. Rád sem tam posnídám znělec.
K jídlu a pití si nejraději dopřávám?
Tatarák a jeho vepřového berlínského bratra Hackepetera. Dršťkovou. Bramborák. Všechno s vyšším obsahem selenu. Pivo z Chýně.
Co bych chtěl sdělit světu?
Člověk, hluchý vůči tichu, rozezná už jen zvuky autonehod.
Všechny články
-
Nejlepší filmy roku 2024 podle Radia Wave: Čas žít, čas umírat
Aby se člověk cítil naživu, musí sem tam trochu umřít – to nás naučil filmový rok 2024. Vyzkoušeli jsme letos všechno možné.
-
Krásná a bláznivá Arkána. Konečně fantasy, ve kterém je radost bloudit
Misfits z Čelistí se opět ocitli ve výrazném oslabení, neboť vrchní výčepák Aleš stále vstřebává následky islandského žraloka marinovaného v anonymní moči.
-
Umírání jako z katalogu. Almodóvar se ve filmu Vedlejší pokoj pohřbil pod vrstvou citací
Z huby letí ohně a Čelisti za zvuků Glebových bars rozdávají háky. Celá epizoda se nesla ve znamení finálního rozboru souboje Jakea Paula s Mikem Tysonem.
-
Herec Filip Kaňkovský: Mám rád čtvrtek. Je to den před pátkem
Hostem v Bramboře s vejcem byl herec a člen hudební skupiny Green Småtroll Filip Kaňkovský.
-
Oranžová dekadence. Gladiátor pokouše víc opic než Donald Trump
Žijeme ve velmi dekadentních časech, o tom něco vědí dvě poslední zbylé Čelisti, Vít a Tomáš.
-
Živě z Ji.hlavy. Je větší monstrum wrestlingový promotér, nebo ruský otužilec, co žere Kim Čong-una?
Dlouholetí vyznavači názoru, že dokument není film, Aleš a Vítek konečně dorazili na festival zasvěcený právě této disciplíně.
-
Ester Kočičková: Bradavic po těle moc nemám
V dada rubrice Brambora s vejcem tentokrát Ivana a Aleš telefonovali komičce, zpěvačce a moderátorce Ester Kočičkové.
-
Coppola do trojky. Megalopolis je inzerát na město, ve kterém nechcete bydlet
Čelisti aktivovaly tajnou látku a ponořily se do dešifrování tajemné konspirace: Je lepší vypít na ex trojku Coppoly, nebo zatlouct Hřebejka do veřejnoprávní rakve?
-
Modelovost i interes gigantyczny. Rok vdovy je důležitý český film, jen se o pár let opozdil
Dokumentaristka Veronika Lišková právě uvedla do kin svůj hraný debut Rok vdovy. Ten podle Čelistí patří k nejkompetentnějším domácím filmovým počinům poslední doby.
-
České seriály zkusily prožít obrození. Ale vlastně se nic nestalo
Konečně přišla doba, kdy veřejnoprávní televize dává prostor tématům jako sex-fluencing a čeští tvůrci hledí na pilíře národní historie skrz rybí oko feministické ironie.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »