Přerušení tady a teď: Kdo rozhoduje o interrupcích u nás a v okolních evropských zemích?
Jak je to dnes s právem na umělé přerušení těhotenství u nás v České republice? Kdo na ně má nárok a jak často k interrupcím dochází? Rozhlížíme se také okolo nás. Dozvíte se, jak je to v dalších evropských zemích. Poslechněte si první díl série Přerušení, ve které sledujeme český příběh interrupcí od prvních pokusů o legalizaci přes komunistické potratové komise až po dnešní dobu.
V roce 1986 u nás skončily potratové komise a rozhodnutí o těhotenství dostaly do rukou samy ženy. S tímto stavem podle aktuálních průzkumů souhlasí 79 % procent občanů, což je historicky nejvíc. Počty interrupcí jsou naopak na svém historickém minimu.
„V roce 2023 bylo v Česku 15 088 umělých přerušení těhotenství. A když to srovnáme s koncem 80. let a začátkem 90. let v 20. století, je to opravdu zásadní změna. V roce 1987 bylo kolem 109 000 umělých přerušení ročně, je to ohromný skok,“ říká socioložka Linda Sokačová. Poslechněte si, co k tak výraznému poklesu počtu interrupcí u nás vedlo a jak jsou na tom okolní země.
V první epizodě série Přerušení se dozvíte, proč se u nás o interrupcích stále ještě rozhoduje podle zákona z dob socialismu a že rozhodně nejsme sami, kdo má zastaralou legislativu. Věděli jste, že například v Německu umělá přerušení stále reguluje zákon z konce 19. století?
Poslechněte si, jak se interrupce řeší u nás a v dalších evropských zemích.
Interrupce v Česku
Pokud chce žena podstoupit umělé přerušení těhotenství (interrupci), musí o to písemně požádat svého gynekologa.
Podstoupit umělé přerušení těhotenství může bez ohledu na svůj věk. Pokud je mladší než 16 let, potřebuje souhlas zákonných zástupců.
Mezi šestnáctým a osmnáctým rokem už těhotná souhlas nepotřebuje, zákonní zástupci ale dostanou vyrozumění.
O interrupci může v Česku požádat jakákoli občanka Evropské unie.
Podmínkou provedení interrupce je, aby těhotenství netrvalo víc než 12 týdnů (tj. 12 týdnů od poslední menstruace) a aby mu nebránily zdravotní důvody.
Těhotenství nelze přerušit dřív než 6 měsíců od poslední interrupce, pokud k tomu nejsou závažné zdravotní důvody. Výjimkou je pouze situace, kdy žena alespoň dvakrát rodila, kdy dovršila 35 let nebo pokud je důvodné podezření, že otěhotněla v důsledku trestné činnosti, která na ní byla spáchána.
Pokud je interrupce nutná ze zdravotních důvodů, tzn. že je ohrožen život nebo zdraví ženy nebo zdravý vývoj plodu, může být umělé přerušení těhotenství provedeno i po 12. týdnu těhotenství.
Umělé přerušení těhotenství na vlastní žádost je zpoplatněno. Cenu výkonu žena zjistí u svého gynekologa nebo ve zdravotnickém zařízení, které interrupci provádí.
Pokud je těhotenství uměle přerušeno ze zdravotních důvodů, hradí jej většinou zdravotní pojišťovna. Relevantní zdravotní důvody shrnuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 75/1986 Sb.
Další informace jsou dostupné v zákoně č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství.
V sérii Přerušení používáme pro větší srozumitelnost binární kategorie muž a žena. Jsme si vědomi toho, že ne každá osoba, které se problematika interrupcí týká, se jako žena identifikuje.
Bára Součková
Barbora Součková je redaktorka a moderátorka, podílí se na publicistickém podcastu Vlna na Radiu Wave a pracuje ve zpravodajství. Vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kde aktuálně pokračuje studiem doktorského programu Mediálních studií. Věnuje se médiím a genderu, válečné fotografii a vizuální komunikaci, o které také na FSV UK přednáší. Od roku 2018 působila v soukromých médiích, součástí Českého rozhlasu je od roku 2022.
Jiří Klečka
Jiří Klečka pracoval 4 roky v zahraniční redakci Českého rozhlasu, kde se věnoval především tématům, jako je politika Evropské unie nebo Blízký východ. Spolupracoval na pořadech jako Zaostřeno, Za obzorem, Svět ve 20 minutách nebo Destinace Brusel. Jako reportér pokrýval dění v Izraeli nebo na Ukrajině. Pracuje také jako zprávař na Rádiu Wave a je součástí týmu Žurnál, který tvoří zpravodajské příspěvky na sociální sítě Radiožurnálu.
Související
-
„Že půjdu na potrat jsem věděla hned.“ Příběhy žen, které podstoupily umělé přerušení těhotenství
Každoročně se pro umělé přerušení těhotenství rozhodnou desetitisíce žen. Poslechněte si zpověď těch, které se rozhodly „nechat si to vzít“.
-
S pocity viny se žije vždycky špatně, říká psycholožka v rozhovoru o potratech a jejich důsledcích
Jak může žena žena prožívat situaci, kdy se rozhodne ukončit těhotenství, případně se dítěte po porodu vzdát, a zanechá logicky potrat šrám na duši?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
