Jste to, co jí to, co jíte. Karel Kalný pase krávy, ale zajímá ho půda. Odměnou je skutečná potravina

Karel Kalný provozuje vysočinský Statek Mitrov v duchu metody „management intensive grazing“ amerického vizionáře Joela Salatina. V českém prostředí překládáme metodu raději jako regenerativní pastva. Je to systém pravidelného posouvání stáda o pozemek dál tak, aby nedošlo k přepásání porostu. Pozemek je spasen právě tak, aby byla zvýšena retence vody, druhová pestrost pastviny i sekvestrace uhlíku v půdě.

„Kráva se nažere, ale zároveň vykoná několik služeb. Jednak ukousnutím trsu způsobí odumření části kořenů, a tak se do půdy dostane kyslík. Dojde k rozšlapání starých drnů, tím se porost může zmladit. Výkaly pak půdu okamžitě hnojí,“ popisuje systém Kalný, který rád vnímá zemědělství v širokých souvislostech.

Zlepšení půdy po takové pastvě dokládají i větší výnosy z pastviny. Z jednoho hektaru v Mitrově vykrmí víc skotu, než na konvenční pastvině. Konvenčně chovaný skot naopak ke klimatické změně přispívá. Štěpení zelené složky potravy pomocí mikroorganismů v žaludcích krávy produkuje metan. Asi 1 až 1,5 miliardy kusů dobytka na celém světě způsobuje značnou část celkové produkce skleníkových plynů. Autorka knihy Sacred Cow Diana Rogers ale říká: „it’s not the cow, it’s the how“, nejde o krávu, ale o způsob.

15 fotografií

„Máme za sebou měření s významně nadprůměrnými hodnotami uhlíku v půdě, ale důležité je to porovnávat v průběhu let,“ přiznává Kalný, že pro potvrzení regenerativní funkce tohoto systému pastvy bude třeba sbírat data. Jedním z významných zdrojů metanu je hnůj, když se koncentruje někde na hromadě. „Pokud je kravinec na pastvě, po třech dnech už se z něj stává hlína. Organismy ho okamžitě začnou rozkládat a živiny i s uhlíkem posílají kořenovým systémem jako potravu pro půdní živočichy, žížaly, brouky, houby nebo bakterie.

Jak by vypadala krajina bez paseného dobytka? Je pro krávu důležitější tele nebo stádo? Jak fungují etická jatka? Poslechněte si celý záznam živého Podhoubí z Jihlavy.