Jste to, co jí to, co jíte. Karel Kalný pase krávy, ale zajímá ho půda. Odměnou je skutečná potravina
Prase je pastevecké zvíře, až 50 % jeho potravy může být zelená složka. Pastva zvyšuje v mase podíl zdravých omega-3 mastných kyselin. Krávy pasené na trávě regenerativním způsobem zlepšují biodiverzitu pozemku. Regenerativně pasená kuřata nemusí být léčená antibiotiky. To všechno je hrozně fajn, ale to nejzajímavější se děje pod povrchem. Půda pórovitá jako houba třeba zmírňuje povodně nebo pomáhá zachytávat CO2.
Karel Kalný provozuje vysočinský Statek Mitrov v duchu metody „management intensive grazing“ amerického vizionáře Joela Salatina. V českém prostředí překládáme metodu raději jako regenerativní pastva. Je to systém pravidelného posouvání stáda o pozemek dál tak, aby nedošlo k přepásání porostu. Pozemek je spasen právě tak, aby byla zvýšena retence vody, druhová pestrost pastviny i sekvestrace uhlíku v půdě.
„Kráva se nažere, ale zároveň vykoná několik služeb. Jednak ukousnutím trsu způsobí odumření části kořenů, a tak se do půdy dostane kyslík. Dojde k rozšlapání starých drnů, tím se porost může zmladit. Výkaly pak půdu okamžitě hnojí,“ popisuje systém Kalný, který rád vnímá zemědělství v širokých souvislostech.
Zlepšení půdy po takové pastvě dokládají i větší výnosy z pastviny. Z jednoho hektaru v Mitrově vykrmí víc skotu než na konvenční pastvině. Konvenčně chovaný skot naopak ke klimatické změně přispívá. Štěpení zelené složky potravy pomocí mikroorganismů v žaludcích krávy produkuje metan. Asi 1 až 1,5 miliardy kusů dobytka na celém světě způsobuje značnou část celkové produkce skleníkových plynů. Autorka knihy Sacred Cow Diana Rogers ale říká: „It’s not the cow, it’s the how,“ nejde o krávu, ale o způsob.
„Máme za sebou měření s významně nadprůměrnými hodnotami uhlíku v půdě, ale důležité je to porovnávat v průběhu let,“ přiznává Kalný, že pro potvrzení regenerativní funkce tohoto systému pastvy bude třeba sbírat data. Jedním z významných zdrojů metanu je hnůj, když se koncentruje někde na hromadě. „Pokud je kravinec na pastvě, po třech dnech už se z něj stává hlína. Organismy ho okamžitě začnou rozkládat a živiny i s uhlíkem posílají kořenovým systémem jako potravu pro půdní živočichy, žížaly, brouky, houby nebo bakterie.“
CRASH je volný cyklus přednášek Galerie Rudolfinum, který tříští pole umění do všech koutů společenského dění. Podhoubí je environmentální podcast Radia Wave, který prorůstá vším živým i neživým. Obě entity spojují poprvé síly v komponovaném večeru, který proběhne ve středu 27. listopadu v 18:00 v Galerii Rudolfinum. CRASH v Podhoubí je živé natáčení podcastu Ondřeje Šebestíka v atmosféře ambientní zvukové krajiny Pavla Jana.
Obě entity spojují poprvé síly v komponovaném večeru, který proběhne ve středu 27. listopadu v 18:00 v Galerii Rudolfinum. Vstup je volný. Vzhledem k omezené kapacitě doporučujeme přijít na debatu s časovým předstihem. Na událost se můžete podívat zde.
Jak by vypadala krajina bez paseného dobytka? Je pro krávu důležitější tele, nebo stádo? Jak fungují etická jatka? Poslechněte si celý záznam živého Podhoubí z Jihlavy.
Související
-
Seno je voňavá ropa. Dekadentní květy kosatců v živém Podhoubí na Besedě u Bigbítu
Podhoubí se zvukovou krajinou Pavla Jana sledovalo vztah mezi ženským pohlavním orgánem a květem kosatce i fyzické aspekty akcí při blokádách fosilní infrastruktury.
-
Houby jsou polobozi, co sahají po hvězdách. Živé Podhoubí s radikálním mykologem Peterem McCoyem
Peter McCoy je předním světovým propagátorem aplikované mykologie. Poznatky o houbách kumuluje přes dvacet let v grassrootové organizaci Radical Mycology.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
