Zadržet vodu, zlepšit půdu. Opatření jdou zdola a dobrovolně. Změní to Politika krajiny 2050?
Česká krajina 21. století už nemůže být jen o produkci surovin a plodin. Půda je v současnosti zhruba na polovině kapacity obsahu organické hmoty. Další úbytek organiky by znamenal zamířit někam k polopouštím. Při zádrži vody je třeba postupovat od každého centimetru krychlového půdy. Teprve zdravá struktura půdy s houbami a mikroorganismy zadržuje vodu. Při naplnění kapacity půdy nastupují další krajinná opatření jako nádrže nebo poldery.
Nejen o tom má být komplexní strategický dokument Politika krajiny 2050, který vzniká ve spolupráci třech ministerstev a desítek odborníků a odbornic. „Měli bychom mít dlouhodobou strategii opatření pro naši krajinu. Vzniká dokument Politika krajiny 2050. Je to rámec jak zachovat naši krajinu dalším generacím,“ zmiňuje vznikající text ekofyziolog Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Čtěte také
Zemědělství s adaptací krajiny na změnu klimatu zatím příliš nepomáhá. „Je třeba mít půdu trvale pokrytou vegetací a co nejméně s ní hýbat. Aby půda fungovala, musí se v ní vytvořit půdní struktura, a ta nevznikne činností člověka.
Vzniká jedině díky půdním mikroorganismům a zejména houbám, které vytvářejí lepivé látky a svými hyfami spojují půdní částice. Naší aktivitou na polích proces ničíme,“ vysvětluje Klem.
Jednou ze strategií trvalého zakrytí půdy je intercropping – např. společné pěstování pšenice a sóji. „V systému osázíte tři řádky pšenice, jeden řádek sóji a zbytek meziplodina. Máte spolu dvě plodiny a zároveň zajištěný vegetační pokryv na celou sezonu. Zároveň je třeba redukovat množství pesticidů a fungicidů v půdě. Kombinace regenerativního a ekologického zemědělství není snadná disciplína,“ vysvětluje výzkumník.
„Ekologické zemědělství používá orbu pro eliminaci plevelů a uvolnění živin. Trošku to jde proti sobě,“ dodává.
Jak má vypadat rozdělení půdních bloků v závislosti na sklonu svahu? Jak vracet co nejefektivněji v regenerativním režimu organickou hmotu do půdy? Proč je kombinace ekologického a regenerativního zemědělství docela výzva? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Tvořit odolný les spolu s přírodou. Plody mé práce sklidí vnoučata, říká hajná Monika Bejčková
Potenciál stejnověkých monokultur a pasečného hospodaření z našich lesů mizí spolu s klimatickou stabilitou. Nedávné období pěti let sucha skončilo kůrovcovou kalamitou.
-
Vojtěch Boháč: Dění v Arktidě je depresivní. Mocnosti se přetahují o suroviny, zatímco led taje
Oblast za polárním kruhem se otepluje až čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Od roku 1979 se ale arktický ledový příkrov zmenšil o rozlohu šesti Němecek.
-
Výtrusy aka Spory: Podhoubí rozjíždí diskusní formát o životním prostředí s Pithartem a Haškovcovou
Poslechněte si nový formát Spory magazínu Podhoubí, ve kterém se setkáme s pravidelnými komentátory environmentálního dění Rozárií Haškovcovou a Prokopem Pithartem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
