Výtrusy aka Spory: Podhoubí rozjíždí diskusní formát o životním prostředí s Pithartem a Haškovcovou

25. únor 2025

Největší audioportál na českém internetu

Ondřej Šebestík, Rozárie Haškovcová a Prokop Pithart | Foto: Barbora Součková, Český rozhlas

Poslechněte si novou pravidelnou součást Podhoubí nazvanou Spory s internetovými tvůrci, kteří mají blízko k přírodě a udržitelnosti

Kdo je lesa pán – hajný, nebo příroda? Kolik stromů je třeba zasadit, když na cestě vlakem pijeme z jednorázového plastového obalu? Dá se skrze pestrost přírody dojít k pestrému myšlení? Poslechněte si nový formát Spory magazínu Podhoubí, ve kterém se setkáme s pravidelnými komentátory environmentálního dění Rozárií Haškovcovou a Prokopem Pithartem.

Rozárie neboli @shluk.bunek čeří mediální vody svým aktivním přístupem nejen na sociálních sítích, jinak je taky studentkou politologie a k ochraně životního prostředí přistupuje z perspektivy co nejefektivnějších politik, které nás mají přivést k dobrému životu s co nejmenším dopadem na přírodní systémy. Prokop Pithart zase točí videa, fotí a věnuje se komunikaci ochrany přírody.

Tito dva mladí tvůrci spojují síly s Podhoubím a zhruba jednou měsíčně se budou objevovat v diskusním formátu Spory. Spory budou šířit environmentální témata podobně nevybíravě, jako výtrusy hub kolonizují své prostředí. Stejně tak se budou pozastavovat u různých sporů, které provází debaty o ochraně životního prostředí a udržitelnosti.

V prvním dílu Sporů navrhuje Prokop přetextovat písničku Hajný je lesa pán, bavili jsme se totiž o lese. „Ukazuje se, že les nikdy tak dobře neosázíme jako příroda. Pán je tady tudíž Příroda, nebo spíš paní. Člověk je spíš takový správce,“ vysvětluje Prokop Pithart, podle kterého má zdravý les víc pater a různou hustotu. „Při zemi jsou malé stromky, někde neprojdeš, někde je světlina, je tam bylinné patro, je tam tlející dřevo. Zkoušel jsem ho vymačkat i v největším suchu a ta voda tam vždycky je,“ seznamuje nás Prokop se svými toulkami za záběry po českých lesích.

S Rozárií jsme řešili hlavně dřevo jako nízkoemisní konstrukční materiál budoucnosti, offsety a taky jsme se kriticky podívali na oblíbený mýtus, totiž že klimatickou změnu můžeme zvrátit sázením stromů. „Jezdím vlakem s jednou společností a oni rozdávají lidem plastovou lahvičku s vodou. Já jim pořád říkám, ať už to lidem nedávají, a oni mi nedávno napsali: ‚To je dobře, že se zajímáte o životní prostředí. Lahvičky rušit nebudeme, ale můžeme vám nabídnout, že si jako kompenzaci koupíte vysazení stromu.‘ Přitom to vůbec neřeší problém vzniku produktu ropného průmyslu, který je jednorázový a v prostředí škodí,“ pozastavuje se nad alibistickým přístupem některých firem Rozárie.

Kdy dává smysl sázet stromy v české krajině a kdy to může vysloveně škodit? Jak se vyvíjel pohled veřejnosti na nezasahování proti kůrovci na Šumavě? Jak vypadá prales? A jak dostat do našich lesů pestrost a stabilitu? Poslechněte si celé Spory.

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.