Tvořit odolný les spolu s přírodou. Plody mé práce sklidí vnoučata, říká hajná Monika Bejčková

„Primárním výsledkem hospodářského lesa není jen zisk, ale souběh všech funkcí, které vedou k trvalé existenci lesa. Pokud je lesní hospodář nakloněn přírodě, tak pracuje jak pro ekonomický zisk, tak ponechává odumírající stromy a podporuje organismy vázané na tlející dřevo,“ vysvětluje hajná Monika Bejčková, když mě provádí po svém lesnickém úseku Výpustek, který má okolo tisíce hektarů.

Jsme ve Křtinách na sever od Brna na okraji CHKO Moravský kras. Školní lesní podnik Mendelovy univerzity tu na zhruba deseti tisíci hektarech hospodaří přírodě blízkým způsobem. Spravuje majetek jako běžný lesní hospodář, takže pečuje, vychovává a odebírá přírůstek pro ekonomický zisk. K tomu spravuje několik desítek výzkumných ploch mimo jiné s přírodě blízkými modely hospodaření.

Součinnost s přírodou znamená mimo jiné nesázet sazenice stromů, nebo jen tam, kde je potřeba narušit monokultury. Porosty z pasečného do výběrného režimu přechází postupně i několik desetiletí. Proč je ale lepší nechat les přirozeně zmladit ze semenáčků? „V přirozeném zmlazení se buky navzájem odmalinka vychovávají, mají svoji autoredukci. Postupně odumírají nebo tam chodíme s prořezávkami. Minimální obnova na hektar u buku je deset tisíc sazenic, kdežto u přirozené obnovy jsou to klidně desetinásobky. Vliv vzájemného vychovávání je nenahraditelný,“ vysvětluje hajná a ukazuje na koruny buků, které při umělém dosazení nedosahují potřebných kvalit.

Na jižním svahu jejího úseku pak sledujeme asi stodvacetiletý porost, který přichází o stabilitu vlivem nedostatku závlahy. Duby si tu původně vytvořily vysoké holé kmeny s jednou vrchní korunou. Když ale přijdou sucha nebo se do svahu opírá slunce, stromy už si nedokáží dotáhnout vodu až do koruny, a tak ji nechají uschnout.

Masarykův les ŠLP Křtiny|foto:Ondřej Šebestík, Český rozhlas

„Tím, že se tak razantně mění klimatické podmínky a mění se rozložení srážek, tak na to ty porosty nejsou zvyklé, proto se začaly přizpůsobovat. Stromy mají zvrchu silně proschlé koruny. Strom obětoval nejvyšší část koruny a začal se zavlhčovat níž. Vrchní část odumře, ale ve spodní části si vytvořil nové větvě, a tím si zajistí další schopnost fotosyntézy,“ ukazuje přizpůsobivost stromu Bejčková. Zároveň si posteskne, že koruna po celém kmeni stromu znamená suky a méně kvalitní dříví.

Proč se přírodě blízké hospodaření neřídí věkem porostu? Proč je lesnictví z principu konzervativním oborem? Proč nechat stát v porostech místy mrtvé stromy? Poslechněte si celé Podhoubí.