Vojtěch Boháč: Dění v Arktidě je depresivní. Mocnosti se přetahují o suroviny, zatímco led taje
Oblast za polárním kruhem se otepluje až čtyřikrát rychleji než zbytek světa. Symbolem globálního oteplování se stal před lety poněkud zkratkovitě vyhublý lední medvěd, kterému taje „pevná půda“ pod nohama. Od roku 1979 se ale arktický ledový příkrov zmenšil o rozlohu šesti Němecek a z Grónska odtál ledovec o velikosti Albánie. Místo řešení klimatické změny dochází k akceleraci souboje o zdroje, které led odkrývá.
Nedávno vydaná analýza britského ministerstva obrany očekává v příštích třiceti letech dramatickou proměnu regionu na severu včetně změny směru některých mořských proudů a proměny meteorologických jevů, ale i urbanizace nebo větší intenzity zbrojení.
„Z hlediska geopolitiky jsem bral Arktidu jako spojnici mezi USA, Ruskem a Evropou. Bylo tam vždycky dost radarových stanic, právě tudy by asi letěla za studené války nějaká raketa. V současné době je ale největší zájem v Arktidě o ropu, plyn a drahé kovy,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč a připojuje další faktor zájmu o Arktidu, kterým je odtávání severní námořní cesty.
Čtěte také
„Největší obchodní spojnice světa je mezi Pacifikem a Atlantikem. Když se veze z Číny zboží do Evropy, tak to trvá přes Suezský kanál asi 5 týdnů. Když se jede severní cestou, může to trvat 21 dnů. To zkracuje dopravu o dva týdny a zlevňuje zboží,“ poznamenává novinář. Nejen Donalda Trumpa lákají na severu se odhalující ložiska fosilních zdrojů.
Nastupující americký prezident nedávno o Grónsko, největší a nejřidčeji obydlený ostrov na světě, projevil zájem. Grónsko je autonomní oblastí Dánského království, která taje stejně jako zbytek Arktidy a láká odkrývajícím se bohatstvím drahých kovů, jako je lithium, uran, měď, titan, vanad nebo prvky vzácných zemin. Ty všechny jsou ceněnou součástí nejnovějších technologií.
„Studovat dění v Arktidě je depresivní. Je to podobné, jako když začne válka na Ukrajině a mezi tím jiní lidé řeší každou tunu oxidu uhličitého. Armády jsou gigantickým producentem skleníkových plynů. Když začnou boje, válčí se, všechno hoří, pak si říkáš, má smysl cokoli dělat pro klima, když lidi dělají zároveň takové věci?“ přemýšlí nahlas Boháč.
Které země se počítají mezi arktické? Jak vypadá vliv Ruska na severu? Co si přejí samotní obyvatelé Grónska? Poslouchejte celé Podhoubí.
Související
-
Hra o Cínovec: Vytěžíme lithium a zachráníme planetu. Anebo ne?
Lithiu se přezdívá bílé zlato a čelní politici jím rádi šermují, když mluví o prosperitě v nízkouhlíkové ekonomice budoucnosti.
-
Sociolog Vojtěch Pecka se vynořil z klimaskeptické žumpy. Na dně našel knihu Továrna na lži
Jak se stalo, že je téma změny klimatu součástí kulturních válek spolu s nacionalismem, genderem nebo imigrantskou politikou? Poslechněte si Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.