Arktický sarkofág pro přežití civilizace. Semena si ze Špicberků vyzvedli po válce v Sýrii
Civilizace přímo závisí na zemědělství. Usedlý život kolem obdělávané půdy zas podmiňuje zásoba osiva, která sedlákovi musí zbýt z minulé sezóny. Zemědělské systémy jsou vystaveny přírodním kalamitám nebo válečným konfliktům. Proto existují genové banky, které uchovávají vzorky semen pšenice, kukuřice, brambor a mnoha dalších plodin. Takových genových bank je na světě kolem sedmnácti set. I ty jsou ale potenciálně v ohrožení, a tak vzniklo Špicberské globální úložiště semen.
Špicberky jsou norský ostrov za polárním kruhem s průměrnou letní teplotou mezi 3 až 7 °C. Povrch ostrova tvoří permafrost – nikdy nerozmrzající půda, pod níž se na Špicberkách mimo jiné nachází zásoby uhlí. Po těžbě zůstaly různé chodby a štoly a jednu z nich využilo před patnácti lety Severské centrum genetických zdrojů – NordGen pro zbudování záložního úložiště svých genových zásob. Po čase se ze zařízení stalo Svalbard Global Seed Vault – Špicberské globální úložiště semen, které slouží celému lidstvu nezávisle na politickém režimu nebo ideologii dané komunity.
„Naše semenné úložiště je vlastně záložním skladem duplikátů semen, která jsou uložena v genových bankách. Pokud tedy genová banka uzná danou plodinu za důležitou, jako zdroj potravy nebo pro jiné zemědělské účely, třeba pro šlechtění nových odrůd, pak se taková semena namnoží a pošlou k nám,“ vysvětluje koordinátor úložiště Åsmund Asdal.
Ve svahu nad longyearbyenským letištěm má své zásoby přes sto genových bank z celého světa, dohromady jde o milion dvě stě tisíc semen. Kromě nadnárodních a státních genových banka, jako je Česká národní genová banka, mají svou zásilku na Špicberkách třeba i Čerokíové. „Na Špicberkách je i jedna zásilka od národa Čerokíů ze Spojených států. Jde o soubor semen plodin, které tahle komunita tradičně pěstovala. Máme i selekci různých brambor z Parque de la Papa v Peru. To je genová banka určená původním odrůdám brambor nejen z Peru, ale i okolních jihoamerických zemí,“ říká Åsmund Asdal.
Zatím si o navrácení svého depozitu zažádala jen jedna genová banka, a to genová banka ICARDA Institutu, která sídlila v syrském Aleppu. V roce 2015 tato genová banka zjistila, že se ke svým genetickým zásobám už nikdy nedostane. „Jde o mezinárodní institut, který má své pobočky v Libanonu a v Maroku, takže ty nás požádaly o navrácení jejich materiálu do těchto dvou míst. Díky tomu byli schopní obnovit svou genovou banku právě v těchto dvou zemích,“ ilustruje funkci Špicberského globálního úložiště semen Åsmund Asdal, podle kterého je zkrátka důležité mít zásobu semen na více místech na světě.
Pokud vás zajímá, jak to vypadá uvnitř, vyzkoušejte také virtuální prohlídku po Špicberském globálním úložišti semen.
Je na místě mediální nálepka – trezor pro obnovu civilizace v případě konce světa? Kolik se za uložení semen na Špicberkách platí? Jak dlouho si semena uchovají svou klíčivost ve správných teplotních podmínkách? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
