Kráčím a cítím. Vánoční procházka po Brdech s krajinářkou Klárou Salzmann
Klára Salzmann se celý život věnuje krajinotvorbě. Poslední dobou je jejím oblíbeným tématem zejména říční krajina. Na Fakultě architektury ČVUT vede ateliér krajinářské architektury. Žije v jižním cípu Brd v domečku u lesa, odkud je to kousek na krásnou louku s výhledy na Plzeň, Nepomuk nebo hřebeny Šumavy. Na štědrodenní procházce jsme si povídali o tom, že krajina jsou lidé, kteří v ní žijí.
„Na přírodě mám ráda to, že nejsou dva stejné dny. Louka je každý den jiná,“ otvírá naši rozmluvu Salzmann. Na Štědrý den se řada z nás vydává třeba jen na krátkou procházku. Může to být do kostela na betlém, ale i za město do přírody.
„Chůze v krajině znamená dotek s krajinou. Kráčím a cítím. Dýchám vzduch, poslouchám ptactvo. Povídám si s vlaštovkami, jsou tu krkavci, kteří už nás znají. Jít na louku znamená povídat si s celou krajinou kolem,“ vypráví mi krajinářka, zatímco jdeme po břichaté louce, na jejímž konci je vyvýšenina s opraveným křížkem. Českou krajinu pozorujeme z nadhledu. Geomorfologii nám nadělila příroda, ten zbytek už ale mnohokrát prošel pod rukama našich předků. My ale hospodaříme jinak a na krajině je to znát.
„Krajina je živý organismus. Je k nám neskutečně štědrá. My se k ní příliš dobře nechováme. Potřebujeme mít hodně zboží na jednom místě. Na všechno koukáme jen jako na zdroj surovin a materiálů. Paradoxně to nejvíc ubližuje nám a naší duši. Ochuzuje nás to,“ myslí si Klára Salzmann, podle níž je spirituální rozměr velmi důležitý.
Krajina je podle Salzmann příroda, kterou si člověk přizpůsobil. Krajina jsme my. Jsou to lidé, kteří v ní žijí. Když docházíme ke křížku, mluvíme o tom, jak si křížek znovu opravila komunita několika místních mladých lidí. „Víme, že člověk, když má vše potřebné a nadále navyšuje svůj majetek, tak jeho štěstí neroste. Štěstí je jinde. Je tam, kde si všímám utrpení lidí kolem sebe. Štěstí je tam, kde se starám o svou rodinu. Štěstí je tam, kde reaguju na dění v zemi, ve které žiju,“ uzavírá vánoční zamyšlení Klára Salzmann.
Proč dopadají problémy s krajinou a klimatem hlavně na mladé lidi? Jaký je stav říční krajiny a vody v krajině u nás? Proč je potřeba budovat spolupatřičnost k domovu a nějakému kusu krajiny? Poslechněte si celé vánoční Podhoubí.
Související
-
Šít z vlny vlastních ovcí a žít soběstačně. Textilní designérka hospodaří na rodném statku pod Brdy
Móda a textilní průmysl přispívají nezanedbatelným podílem ke znečišťování planety a ke klimatické změně.
-
Je fascinující, jak jsme my lidé hrubě nepoučitelní ve svých omylech. S Bohdanem Slámou o Suchu
V nejnovějším filmu Bohdana Slámy si zahrála Magdaléna Borová, Dorota Šlajerová, Moravské Toskánsko i vyprahlá krajina zkoušená dlouhým obdobím sucha.
-
Krajina zrodu. Příroda nám postaví lepší les než lidé. Rok po požáru v Českém Švýcarsku
Největší požár v historii České republiky loni zasáhl plochu 10 km². Během třiadvacetileté historie parku evidují správci 78 požárů nebo zahoření. Krajině se však ulevilo.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
