Lidé i polovinu času v práci vydělávají na majitele nemovitosti. S Patočkou o solidární ekonomice

21. leden 2025

Spoluzakládal hnutí Limity jsme my, které prosazovalo konec těžby uhlí. Byl u začátků platformy Re-set, která hledá řešení sociálně-ekologických problémů. Aktuálně pracuje na doktorandském projektu na Environmentálních studiích FSS MUNI v Brně. Říká o sobě, že je dítě se zelenou plenkou a že ho už moc nebaví babrat se v pocitech, které v člověku vyvolává klimatická změna. Hostem Podhoubí je Jožka Patočka.

„Potřebujeme hlubší změnu fungování ekonomiky, a to tak, abychom naplňovali víc lidských potřeb s menší spotřebou zdrojů energie,“ myslí si Patočka, který se věnuje propagaci a rozvoji solidárních a komunitních ekonomik. Často jde o družstevní nebo spolkové formy podnikání, důležitá je ale i sebeorganizace na úrovni zastupování vlastních zájmů, jako to dělá třeba Inciativa nájemníků a nájemnic.

„U nás je společnost velmi atomizovaná. Musíme znovu rozvinout zájmovou sebeorganizaci zdola, třeba kolem bydlení. V chudších domácnostech lidé často dávají 40 až 50 % platu na bydlení. To reálně znamená, že polovinu času v práci vydělávají na majitele bydlení. Proto podporujeme Inciativu nájemníků a nájemnic, to je sdružení v pěti městech s několika stovkami členů,“ říká Josef Patočka, druhým dechem ale dodává, že je třeba počítat s tím, že v postkomunistických podmínkách a po pětatřiceti letech neoliberalismu to je těžké a náročné.

„Družstvo je z podstaty ekologická forma podnikání už proto, že jeho primárním smyslem není kumulace zisku. Když něco zajišťujeme kolektivně a ne individuálně, tak to má nižší ekologické náklady,“ říká v Brně usazený sociálně-ekologický ekonom.

Proč je osobní automobil dobrým příkladem imperiálního způsobu života? Proč se vyplatí mít dobré veřejné služby a jak to šetří planetární zdroje? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.