Emisní povolenky se rozšíří na dopravu a stavby. Z nich má vzniknout Sociální klimatický fond
Systém obchodování s emisními povolenkami je jedním z mnoha ekonomických a legislativních prostředků, který vede ke snižování emisí skleníkových plynů v ovzduší. Funguje na principu – znečišťovatel platí. Systém ETS (Emissions Trading System) Evropské unie vznikl v roce 2005. S balíčkem Fit For 55, který stanovuje cíle Evropské unie k roku 2030, se rozšířilo obchodování s povolenkami o EU ETS II. Tam patří sektor vytápění budov a individuální doprava.
Média vlastněná fosilními oligarchy nasadila před politickým projednáním titulky o zeleném šílenství, zdražování a likvidaci české ekonomiky. Politická debata o ETS II splynula se schvalováním třech strategických dokumentů. Ke všem těmto krokům jsme se přitom na půdě Unie dobrovolně přihlásili.
„V titulcích velkých novin a magazínů se na přelomu července a srpna mluvilo o velkém zdražování a ‚českém Green Dealu‘. Kromě odložení třech strategických dokumentů, kterými jsou Národní klimaticko-energetický plán, Politika ochrany klimatu a Státní energetická koncepce, bylo cílem i znepřehlednit debatu o implementaci EU ETS II. Přijímání ETS II se rozdělilo na analytickou část a část, ve které skutečně dojde k implementaci. Ale pro přípravu na implementaci třeba pro podniky se nestalo nic. To stejné platí o těch strategiích,“ popisuje letní mediální humbuk vedoucí klimatické kampaně české odnože Greenpeace Miriam Macurová.
Jedna povolenka je ekvivalentem emisí jedné tuny CO2. Emisních povolenek je na trhu omezené množství podle toho, kolik chce EU maximálně vypustit emisí do atmosféry. Toto množství postupně snižuje. „Zisky členských států z emisních povolenek se používají na náklady spojené s dekarbonizací energetiky a průmyslu. Přínosy zelené transformace pro českou ekonomiku jsou z Modernizačního a Inovačního fondu do roku 2030 přes 440 mld. Kč,“ vysvětluje kompenzační systém povolenek Macurová.
Čtěte také
Modernizační fond je určen deseti evropským zemím, které potřebují nejvíce dekarbonizovat a nepatří mezi nejbohatší. Mezi těmito zeměmi je i Česká republika, která má spolu s Bulharskem nárok až na jednu třetinu tohoto fondu.
Cíle rozvoje jsou obnovitelné zdroje energie, energetická efektivita nebo modernizace sítě. „Jedním z takto financovaných programů je Nová zelená úsporám, přes který Ministerstvo životního prostředí spolufinancuje rozvoj OZE v domácnostech, izolace domů nebo rozvoj tepelných čerpadel,“ vysvětluje pracovnice Greenpeace.
Po rozšíření o ETS II vznikne úplně nový Sociální klimatický fond. „Peníze mají jít na řešení energetické a dopravní chudoby. V tom fondu má být 50 mld. Kč do roku 2030. To není příliš. Proto musí být tyto finance využity na systémová řešení,“ upozorňuje závěrem Miriam Macurová.
O kolik zdraží EU ETS II pohonné hmoty a zemní plyn v poměru k rozpočtu průměrné rodiny? Jaké nedostatky má systém obchodování s emisními povolenkami? Jaká další opatření ke snižování emisí skleníkových plynů EU používá v balíčku Fit for 55? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Technokraté proti zeleným límečkům. Spor o stavění přehrad ukazuje nejednotnost v otázkách klimatu
Po oživení nápadu na vybudování plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe přišla vláda na podzim ještě s jedním příspěvkem do vodohospodářské politiky státu.
-
Má smysl sázet stromy v Česku? Offsety podporují globální jih, klimatickou neutralitu ale nezajistí
Šest tisíc největších společností na světě vyprodukuje ročně 31 miliard tun CO2, což je přes polovinu globálních emisí tohoto skleníkového plynu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.