Nicole Kidman úspěšně spojila erotiku a umenie. Dramatu Babygirl ale chybí kila a kila lubrikáče

„Je to návrat k erotickým thrillerům osmdesátých a devadesátých let, ale chybí mi v něm všechno, co mám na těch původních filmech rád,“ říká Aleš. „Je to krotké, bezzubé a studené.“ Tonda, který také umí být krotký, bezzubý a studený, ale oponuje: „Mně se líbilo, jak se to liší od starších thrillerů, které byly o dobře zaopatřených mužích, kteří díky nevěře mohou přijít o všechno. Tady je v podobné situaci ženská hrdinka a právě na výkonu Kidman je skvěle vidět, jak jsou ženy v podobných situacích díky patriarchální společnosti mnohem víc zranitelné a vystavované potenciální hanbě.“

Nicole Kidman chválí i Aleš: „Kidman je tahoun celého filmu. Její role je nejenom náročná, ale i riskantní. Ve všech obtížných situacích, a že jich tam je, je mistrovsky soustředěná. V zásadě je to ale celkem banální příběh o věkové propasti a obrácení mocenských vztahů mezi muži a ženami.“ Tonda dodává: „Po zhlédnutí toho filmu dostanete chuť spíš na diskuzi než na soulož. A taková kvalitní debata rozhodně není k zahození.“

Zazní ve filmu Bob Dylan: Úplně neznámý nějaká písnička od Petra Hanniga? Zvládají hrdinky japonského seriálu Asura něvěru lépe než Antonio Banderas v Babygirl? Dává smysl dívat se dnes v České republice na seriál, který se jmenuje Kdysi dávno v Americe? Co Vítka naučila jeho nedávná nemoc o Neumírání? A podařilo se hrdinům švédského true crime seriálu provést zpětný Průlom? Čelisti – cukříček pro vaše ušní šamšulky.