Klimatická změna je sexistická, na ženy dopadá víc. Ženy přitom častěji přicházejí s řešeními
CARE je globální humanitární a rozvojová organizace, která přímo pomáhá ve 109 zemích světa se zásahem přes 160 milionů lidí. I proto je schopná sbírat poměrně robustní data a vyhodnocovat faktory, které přispívají ke zhoršení životních podmínek lidí. Kampaň „Klimatická změna diskriminuje“ propojuje extrémní výkyvy počasí, hlad a rozdíly mezi muži a ženami.
Extrémní počasí je podle reportu Breaking the Barriers příčinou hladu v osmnácti zemích světa. Klimatická změna je intersekcionální povahy, to znamená, že prohlubuje už tak vzniklé nerovnosti. Zvětšuje rozdíly mezi nejchudšími a zaopatřenými, stejně tak zvětšuje nerovnosti mezi gendery.
Ženy v tradičních společnostech musí pracovat v důsledku změn klimatu průměrně o 55 minut denně déle, aby uživily rodiny a komunity.
„Na druhé straně vidíme, že ženy, pokud mají přístup k informacím a ke zdrojům, dokáží velice rychle ovlivnit svůj způsob života, ale i svou komunitu a další generace. Ženy zabezpečují obživu, obdělávají větší část půdy, starají se o rodiny. To jsou oblasti, které změny klimatu silně ovlivňují. Víc času musí například trávit na cestách pro vodu. V některých zemích ještě situaci zhoršují válečné konflikty. Tam jsou ženy často na péči a obživu úplně samy,“ vykresluje pohled humanitárních pracovníku a pracovnic ředitelka marketingu a fundrasingu české pobočky CARE Katarína Král.
„Pokud jsme si mysleli, že fenomén dětských sňatků, děvčat ve věku od 11 do 14 let, je překonaný, tak právě extrémní výkyvy počasí posledních let mají přímý vliv třeba v Bangladéši na jejich nárůst o 50 %. I takto rodiny řeší velice složité ekonomické situace,“ dodává Král.
Na konferenci OSN COP29 v Baku vznikla dohoda mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi o roční dotaci 300 miliard dolarů ročně na pokrytí adaptačních opatření. Podle zástupců chudých zemí to ale není dost. Kromě dostatečného financování je třeba zajistit rovný přístup ke zdrojům a ke vzdělávání pro chlapce i dívky. „Dívky a ženy jsou podle řady průzkumů v environmentálních otázkách mnohem aktivnější a častěji žádají prosazování environmentálních politik,“ vysvětluje psycholožka a environmentalistka Anna Tabášková. Přitom na COP29 bylo ze 78 světových leaderů jen osm žen, jak píše web UN Woman.
Klimatická změna prohlubuje rozdíly mezi gendery i v českém prostředí. „U nás dopadá klimatická změna nejvíce na seniorky a matky samoživitelky. I v případě úspěchu klimatické akce a zastavení emisí skleníkových plynů do roku 2050 se musíme ptát, kdo bude čerpat výhody z ekonomické a energetické tranzice? Jsou to především technici, mechanici, elektroinženýři. V těchto pracovních pozicích jsou ženy zastoupeny pouze z 35 %. I v rámci klimatické akce se replikují některé vzorce. Ženy pracují spíš ve vzdělávání a pečovatelských pozicích, které jsou finančně podhodnocené,“ vysvětluje Tabášková.
Co je to klimatická litigace a jak se do ní zapojují ženy a dívky po celém světě? Jak souvisí genderová rovnost se snižováním hladu po celém světě? Jak dopadly švýcarské klimatické babičky u Evropského soudu pro lidská práva? Jak zahrnout do debaty o klimatu a genderu muže? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Po tátově smrti převzala jeho řemeslo. 23letá Zuzana dokazuje, že práce v lese je pro holky
Zuzana používá i lesní kolový traktor a vyvážecí soupravu. Tu, pod kterou tragicky skončil její tatínek, když jí bylo 18, prodala a koupila jinou.
-
Soužití člověka a přírody je možné, věří Míra Janík. Kosa jako nástroj sociálního sblížení
V předešlém dílu Podhoubí jste mohli slyšet reportáž ze 44. ročníku dobrovolného sečení orchidejových luk na Valašsku kosou. Komunitu kolem kosení svolává Miroslav Janík.
-
Podhoubí z letního tábora: Děti hledají v přírodě odpočinek od rodiny i krásu, kterou chtějí chránit
Deset dnů strávilo pětatřicet dětí v tábořišti Kolčava v Pošumaví. Tábor projektu Do divočiny byl z části zaměřen na poznání a ochranu přírody.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.