Klimatická změna je sexistická, na ženy dopadá víc. Ženy přitom častěji přicházejí s řešeními

Veronika Králová|foto:Cena Josefa Vavrouška

Extrémní počasí je podle reportu Breaking the Barriers příčinou hladu v osmnácti zemích světa. Klimatická změna je intersekcionální povahy, to znamená, že prohlubuje už tak vzniklé nerovnosti. Zvětšuje rozdíly mezi nejchudšími a zaopatřenými, stejně tak zvětšuje nerovnosti mezi gendery.

Ženy v tradičních společnostech musí pracovat v důsledku změn klimatu průměrně o 55 minut denně déle, aby uživily rodiny a komunity.

„Na druhé straně vidíme, že ženy, pokud mají přístup k informacím a ke zdrojům, dokáží velice rychle ovlivnit svůj způsob života, ale i svou komunitu a další generace. Ženy zabezpečují obživu, obdělávají větší část půdy, starají se o rodiny. To jsou oblasti, které změny klimatu silně ovlivňují. Víc času musí například trávit na cestách pro vodu. V některých zemích ještě situaci zhoršují válečné konflikty. Tam jsou ženy často na péči a obživu úplně samy,“ vykresluje pohled humanitárních pracovníku a pracovnic ředitelka marketingu a fundrasingu české pobočky CARE Katarína Král. 

„Pokud jsme si mysleli, že fenomén dětských sňatků, děvčat ve věku od 11 do 14 let, je překonaný, tak právě extrémní výkyvy počasí posledních let mají přímý vliv třeba v Bangladéši na jejich nárůst o 50 %. I takto rodiny řeší velice složité ekonomické situace,“ dodává Král.

Na konferenci OSN COP29 v Baku vznikla dohoda mezi rozvinutými a rozvíjejícími se zeměmi o roční dotaci 300 miliard dolarů ročně na pokrytí adaptačních opatření. Podle zástupců chudých zemí to ale není dost. Kromě dostatečného financování je třeba zajistit rovný přístup ke zdrojům a ke vzdělávání pro chlapce i dívky. „Dívky a ženy jsou podle řady průzkumů v environmentálních otázkách mnohem aktivnější a častěji žádají prosazování environmentálních politik,“ vysvětluje psycholožka a environmentalistka Anna Tabášková. Přitom na COP29 bylo ze 78 světových leaderů jen osm žen, jak píše web UN Woman.

Anna Tabášková byla hostem Podhoubí|foto:archiv Anny Tabáškové

Klimatická změna prohlubuje rozdíly mezi gendery i v českém prostředí. „U nás dopadá klimatická změna nejvíce na seniorky a matky samoživitelky. I v případě úspěchu klimatické akce a zastavení emisí skleníkových plynů do roku 2050 se musíme ptát, kdo bude čerpat výhody z ekonomické a energetické tranzice? Jsou to především technici, mechanici, elektroinženýři. V těchto pracovních pozicích jsou ženy zastoupeny pouze z 35 %. I v rámci klimatické akce se replikují některé vzorce. Ženy pracují spíš ve vzdělávání a pečovatelských pozicích, které jsou finančně podhodnocené,“ vysvětluje Tabášková.

Co je to klimatická litigace a jak se do ní zapojují ženy a dívky po celém světě? Jak souvisí genderová rovnost se snižováním hladu po celém světě? Jak dopadly švýcarské klimatické babičky u Evropského soudu pro lidská práva? Jak zahrnout do debaty o klimatu a genderu muže? Poslechněte si celé Podhoubí.