AI nástroje jsou mocné, pomáhají ve vědě i s klimatickou krizí. Emise snižujme u zdroje elektřiny

„Mezinárodní energetická agentura publikovala zprávu o tom, že v roce 2030 AI spotřebuje stejné množství elektřiny jako celé Japonsko. Tento titulek ale hovořil o všech datových centrech, ne jen těch pro AI. Pravda je, že čipy grafických karet pro AI jsou energeticky náročnější než běžné,“ vysvětluje člen týmu projektu Fakta o klimatu a taky start-upu se zaměřením na vývoj umělé inteligence Tomáš Protivínský.

Datová centra zajišťující infrastrukturu pro umělou inteligenci fungují na bázi grafických procesorů. S čím dál větší oblíbeností generativní AI, jako jsou chatboty podobné ChatuGPT, poptávka po datových centrech tohoto typu roste a s tím i nápor na elektrickou síť, spotřebu a chlazení. Stojí nám tedy AI nástroje za určitou oběť v uhlíkovém rozpočtu?

„AI nástroje jsou skutečně mimořádně silné. Dříve jsme museli procházet množství učebnic, pak přišlo vyhledávání na internetu, teď s těmi učebnicemi živě konverzujeme a ptáme se jich. AI je dobrá v rozpoznávání vzorců a různých souvislostí,“ myslí si Protivínský. Podle něj je AI dalším kvalitativním skokem v třídění informací a jejich vyhodnocování. AI podle slov Tomáše Protivínského spotřebuje globálně 0,3 % elektřiny.

„Datacentra spotřebují 415 TWh elektrické energie, což je zhruba pětkrát tolik, co vyrobí Česká republika. AI z toho spotřebuje asi 15 %. To jsou o něco nižší emise, než vyprodukují veškeré uhelné elektrárny v Česku. Během následujících pěti let se očekává asi 6x takový nárůst,“ uvádí čísla k AI do kontextu Protivínský.

V loňském roce byly uděleny Nobelovy ceny za fyziku i chemii v obou případech v oblasti AI. Vědecká komunita si uvědomuje sílu a přínos tohoto nástroje. Mezi přínosy patří i zpřesňování klimatických modelů nebo lepší porozumění fungování jednotlivých složek atmosféry.

„Google dokáže pomocí AI předpovídat počasí lépe než klasické meteorologické modely. Další oblastí je zvyšování efektivity procesů, jako je distribuce elektřiny, plánování výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, optimalizace logistiky, chlazení a tak dále. V některých oblastech se používají autonomní drony k lepšímu zalesňování,“ vyjmenovává užití AI nástrojů při čelení environmentálním nástrahám Tomáš Protivínský.

Jak vypadají datacentra, čím se chladí a jak jsou po světě rozprostřena? Dá se využívat reziduální teplo z procesorů? Proč rostou bich tech firmám emise skleníkových plynů? Kde se zaměřit na snižování emisí AI? Poslechněte si celé Podhoubí.