Podhoubí z letního tábora: Děti hledají v přírodě odpočinek od rodiny i krásu, kterou chtějí chránit
Deset dnů strávilo pětatřicet dětí v tábořišti Kolčava v Pošumaví. Tábor projektu Do divočiny Prokopa Pitharta a Kateřiny Pithartové Kozinové byl z části zaměřen na poznání a ochranu přírody. Přijela odbornice na netopýry, ornitolog, botanik i entomolog. Samotné děti a dospívající toho o přírodě dost věděly. V rámci programu tak vzniklo Podhoubí od dětí dětem, které je i milou vzpomínkou na prázdniny.
„Nejradši sbírám acháty, ale i ametyst. Je to zábava. Je uklidňující být na poli sám a slyšet jen ticho. Příroda je místo, kde se může člověk zklidnit,“ zasvěcuje nás do mineralogické vášně jedenáctiletý Daniel. Pro o něco starší Charlie je příroda všechno včetně nás. „Příroda pro mě znamená asi všechno, protože všechno je z přírody i lidé,“ myslí si mladá dívka.
Na táboře je člověk vlastně pořád venku a sledovat přírodní druhy a procesy je přirozenou součástí táboření. „Ledňáček tu létá několikrát denně. Když jsme na kánoích, tak se tady neukáže, ale když jdeme někam mimo tábořiště, tak je tam hned nastěhovanej. V potoce jsou pstruzi potoční a pod každým kamenem jsou larvy chrostíků,“ popisuje druhy v okolí tábořiště vedoucí tábora a filmař Prokop Pithart.
Dominik se ve svých sedmi letech zaměřuje podle jeho slov hlavně na plazy. My jsme ho ale s mikrofonem zastihli u potoka, kde sledoval vodní tvory. „U potoka jsem potkal skokany, prázdné schránky chrostíků, potápníky a vírníky. Brouk potápník si udělá na zadečku a na bříšku vzduchovou bublinu, pak se ponoří pod vodu a z té bubliny dýchá,“ vysvětluje nadšený pozorovatel.
Svoji vášeň sdílí s o něco starším bratrem Davidem, ten se ale orientuje víc na hmyz a rostliny. „Saranče je menší, má kratší tykadla, proti tomu kobylka je skoro vždy zelená. Saranče je býložravé, kobylka je masožravec,“ vysvětluje David rozdíly mezi dvěma lučními obyvateli.
Podpořte Podhoubí v anketě Czech Social Awards 2024 v kategorii Podcast. Hlasovat můžete zde.
„Saranče se se chytilo do sítě křižáka pruhovaného, je obalené v síti a pavouk do něj vstříkl jed. Tím si ho uchová a až bude mít hlad, začne ho vysávat zevnitř a obal nechá a zahodí jako plechovku,“ ukazuje morbidní, ale přirozenou stránku potravního řetězce David, pro kterého je příroda koníček. „Je to něco nádherného, co musíme chránit. Nevím, jak jsem se k tomu dostal, ale vím, že moje první slovo bylo kos, nebo králík,“ uzavírá „malý Attenborough“.
Matyáš se zase zhlédnul v ptácích. Dokonce umí v hrdle vyloudit naprosto věrné zvuky datla černého. Svoji vášeň objevil náhodou při cestě z Alp, když uviděl vzlétat dravce. „Jak jsme se vrátili, hned jsme šli na ptáky. Teď už jsem to rozšířil a rád fotím třeba bahňáky. Příroda je pro mě odpočinek od domova. Odpočinu si od starostí a tak,“ loučí se v Podhoubí z dětského tábora Matyáš.
Jak zní zvuky tábořiště a kde se kuchař Adam inspiroval při přípravě brambor v popelu? Vyskytovala se v okolí tábořiště naše nejmenší sova? Co znamená příroda pro Prokopa Pitharta? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Po tátově smrti převzala jeho řemeslo. 23letá Zuzana dokazuje, že práce v lese je pro holky
Zuzana používá i lesní kolový traktor a vyvážecí soupravu. Tu, pod kterou tragicky skončil její tatínek, když jí bylo 18, prodala a koupila jinou.
-
„A z tej horenky, kdosi ňa volá.“ Na Valašsku sečou orchidejové louky kosou. Vstává se ve čtyři ráno
Dobrovolníci kolem Míry Janíka se sešli letos už po čtyři a čtyřicáté, aby kosou posekali některé přírodně cenné a druhově pestré svahy Bílých Karpat.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.