„A z tej horenky, kdosi ňa volá.“ Na Valašsku sečou orchidejové louky kosou. Vstává se i ve čtyři ráno
O přírodní rezervaci Bílé potoky pečuje místní buňka ČSOP KOSENKA se sídlem ve Valašských Kloboukách už skoro půl století. Dobrovolníci kolem Míry Janíka se sešli letos už po čtyři a čtyřicáté, aby kosou posekali některé přírodně cenné a druhově pestré svahy Bílých Karpat. Jen díky kosení louky nepohlcuje les. Sklízením sena zase nepřibývají do půdy živiny a zůstává druhová pestrost. Kosení je ale hlavně komunitní záležitost.
„Ráno se vstávalo ve 4 hodiny, byla rosa, takže naprosto perfektní podmínky pro sečení. Druhá podmínka je, aby po kosení vysvitlo slunce, a to máme také. Co si víc přát,“ rozplývá se František, kterého jsem potkal ve svahu pokosené louky, jak obrací seno. František je v důchodu. Přijel na kole z Napajedel a kosit hodlá asi 10 dnů, plní si tím svůj dávný sen.
„Když to nasečeme, tak se tráva vyrovná do takových pásů na hromádky. Je třeba ji rozhrnout do plochy, aby to lépe schlo. Pak se to bude obracet. Je takové pořekadlo, že každé správné seno má jednou zmoknout,“ naráží František na počasí, které každý účastník kosení úzkostlivě sleduje. Ideální je, když se podaří pěkně proschlé seno z louky odvézt hned druhý nebo třetí den po kosu.
Lokalitu utváří potok s vápnitým prameništěm, podhorské louky s mokřadními i suššími stanovišti, zbytek tvoří přírodě blízké lesy s jedlemi, duby nebo habry. Kolem KOSENKY, Bílých potoků a dobrovolného kosení orchidejových luk vyrostla pestrá komunita, díky které lokalita nejen že nedegraduje, dokonce se její přírodní hodnota zvyšuje.
„Kde máte šanci si popovídat se sólistou Národního divadla a jeho paní? Od prodavačů v obchodě, přes vysokoškolské učitele, živnostníky po řemeslníky – je tu celá škála profesí, věkových i sociálních skupin,“ uzavírá František.
Co je to babčica a stolica na kutí? Jak se naklepává kosa? Je důležitější technika kosení, nebo ostrá kosa? Co je na ručním kosení přitažlivé? Poslechněte si celé Podhoubí z Bílých Karpat.
Související
-
V srdci pralesa žijí mikroorganismy starší než dinosauři, říká půdní biolog Miko
Nejvyšší hora Amazonie Pico da Neblina byla objevena až v polovině 19. století. Je obklopena takzvaným „srdcem pralesa“. Právě tam se vydal Ladislav Miko.
-
Houby jsou polobozi, co sahají po hvězdách. Živé Podhoubí s radikálním mykologem Peterem McCoyem
Peter McCoy je předním světovým propagátorem aplikované mykologie. Poznatky o houbách kumuluje přes dvacet let v grassrootové organizaci Radical Mycology.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.