Kolik má být doma stupňů, vlhkosti a vonných svíček? Tentokrát o kvalitě vnitřního prostředí
I v inteligentní budově si chceme otevřít okno. Proč vlastně? Kvalitní prostředí totiž neznamená jen správnou teplotu. „Musíme se tam cítit dobře,“ říká profesor Karel Kabele.
Jak poznáme, jestli máme doma správnou teplotu a vlhkost? Není to tak jednoduché, na vlhkost totiž nemá lidské tělo čidlo. „Člověk vnímá teplotu a vlhkost dohromady,“ vysvětluje profesor Karel Kabele. Je tedy nutné pracovat s oběma. A kolik je správně?
Další součástí vnitřního prostředí jsou chemické látky. Vycházejí z nábytku, z koberce, vlastně všeho. Týká se to i přírodních materiálů, například dřeva, které je zpravidla natřené či namořené. „Nátěrové hmoty jsou významným zdrojem látek, které se uvolňují do vzduchu,“ říká Karel Kabele. „Pokud je ovšem dřevo zcela přírodní, zase může být zdrojem plísní, hub a dalších látek, které tvoří mikrobiologické znečištění.“ Člověk si tedy úplně nevybere. I o tom jsme si povídali v Bourání.
Dnešní budovy jsou stále lépe izolované a neprodyšné. „Dnešní budova má na sobě celý rok tlustý kožich,“ říká Karel Kabele. Znamená to, že je teď větší problém jak chladit a větrat než jak topit. Profesor Karel Kabele pracuje jako vedoucí katedry TZB (technického zařízení budov) na stavební fakultě Českého vysokého učení technického a zabývá se nejnovějšími trendy. Co se naučil o regulaci budov od své roubenky?
Jaké budou inteligentní budovy budoucnosti? Možná budou reagovat na teplotu lidského těla.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
