Zbyněk Roboch v Diagnóze F: Deprese mi otevřela oči

„Místo toho, abych manželce pomáhal u porodu a dál, tak jsem strávil dva měsíce na psychiatrii,“ vypráví svůj příběh v Diagnóze F. Svou první depresivní ataku zažil, když mu bylo 38 let. Do té doby žádné zásadnější potíže neměl a ani nepředpokládal, že by se mu něco takového mělo stát. „Tehdy jsem si myslel, že když se někdo dostane na psychiatrii, tak se málokdy dostane ven,“ popisuje, jak i on sám podléhal některým stereotypům, s nimiž se lidé s duševní poruchou mohou potýkat.

Prvním příznakem, kterého bylo možné si u Zbyňka všimnout, byl fakt, že se přestal věnovat věcem, které ho do té doby bavily. „Přestal jsem úplně chodit na volejbal, který jsem do té doby hrál, přestal jsem se více zapojovat v rodině a i v práci mě poslali domů, protože mi nebylo dobře,“ vzpomíná na začátek své ataky. V té době těmto věcem však nevěnoval příliš pozornosti. „Vnímal jsem to tak, že jsou to důsledky přepracování nebo že teď je to ten stres, který pomine.“

V Bohnicích jsem neskončil, v Bohnicích jsem začal, říká autor dokumentu Život za zdí

• Upravit

Když ho manželka přivezla do Psychiatrické nemocnice Bohnice, zaplavil ho pocit, že tam přece nepatří, a nechtěl ani vystoupit z auta. Když se ho zeptala, kam tedy patří, dal Bohnicím šanci. A také sám sobě.

Celá situace nebyla náročná jen pro Zbyňka, ale ovlivnila i chod rodiny a vztah s manželkou. „Pro partnera i pro děti je obtížné chápat, co se s tím člověkem děje, protože to neznají,“ říká a dodává, že mu nemoc v té době změnila i vlastní prožívání vztahů. „Seděl jsem vedle své těhotné ženy a říkal jsem jí: vždyť já vás ani nemám rád, já k tobě ani k dětem nic necítím. Což samozřejmě v reálu není pravda.“

Léčení jeho stavu trvalo asi čtyři měsíce. Nemoc mu však zásadně změnila život. „Myslel jsem si, že mám hodnoty úplně srovnané, ale ta nemoc je přece jen přeskládala. Bylo to nejtěžší období v životě, které ač mi hodně vzalo, tak mi paradoxně i pár věcí přineslo. Beru to jako nesmírně důležitou životní zkušenost,“ ohlíží se zpětně. Právě díky této životní zkušenosti se také dostal ke spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví.

Poslechněte si celý rozhovor o tom, co by jeho rodině tehdy pomohlo a jaké naděje vkládá do reformy psychiatrické péče.

Literatura:
Praško, J.: Deprese a jak ji zvládat
Röhr, H.-P.: Cesty z úzkosti a deprese
Grün, A.: Deprese jako šance