Historik Stehlík ke slovenským volbám: Historie v kampani hraje emoční roli. Manipuluje se s ní a zneužívají se dějinné paralely

3. duben 2024

„Odkazování k historii hraje v kampani před slovenskými volbami roli, kterou my z českých voleb neznáme, protože jsme k historii trošku vlažní,“ podotýká historik Michal Stehlík. Rozumí dnes Češi Slovákům? A jaké hodnoty jsou pro dnešní Slovensko zásadní? Michal Stehlík okomentuje i přerušení mezivládních konzultací se slovenským kabinetem a změnu dodavatele fotbalových dresů pro německou fotbalovou reprezentaci.

„Na Slovensku v současnosti dochází k fatálnímu rozdělení společnosti směrované ke dvěma prezidentským kandidátům. Nálady jsou samozřejmě spojené nejen se samotnou prezidentskou volbou, ale i s aktuální politickou situací na Slovensku,“ míní Stehlík.

Čtěte také

V prezidentské volbě se podle něj zrcadlí zejména to, jakou rychlostí se premiéru Ficovi podařilo obsadit stát. Důsledkem může být i nečekaný výsledek Ivana Korčoka, který se stal motivací pro protivládní voliče a voličky.

Volba pro Ivana Korčoka je ve skutečnosti spíše volbou proti vládní koalici. „Proti Robertu Ficovi, Peteru Pellegrinimu a Andreji Dankovi než pro samotného kandidáta, který je standardním diplomatem s pohledem do EU, NATO a přináší základní hodnoty, které nám jsou blízké.“

Rozhodnou slovenští Maďaři a voliči Harabina

Podle Stehlíka výsledek voleb ovlivní zejména dvě skupiny: slovenští Maďaři a krajní nacionalisté, kteří se soustředili pod kandidátem Harabinem. Právě s posledními jmenovanými je spojená také vysoká vyostřenost vztahování se k Západu vs. Východu.

„Zajímavé je i to, jakou roli ve volbách hraje odvolání společného jednání české a slovenské vlády, a obecně i to, jak se pan Harabin pustil do celé české politiky od prezidenta Pavla až po premiéra Fialu a dokonce zabředl do historických paralel a příkladů,“ komentuje historik.

Štefánik a Štúr jako témata kampaně

Právě historie se během kampaně pravidelně dostává do veřejného prostoru. „Manipuluje se s ní, ať už pozitivně, nebo negativně, a to vymezováním se proti ,špatné historii‘ nebo přikláněním se k M. R. Štefánikovi a Ľudovítu Štúrovi. To je pro historika zajímavé, protože v českém prostředí se nám to děje jen občas a spíše s bizarními příklady. Na Slovensku to vypadá, že historie hraje dokonce jakousi emoční roli.“

Čtěte také

Podle Stehlíka by politika nezneužívala určité věci, pokud by ve veřejném prostoru nefungovaly. „Pokud na Slovensku fungují historické paralely, jsou zneužívány.“

V předvolební kampani hraje důležitou roli i téma příklonu k Východu. „To nám může přijít zvláštní, protože my máme stále ještě většinově jasno, jak vypadá situace na Východě ve smyslu ruské agrese na Ukrajině. U Slovenska je to už složitější. Objevují se tam tyto nálady, na které hraje i Peter Pellegrini, když mluví o míru,“ říká Stehlík.

Od Slováků Čechy podle něj odlišuje i větší míra uzavřenosti, konzervatismu a zároveň nacionalismu, která platí zejména pro voličstvo vládní koalice.

„Rozdílnost mezi slovenskou a českou společností může být v tom, že my jsme historicky hluboce měšťanská společnost, a to od druhé půlky 19. století. Slovenská společnost je mnohem víc vesnická. I když má Slovensko města, míra konzervatismu, toho, že Západ je pro některé slovenské konzervativní katolíky špatný a zdegenerovaný, je silná. Slovenský konzervatismus není cesta do ruské náruče. Je to spíše cesta od západní náruče,“ dodává Stehlík.

Spustit audio

Související