Michal Zlatkovský: Plně svobodná sociální síť přitahuje extrémy

6. listopad 2018
Logo sociální sítě Gab

Sociální sítě nejsou jen facebook, instagram a twitter. O své místo na slunci se hlásí přinejmenším desítky dalších, menších webů a aplikací. Tenhle týden je však na internetu o jednu míň.

Své brány, prý dočasně, uzavřela sociální síť Gab. V Česku prakticky neznámá služba vznikla před dvěma lety jako prostor, kde platí absolutní svoboda slova.

Finové věří Facebooku o něco méně. 300 tisíc jich od dubna přestalo sociální síť používat

Uživatelka Facebooku

Aféry kolem Cambridge Analyticy a zavádění GDPR jsou hlavními důvody, proč se finští uživatelé Facebooku začali více zajímat o to, jak sociální síť nakládá s jejich soukromím.

Její zakladatel Andrew Torba se chtěl vymezit vůči obsahové politice existujících sociálních sítí, kterou chápal jako tvrdou cenzuru, zejména pravicových uživatelů. Facebook i twitter ve svých podmínkách užití zakazuje například rasistická vyjádření nebo hrubé urážky jednotlivců. To někteří považují za nepřípustné omezení svobody slova.

Gab tak nechal své uživatele přispívat bez jakékoliv moderace. Sami mohli názory, se kterými nesouhlasí, nebo konkrétní slova, skrýt, ale žádný příspěvek samotný Gab nemazal, pokud nebyl jasně protiprávní, například přímé výhrůžky smrtí či dětská pornografie.

Tahle sociální síť se tak může zdát jako ideální prostor pro liberály v tradičním slova smyslu, ty, kteří vyznávají citát „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat“. Prostředí Gabu musí lákat každého, kdo má pocit, že se šrouby svobodné diskuze v posledních letech utahují.

Větší svoboda slova na sítích?

Jenže se ukázalo, že skutečnost očekáváním příliš neodpovídá. Zhruba půl milionu uživatelů, které Gab měl - oproti asi 300 milionům, kteří navštěvují twitter - čítalo především ty, kteří by na ostatních sítích měli problém.

Nová generace Číňanů vyrůstá ve světě, kde neexistuje Google, Twitter ani Facebook

„Mladí Číňané mají všeho úplné zuby. Od policejně střežených ulic Pekingu až po rebelující Hongkong se jejich nespokojenost přetavuje ve svérázný odpor vůči prezidentovi Si Ťin-pchingovi,“ čteme na serveru britského týdeníku Sunday Times

Mladí Číňané kvůli cenzuře neznají internetové služby, které jsou pro lidi na Západě naprostou samozřejmostí. Vůbec jim ale nechybějí, ukazuje reportáž amerického deníku New York Times.

Ukázala to studie mezinárodní skupiny výzkumníků, která se složením uživatelů a obsahu na Gabu zabývala. Analýza celkem 22 milionů příspěvků ukázala, že síť přitahuje extrémy: konspirační teoretiky, antisemity i nepokryté neonacisty.

Dá se ostatně odhadovat, že právě pro ně Torba síť spouštěl. Ve svém logu má Gab žábu, jasný odkaz na postavu žabáka Pepeho, který se ve Spojených státech stal symbolem takzvaného hnutí alt-right, což je jen vznosné označení pro extrémní pravici.

Protože v USA je svoboda slova široká, síť mohla existovat více než dva roky. Vaz jí zlomil až nedávný masakr v synagoze v Pittsburghu, kde střelec zavraždil jedenáct lidí. Ukázalo se, že před činem byl aktivní právě na Gabu, kam psal ostře protižidovské příspěvky a kde měl v informacích o sobě uvedeno, že „židi jsou děti Satanovy“.

Apple, Facebook a další společnosti začaly jednat a odstranily propagandu

Apple Store

Americké technologické společnosti Apple, YouTube, Spotify a Facebook ze svých internetových platforem odstranily videa a podcasty jednoho z „nejodpornějších“ propagátorů konspiračních teorií, píše britský týdeník Economist. Alex Jones provozuje svůj vlastní rozhlasový pořad a vede několik webových stránek včetně serveru InfoWars.

Gab následně začaly bojkotovat firmy, bez jejichž služeb a infrastruktury se provoz sítě neobejde. Jeho stránky tak dnes ukazují jen informaci o jejím uzavření, byť prý jen do té doby, než najde společnosti ochotné s ním spolupracovat.

Myšlenka Gabu občas rezonuje také v Česku. Na sociálních sítích o cenzuru v pravém slova smyslu samozřejmě nejde - uživatelé dobrovolně využívají soukromé platformy nadnárodních korporací, ve vyjádření je neomezuje stát ani žádná vyšší moc. Vzhledem k tomu, že facebook, google a další tvoří digitální oligopol a mají moc hýbat veřejným míněním, je ale třeba se mít před jejich pravidly na pozoru.

I u nás někteří politici volají po tom, aby se podmínky pro obsah na sociálních sítích uvolnily. Jak je ale vidět na příkladu Gabu, jediný, kdo z toho bude profitovat, jsou rasisté, konspirační teoretici a pravicoví extremisté.

Odpověď na otázku, jestli by větší svoboda slova na sítích skutečně vyvolala vyváženou debatu, nebo spíš normalizaci extrémních postojů, je po téhle zkušenosti zase o něco snadnější.