Petr Hartman: Kouzlo Čapího hnízda funguje i v kauze reklamy
Když farma Čapí hnízdo při svém vzniku usilovala o dotaci z evropských fondů, musela mimo jiné prokázat svoji budoucí životaschopnost. Ta měla být mimo jiné založena na příjmech z reklamy. Odhadované výnosy v řádu desítek milionů korun ročně se znalcům zdály nereálné.
Farma na ně v počátku svojí existence přesto dosáhla. Postarala se o to reklama, kterou si zadaly některé dceřiné společnosti Agrofertu. Obě strany mohly být spokojeny. Čapí hnízdo s přispěním těchto peněz fungovalo a splácelo úvěry. Firmy si vynaložené prostředky odečítaly z daní.
Čtěte také
Vzájemně výhodná spolupráce zároveň vyvolávala pochybnosti. Například o tom, proč firmy platily takové peníze za nepříliš účinnou reklamu na Benešovsku. Nebo o tom, proč o propagaci na Čapím hnízdě měly zájem především firmy z koncernu Agrofert.
Takto zadaná reklama nenechala v klidu ani německý finanční úřad v Chemnitzu. Ten pojal podezření na pokus o krácení daní týkající se německé dceřiné společnosti Agrofertu.
Zadávání reklamy na Čapím hnízdě nejenom kvůli tomu prověřovala tuzemská policie. Její práce nevyústila v obvinění konkrétních osob. Vyšetřovatelé se spokojili především se zjištěním, že zadaná reklama nebyla fiktivní. Prý na ni šlo pohlížet jako na sponzoring. Podle nich proto nebyl spáchán žádný trestný čin.
Na hraně pravidel
K tomuto závěru dospěli policisté v těchto dnech už podruhé. Poprvé jim případ vrátilo zpět pražské vrchní státní zastupitelství. Zda se tak stane i tentokrát, to zatím zůstává otevřené. Pokud ke zrušení policejního usnesení nedojde, bude tato část kauzy Čapí hnízdo z pohledu trestního práva definitivně uzavřena.
Čtěte také
Přesto k pochybení došlo. Alespoň podle finančních úřadů, které dodatečně doměřily daň mírně převyšující jeden milion korun. Podle nich se neprokázala oprávněnost nákladů za reklamní plnění. K tomuto závěru se dopracovali s odstupem několika let. Prodleva přispěla k tomu, že část prohřešku už byla promlčena a zůstala tudíž bez postihu.
Dlouhé prověřování případu přitom nebylo dáno jeho složitostí. Většina expertů na reklamu a daně považovala celou záležitost za ukázku daňové optimalizace balancující na hraně pravidel, nebo spíše za ní. Pro finanční správu to nebyl případ ojedinělý, se kterým by se do té doby nesetkala. Přesto ho dlouho řešila a uzavřela až po letech.
V neposlední řadě kauza Čapí hnízdo stále ještě zaměstnává justici, byť tentokrát v souvislosti s možným dotačním podvodem. Ačkoli Evropský úřad pro boj s podvody konstatoval, že dotace byla vyplacena neoprávněně, a měl rovněž pochybnosti o smyslu zadané reklamy, v tuzemsku zatím převážil opačný názor.
Konkrétně u těch, kteří o tom mohou autoritativně rozhodnout. Na rozdíl od zahraničních institucí mají buďto lepší informace, nebo podlehli kouzlu Čapího hnízda, případně jeho majitele.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
