Politoložka Dvořáková: Češi si význam evropských voleb možná neuvědomují. Ruské vlivové skupiny ho ale nesporně vnímají

2. duben 2024

Hostem letošního prvního dubnového dílu pořadu Jak to vidí… je profesorka a politoložka Vladimíra Dvořáková, která působí jako ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Hlavní téma rozhovoru představuje odhalení vlivové skupiny, která v Evropě šířila proruské narativy. Dále se dotkneme i prezidentských voleb na Slovensku a připravenosti ČR na krizové situace.

Čtěte také

Bezpečnostní informační služba (BIS) odhalila Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do Evropského parlamentu. Podle BIS docházelo v Praze k předávání hotovosti protisystémovým politikům z Německa. Další prostředky mířily na provoz proruského zpravodajského webu.

„Skutečnost, že zde existovala silná vlivová skupina, není nijak překvapivá,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková. „Já myslím, že toto je dost běžná věc, kdy jednotlivé státy samozřejmě mají jistý zájem ovlivnit dění a výsledky dění v jiném státě.“

Cíle vlivových skupin

„Ruské vlivové služby byly velice výrazné třeba před první volbou Donalda Trumpa ve Spojených státech amerických,“ vysvětluje. „Význam, jaký mají volby do Evropského parlamentu, si naši občané možná ani neuvědomují, ale ruská politika si ho nesporně uvědomuje. Právě postoj Evropy bude velice důležitý ve vztahu k další podpoře Ukrajiny.“

Čtěte také

Podle politoložky Dvořákové se ruské vlivové skupiny soustředí na dvě hlavní oblasti. „Tou první jsou právě volby do Evropského parlamentu a celkový vliv v Evropě na postavení a názory evropských politiků. A druhá, nesmírně podstatná, je zřejmě soustředěná na volby ve Spojených státech, které budou v letošním roce a které mohou také výrazně ovlivnit postoje USA ve vztahu k Ukrajině.“

Dávat politikům za vinu, ve kterých médiích se prezentují?

„Pokud jde o vlivovou skupinu, která využívá svoje vlastní médium, samozřejmě se nesnaží oslovovat pouze ty, kteří souzní nebo jsou vysloveně proti systému, ale snaží se oslovovat i jiné politiky a političky,“ komentuje profesorka, jak proruské sítě získávají respondenty pro rozhovory a jak se prezentují.

Čtěte také

„Je velice těžké, aby si člověk vždycky, když mu někdo zavolá, zjišťoval, o koho jde, kdo tam měl naposledy rozhovor, aby analyzoval celé médium.“

Výjimku mají servery, které jsou na sankčních seznamech. „Tady se dá říct: ,Dobře, tady si dám pozor.' Ale pokud na žádném takovém seznamu médium není, u běžných rozhovorů to politik nemá šanci přímo zjistit.“

„Byla bych tedy velice opatrná. Samozřejmě pokud médium někomu platí za to, že píše texty, považovala bych to za jednoznačný ukazatel. Pokud se ale v médiu objevují rozhovory běžného charakteru, nepovažovala bych to za problém politiků, ale problém současných médií, ve kterých je velmi obtížné se orientovat.“

Řešení krizových situací v ČR

NKÚ ve výroční zprávě varuje, že Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie, a dostatečně se z nich nepoučily.

„Předpokládala jsem, že se silně aktualizují opatření, která se týkají bezpečnosti,“ přemýšlí politoložka Dvořáková. „O tom se zde ale skoro nehovoří a mám pocit, že se tomu nevěnuje velká pozornost.“

„Pokud nastane krizová situace, musí být jasné, kdo v tuto chvíli rozhoduje, koho má k ruce, jaké má pravomoci a jakým způsobem tedy může vše řešit.“

Spustit audio

Související