Je jasné, že Alternativa sáhne po osvědčené obhajobě: Že necelé dva měsíce před eurovolbami prý jde o účelovou kampaň zrežírovanou politickou konkurencí a také mediálním mainstreamem.
Je ovšem třeba říct, že proces vzájemného odcizení a postupného oslabování vazeb mezi křesťanskými demokraty a Angelou Merkelovou probíhá i opačným směrem.
V minulých desetiletích Rakušané udržovali velmi intenzívní politické a obchodní kontakty s arabským světem, jejichž součástí byly i dodávky těžební techniky nebo zbraní.
Alternativa dokáže soustavnou kritikou poměrů v zemi přitáhnout všechny nespokojence napříč společností. Je jedno, zda dříve volili postkomunisty, tržní liberály nebo křesťanské či sociální demokraty.
Koneckonců i sídlo společnosti Nord Stream provozující stejnojmenný plynovod, a tím pádem jeden ze symbolů ruské mocenské politiky posledních let, měl své sídlo ve švýcarském Zugu.
Návštěva prezidenta Pavla v Německu byla hlavně seznamovací. Vyzdvihnout by se ale měl úmysl obou prezidentů se minimálně jednou do roka pravidelně sejít a vyhodnotit vztahy obou zemí.
Kancléř Olaf Scholz se dlouho bránil zaslání německých tanků Leopard. Své rozhodnutí ale musel přehodnotit. Změna nastala, až když to pro něj začal být vnitrokoaliční problém.
Co bylo kdysi myšleno jako výjimečné nebo přechodné řešení pro mimořádné situace, se jednu dobu stalo v Německu téměř normou. Velké koalice zevšedněly.
Zavedení Hartz IV představovalo jeden z nejdůležitějších bodů reformy sociálního státu. Pro mnohé členy sociální demokracie ale byla dávka těžko stravitelná a při schvalování vyvolávala silné pnutí.
Abbás prohlásil, že Izrael se za posledních 50 let dopustil vůči Palestincům padesáti holokaustů. Tato nehorázná slova vyžadovala rozhodnou odpověď od hostitele. Jenomže Scholz tak neučinil.
Jak se německý kancléř Olaf Scholz postavil k energetické krizi, kterou vytvořila ruská invaze na Ukrajinu? A jak se staví k jaderným elektrárnám? V komentáři o tom píše Robert Schuster.
Zatímco v západních spolkových zemích převažuje podpora sankcím, stejně tak názor, že Rusko je na Ukrajině agresorem, je to v pěti východoněmeckých spolkových zemích přesně obráceně.
Pokud by k omezení rychlosti došlo, byl by to obrovský průlom. Z možnosti brázdit autem dálnice stylem „co to dá“ se totiž stal v Německu od dob masového rozšíření aut důležitý symbol blahobytu.
Německá zahraniční politika potýká s problémy. Olaf Scholz jel nedávno na Ukrajinu, ale ne sám. Jako by nechtěl být výrazný. Nad tím, proč kancléř zůstává skrytý se zamýšlí Robert Schuster.
Van der Bellen provedl Rakousko v minulých letech nejenom úskalími covidu, ale zvládl překonat také několik politických krizí. Během šesti let v čele státu jmenoval pět různých vlád.