Šéf wagnerovců ze hry? Musíme se poohlížet po tom, kdo bude novým Prigožinem, soudí analytik Havlíček

Čtěte také

Vitalij Kličko: Média jsou někdy důležitější než zbraně. A Putin to dobře ví

„Šéf generálního štábu Gerasimov a ministr obrany Šojgu byly klíčové postavy vzpoury, která měla propuknout proti vojenskému vedení ruské federace. Nepřišlo to z ničeho nic, situace se vyhrotila na začátku června, kdy wagnerovci odmítli podepsat kontrakty pod ministerstvem obrany,“ vysvětluje Pavel Havlíček, analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky.

Podle něj Putin selhal v mediaci konfliktu mezi mocenskými skupinami, což byla jeho ústřední role. „Situace, kterou neměl pod kontrolou, kdy sám odletěl z Moskvy, připomínala srpnový puč z roku 1991.“

Čím více se Rusové zabývají sami sebou, tím lépe

Kromě vyloučení Prigožina z ruské společnosti musí wagnerovci podepsat zmiňované kontrakty.

Čtěte také

Putin ztratil tvář, teď přijdou čistky. Proč Prigožin couvl z tažení na Moskvu?

„Víme, že Putin není zvyklý jednat pod tlakem, takže si nemyslím, že by nyní odvolal Gerasimova či Šojgua, ale změny ve vedení armády jsou nevyhnutelné. Musíme sledovat změny v silových strukturách a to, jak se bude vyvíjet situace v jeho okolí či jak budou vystupovat elity a ozbrojené složky. Okolnosti musíme úzce pozorovat a poohlížet se po tom, kdo bude novým Prigožinem. Situace otevírá příležitost pro Ukrajince: čím více se Rusové zabývají sami sebou, tím méně mají prostoru na to aktivně vystupovat na Ukrajině,“ dodává Havlíček.

Někdejší náčelník Generálního štábu Armády ČR, vedoucí Katedry bezpečnostních studií na vysoké škole CEVRO Institut a armádní generál Jiří Šedivý si myslí, že ruská armáda reagovala na Prigožinovo tažení na Moskvu pomalu a nepřesvědčivě.

„Obecně jsou bojové útvary rozmístěny v posádkách a výcvikových prostorech, proto se dalo očekávat, že reakce nebude tak rychlá, jak bychom odhadovali. Zvláštní je, že pokud o akci věděly americké zpravodajské služby, musely to zjistit i ty ruské – proč tedy nezakročily? Jejich reakce byla příliš vlažná.“

Situace mohla vyústit tragičtěji

Čtěte také

Slavná ruská armáda? Normální chlapi, kterým se vede všelijak

„Nemyslím si, že byl konflikt předem domluvený. Rozpor mezi Prigožinem a vedením ruské armády poukazuje na to, že se nejedná o současnou hru, ale o vývoj, co mohl vyústit tragičtěji. Rusové museli vědět, co má pochodující armáda v sestavě, otázkou je, kdo vedl protioperaci a proč neudělali žádná opatření proti sestřelení vrtulníků. Mají problémy v systému vedení a v rozhodování. Efekt Wagnerovy skupiny se vytratí a ukáže se, co se stane s těmi po boku Prigožina – nemyslím si, že zůstanou v Bělorusku, on tam nemá budoucnost,“ tvrdí Šedivý.

Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy míní, že na základě toho, co rok a půl prezentují ruská média, by ke vzpouře nedošlo. „Operace se nedaří a dochází k rozkolům,“ vysvětluje. Dodává, že Západ musí setrvat a udržet, avšak nezvyšovat vojenský tlak.

Poslechněte si celý Speciál v audiozáznamu. Moderuje Petr Král.