Tomáš Zima: Vzdělání člověku nesebere žádná válka. Ukrajinské děti mohou ve výuce pokračovat u nás

28. březen 2022

Válka na Ukrajině připravila řadu dětí nejenom o domov, ale také o možnost se vzdělávat. Zapojit se znovu do výuky v jejich rodném jazyce jim v České republice pomáhá nově vzniklý nadační fond Děti Ukrajiny. V audiozáznamu ještě zazní vzpomínka na Jana Amose Komenského, i to, jak výuku na českých školách změnila pandemie.

Nadační fond Děti Ukrajiny připravil ve spolupráci s ministerstvem školství, ukrajinským velvyslanectvím a Univerzitou Karlovou rozsáhlý projekt, díky němuž mohou děti z válečných zón na Ukrajině pokračovat ve studiu v České republice. Od myšlenky k realizaci přitom neuběhl ani týden.

„Projekt začal před třemi týdny. V úterý jsme diskutovali s přáteli o tom, jak pomoci Ukrajině. Ve středu byl nadační fond založen, ve čtvrtek proběhla tisková konference s panem ministrem Gazdíkem a s ukrajinským velvyslancem a v pondělí se otevřela první třída na Slovanském gymnáziu v Praze,“ popisuje zrod nápadu emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který celý projekt inicioval.

Hodnota vzdělání

Projekt, který umožní ukrajinským dětem výuku v ukrajinštině, probíhá nyní v osmi třídách. V plánu je otevření dalších tříd v různých městech po celé republice. „V databázi máme v současné chvíli na jedné straně okolo 4000 dětí, které se chtějí vzdělávat. Na straně druhé stojí dobrovolníci, kteří jsou schopni vychovávat a učit v ukrajinštině. Jsou to jednak lidé, kteří sem přišli v rámci migrační vlny, ale i lidé, kteří tady již působí a mají zkušenosti s ukrajinštinou,“ popisuje Zima.

Čtěte také

„Tuto databázi nabízíme i dalším školám, které potřebují pomoct a které mají ve svých třídách ukrajinské děti, dodává. Ukrajinským dětem zprostředkováváme i výuku základů češtiny. Podílíme se na vzdělávání v zařízeních ministerstva vnitra, kde jsou ženy a děti ubytovány. Nabízíme psychologickou pomoc a chystáme i další projekty s dalšími institucemi, jako je třeba Národní muzeum nebo různé sportovní organizace.“

Základní myšlenkou, která stála u zrodu projektu, bylo podle Tomáše Zimy to, že vzdělání je hodnota, kterou žádná válka sebrat nemůže. „Můžete přijít o oblečení, o dům, o majetek, hodnota vzdělání ale zůstává. A nejen pro vás, ale i pro společnost, ve které žijete. Poznatky, dovednosti, které máte, dáváte ve prospěch společnosti.“

Důležité je chtít

„Díky tomu, že nadační fond vznikl z iniciativy jednotlivců, nebyli jsme svázáni přílišnou administrativou a byrokracií. Samozřejmě narážíme na různá úskalí, přece jenom spolupracujeme s různými ministerstvy a organizacemi. Musím ale říct, že se setkáváme s tím, že i ostatní to chtějí řešit. Je tu nouzový stav, probíhá řada jednání, jak pomoct všem školám, kde je v každé třídě nějaké ukrajinské dítě. Takže i když je stát byrokratický a nejeden na něj láteří, když je vůle a snaha, dá se myšlenka posunout kupředu velmi rychle.“

Rychlost je totiž klíč k tomu, aby se lidé, kteří u nás našli bezpečí, cítili zase normálně. „Přicházejícím lidem by mělo být umožněno, aby se co nejdříve mohli zapojit do normálního běžného života. Pracovat, chodit do školy, trávit smysluplně volný čas. A stejně jako tomu bylo třeba v roce 1968, část lidí, kteří k nám teď přišli, se vrátí domů, až konflikt skončí. Část jich tady ale jistě zůstane a obohatí naši společnost.“

autoři: Tomáš Zima , Jan Burda , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.