Vítězné tažení Srdcovky. Ceny Muriel ukazují, že osobní příběh a přístup kralují i v komiksu

Štěpánka Jislová: Srdcovka|foto:Nakladatelství Paseka

Už posledních pár let v próze skloňuje pojem autofikce, ať už jako marketingová nálepka, nebo coby lákadlo na čtenáře, kteří se možná od vymyšlených dramat přiklánějí k literárnímu záznamu skutečně prožitých zkušeností. V komiksu ovšem osobní, autorské knihy fungují už několik dekád; právě ony mají zásluhu i na změně pohledu na žánr, který díky nim přestal být vnímán jako oddychové dobrodružství pro nedospělce. Maus Arta Spiegelmanna, Padoucnice Davida B., Rodinný ústav Alison Bechdelové, Modré pilulky Frederika Peeterse, Persepolis Marjane Satrapi… a to je teprve začátek. Tyto důvěrné příběhy mají často také terapeutický rámec, který nespočívá jen ve sdílení citlivého tématu. To mají společné i s grafickými romány českých autorů a autorek jako V očekávání nebo Návrat z pískoviště Marie König Dudziakové, Lymfom City Lucie Trávníčkové, Bezdětná Moniky Baudišové anebo Bez vlasů Terezy Drahoňovské – na němž se jako kreslířka podílela Štěpánka Jislová. Právě ten před pár lety ovládl Ceny Muriel. Teď už je výtvarnice opanovala se svým kompletně autorským projektem Srdcovka.

Výpověď mileniála a teorie citové vazby

Až intimní rozbor důsledků situace v rodině i volnočasových aktivitách, špatných devadesátkových vzorů, mylných rozhodnutí i toxických vztahů a postupné emancipace i sebepoznání, který je ale zároveň cestou „k uzdravení“ – to všechno je „výpověď jednoho obyčejného mileniála“ neboli Srdcovka Štěpánky Jislové. „Úplně na začátku mi z toho vyšly knížky tři: knížka o lásce, o terapii a o sexuálním násilí. Ale jak jsem na tom pracovala, tak jsem zjistila, že všechna ta témata se prolínají,“ prozradila autorka.

„Za využití vhodně zvolené vypravěčské perspektivy tu líčí příběh vlastního dospívání s pozoruhodnou otevřeností. O nelehkých chvilkách i traumatech z minulosti přesvědčivě vypráví i díky suverénní, stylizované kresbě, která umožňuje lehký odstup, ale přitom nijak neumenšuje sílu prožitku a sdělovaného,“ pochválila knihu porota ve složení: výtvarník David Böhm, komiksová scenáristka Markéta Hajská, překladatel Viktor Janiš, komiksový historik a teoretik Pavel Kořínek a filmový a komiksový kritik Tomáš Stejskal.

Takhle to má vypadat!

Katsuhiro Otomo: Akira 6|foto:Crew

Komiks tedy sice už dávno není „jen pro děti“, ale zároveň pro ně také pořád dál vzniká. Z nominované trojice Strastiplná robotí existence a Prašina: Podivné procházky v této kategorii nakonec zabodovala kniha sestavená z příběhů otištěných původně v časopise Raketa o nejrůznějších dobrodružstvích netradiční dvojice Matylda a Růžovej vlk. „Po všech stránkách zvládnuté, nápady překypující a efektivní, přehledně zjednodušenou kresbou vyvedené čtyřstránkové epizody pokaždé zabaví a překvapí: takhle nějak má vypadat dobře promyšlený a brilantně realizovaný seriál pro mladší publikum!“ uvedla k tomu porota. A cenu za nejlepší kresbu si za svůj ‒ slovy poroty ‒ „zatím nejlepší výkon, kdy čtenář propadá hloub a hloub do vrstev koláže i samotného vyprávění“, vysloužil Richard Fischer s magickým pokračováním Rváčova.