Zachytávat příběhy evoluce do láhví. Lihovar Landcraft je laboratoř pro výzkum krajiny
Pelyněk pravý se řekne německy der Wermut, anglicky wormwood, čili odčervovací bylina. Gin se zase odvozuje od jalovce, anglicky juniper, francouzsky genévrier. Likéry a alkoholové maceráty jsou od pradávna spojené s léčivými účinky bylin a po téhle cestě jde i podivuhodný lihovar Landcraft. Ondra Kopička a Petr Alexander v něm zkapalňují přírodu a s lehkostí k tomu využívají i odpadní materiál, který by jinak putoval v nejlepším případě na kompost.
Louhovat byliny v alkoholu
Rostliny jsou pro oba lihovarníky obrovskou inspirací. „Co my lidé umíme řešit pomocí nohou – hlad zaháníme v ledničce a k rozmnožování si pomáháme zkrášlováním před zrcadlem, kytky musí vyřešit chemicky, protože se nemůžou hýbat. Maximálně si můžou zavolat na pomoc houby. Na obchodování mají svoje chemické mechanismy,“ popisuje Petr Alexander tajemství obrovské zásobárny léčivých nebo jinak zajímavých látek v rostlinách, které se podle jeho slov vždycky odrazí i ve výsledné láhvi.
V Tursku kousek za Prahou začali s myšlenkou, že budou zachraňovat česká jablka. Zejména kolem Prahy je dost starých sadů, o které se nikdo nestará, ale které stále pěkně plodí. Prokvašením, destilací a sudovým zráním jsou schopni jablka uchránit před zkázou. „Destilát je jedna věc, ale nás začaly bavit maceráty, protože tam dostanete plnou palbu přírodní chemie,“ vypráví Petr Alexander o vermutech, které v Landcraftu vznikají.
„Petr má na zahradě asi dvanáct druhů pelyňku. Jde nám o příběh. Máme třeba vermut nazvaný Druid. Je to pocta keltskému lékopisu. Jsou v něm byliny, které měli druidi za svaté – dubová kůra, jmelí, kopretina řimbaba, vřes, popenec, mateřídouška, měsíček lékařský. To všechno patří do našeho geografického okruhu,“ vysvětluje Ondra Kopička, který tráví dost času v sadech, zahradách a kolem úlu.
Na začátku je hlína, byliny nebo včely
Většinu bylin si pěstují sami. Med na doslazování mají z části od svých včel. Jablka jsou ze sadů, kam dovezou včely nebo je prořezávají. Starají se o ně lidem, kteří nemohou nebo na to nemají čas. „Už za námi chodí i lidé, že se jim nechce něco vyhodit a my to využijeme. Třeba pizzerie Da Pietro zpracovává spousty citrusů v bio kvalitě a je jim líto vyhazovat kůry. Jsme v kontaktu s Fakultou subtropického zemědělství ČZU nebo s Botanickou zahradou. Dávají nám listy, květy, kůry a kořeny všeho možného, co je určeno původně jen na koukání. My tomu dáváme další rozměr,“ uzavírá Ondra Kopička.
Jak se dělá cirkulární pálenka z malinového kalu, který zbyde po výrobě belgického kyseláče? Jak souvisí kvasinky v lihovaru s mikroorganismy na lidském těle? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Ocet hrál klíčovou roli ve vývoji společnosti. Lidé jsou chodící ocetnice, říká výrobce octů Smolík
V alchymistické dílně rodiny Smolíků vznikají octy, miso pasty a bůh ví co ještě, co se nepovedlo, pak se na to zapomnělo, načež to bylo objeveno jako hit sezóny.
-
Jsme součástí potravinového řetězce. Pavel Drdel ve své restauraci zpracuje řepu od kořene po nať
Udržitelnost je zaklínadlo, které se čím dál víc propisuje do všech sfér byznysu a nejinak je tomu v tom restauračním. Jsou ale místa, kde proklamace nahrazují činy.
-
Konvenční zemědělství je kruté. Je to jako kopnout matku do břicha, říká biodynamický zemědělec
Svobodný statek na soutoku pracuje s jiným zdrojem přístupů k zemědělství – je jím biodynamické učení. To důležité se děje na poli v interakci mezi člověkem a přírodou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
