Konvenční zemědělství je kruté. Je to jako kopnout matku do břicha, říká biodynamický zemědělec
Jsme tak pevně vsazení do věcí tak, jak se běžně dělají, že si neumíme představit zdroj úplně jiných přístupů. Svobodný statek na soutoku s takovým jiným zdrojem pracuje – je jím biodynamické učení, které je ale jen začátek. To důležité se děje přímo na poli v interakci mezi člověkem a přírodou.
Zároveň se pokusem o formulaci do slov velká část kouzla ztrácí. Jaroslav Lenhart skutečně vidí zemědělství jako svého druhu kouzelnictví. „Bios je život a dynamis je síla, které stojí za životem. Zemědělec není země-dříč, ale země-tvůrce. Ten, který tvoří zem,“ rozkládá plný vášně o práci s půdou Jaroslav, který vystudoval seminář u Jörga Schrödera Utváření života z bytostí Antroposofie.
Čtěte také
Svobodný statek na soutoku není certifikovaný jako biodynamické hospodářství značkou Demeter, s biodynamikou ale pracuje. „Jedním z podtémat semináře byly biodynamické preparáty a zemědělství. Pro mě je to práce se souborem sil, které utvářejí život, jako je teplo ze Slunce nebo ze Země a voda.
Biodynamické principy popsal Rudolf Steiner v Zemědělském kurzu v roce 1924. „Pro nás nejsou důležité iniciační myšlenky zakladatele, ale to, kam směřujeme. Potřebujeme k tomu preparáty?“ ptá se Jaroslav a zároveň dodává, že preparáty používá a má s nimi čím dál lepší zkušenosti, jen je čím dál méně řeší.
A co jsou to preparáty? Jde například o polní roháček a křemenáček. Jak se vyrábí roháček? Je potřeba vzít kvalitní, čerstvé kravské lejno od březí krávy. Lejnem se naplní kravský roh pěkně po okraj. Pak se vykope asi půlmetrová jáma na pozemku s kvalitní půdou, kam se rohy uloží. Rohy se i s jámou koncem září zakryjí půdou. Kolem Velikonoc rohy vykopeme a jejich obsah, přeměněný na sypký humus nechám vysušit. Speciálním postupem míchání roháček rozmícháme s dešťovkou a následně v pozdním odpoledni postřikujeme na půdu před setím nebo sázením.
Podobných postupů v biodynamice existují desítky. Mají svou vnitřní logiku, která už začátkem dvacátého století stála proti začínajícímu zprůmyslnění zemědělství. „Jsem biodynamický zemědělec 21. století. Rmoutí mě, že jsem odsunut do alternativní sféry. Zemědělci, kteří o své činnosti nepřemýšlí, jsou krutí. Proč být krutý k někomu, kdo nás živí? To je, jako byste kopli matku do břicha, když jdete kolem,“ myslí si Jaroslav Lenhart.
Jaké síly utvářely naši krajinu podle staré legendy? Fungují biodynamické preparáty. Jak důležitá je přítomnost zemědělce v krajině? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Obraz zemědělce podle Jaroslava Lenharta: člověk divoký, co tančí a miluje. Rostlina se nedá vyrobit
„Začínáme kolem páté. Jsme tu jen s ptáky, nic tu nejezdí, je tu úplný pokoj a vy si uvědomíte, jaký poklad to je,“ provádí mě Jaroslav Lenhart po Svobodném statku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.