2001: Vesmírná odysea slaví 50 let. Kubrickův záhadný filmový monolit změnil dějiny sci-fi

Před 50 lety, 2. dubna 1968, měl premiéru dnes legendární film 2001: Vesmírná odysea. Na počátku stál nápad slavného režiséra Stanleyho Kubricka (Lolita, Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu, po Vesmírné odysee Kubrick dál natočil Mechanický pomeranč, Barryho Lyndona, Osvícení ad.) natočit sci-fi film.

Stanley Kubrick a Arthur C. Clark

Kubrick se obrátil na spisovatele Arthura C. Clarka. Napsal mu s dotazem, jestli by ho zajímala spolupráce na filmu o setkání s mimozemskou inteligencí, jeho následcích a také o cestování vesmírem. „Clark nadšeně souhlasil a okamžitě přišel s nápadem založeným na povídce Hlídka, kterou napsal v roce 1951. Považoval ji za dobrý výchozí bod a zároveň navrhl, aby se inspirovali i románem Konec dětství. Kubrick s Clarkem si pak spolu sedli a sepsali filmovou povídku, ale ta byla tak dlouhá, že z ní vznikl román, který měl být základem scénáře i skutečného románu,“ říká v rozhovoru pro vltavské Reflexe filmový historik a autor knižní monografie o Vesmírné odysee Peter Krämer.

Lidé film ne vždy chápali, ale cítili nový začátek

Kubrick natočil 2001: Vesmírnou odyseu jako poměrně abstraktní zážitek. „Zní to naprosto neuvěřitelně, že by běžné publikum šlo na film, který dnes lidé považují za experimentální a avantgardní. Ale lidé na to chodili jako na velkou rodinnou zábavu. Nechápali, proč se ty věci dějí, ale porozuměli filmu dostatečně na to, aby pocítili, že není jenom o nových začátcích, ale přináší nový začátek i jim,“ říká Peter Krämer, který mimo jiné studoval v archivech i dopisy, které diváci Kubrickovi po premiéře napsali.

Filmové kostýmy z filmu 2001: Vesmírná odysea režiséra Stanleyho Kubricka|foto:Matthew J. Cotter,CC BY-SA 2.0,©

Dvě etapy filmové sci-fi. Před Vesmírnou odyseou a po ní

Připravovaný projekt Kubrick původně neprezentoval jako sci-fi film, který byl v 60. letech považovaný za komerčně slabý žánr. „Studio MGM ale investovalo především do Kubricka, který před odyseou natočil tři hity v řadě, Spartaka, Lolitu a Doktora Divnolásku. V MGM také věřili, že udělá epický, vlastně vesmírně-cestovatelský film. Navíc měla mít Vesmírná odysea po většinu času komentář. Takže to byl takový cestopisný epický dramadokument promítaný systémem Cinerama s aktuálním významem. USA přece investovaly do výzkumů vesmíru,“ usmívá se Peter Krämer. Projekt se poté zásadně změnil. „MGM si muselo uvědomit, že asi nekupují to, co si koupit chtěli, a velkou záhadou zůstává, proč stejně nechali film natočit. Možná Kubrickovi natolik důvěřovali, možná byli příliš ponořeni do interních problémů, které studiem ve druhé polovině 60. let zmítaly…“

Stanley Kubrick při natáčení filmu 2001: Vesmírná odysea |foto:Fotobanka Profimedia

Hlavní odkaz 2001: Vesmírné odysey a jejího uměleckého i komerčního úspěchu v dobrém i špatném podle Krämera je, že od roku 1977 se točí sci-fi filmy a fantasy. A dominují kinům. „V roce 1977 vnikly Hvězdné války, které byly označeny za vesmírnou fantasy, a Blízká setkání třetího druhu. Režiséři těchto filmů Spielberg a Lucas prohlásili, že je 2001: Vesmírná odysea ovlivnila a inspirovala.“