Mannova Smrt v Benátkách je i o tom, že rozum je vám k ničemu, když se vám na pláži zapálí lejtka

Obecně se většinou píše o tom, že Smrt v Benátkách zachycuje cestu spisovatele Gustava von Aschenbacha do Benátek, kde tento upocený muž nalézá mimo své duševní a morální katarze i erotické zalíbení v mladém chlapci a posléze také svoji smrt.

Standa ale upozorňoval na to, že význam novely není takto jednoduchý – četbu Smrti v Benátkách totiž přirovnával k hledání vltavínů – ke složitému a trpělivému bádání, v rámci kterého musíte například zavnímat odkazy na antickou filozofii nebo to, že Benátky jsou symbolem hniloby a falše. Stanislav také zmínil, že text vyšel roku 1911 a že úmrtí stárnoucího spisovatele může tedy naznačovat smrt starého pojetí pečlivého umění, které nahradilo modernistické umění plné vášní.

Ivanka ještě dílo přirovnala z nějakého důvodu k eintopfu a Stanislav ho přirovnal k sépiovému rizotu a Zuzana zarecitovala dětskou říkanku o zrzavých lidech, kteří v novele taktéž mají významné místo.

Poslechněte si, jak Buchty a Standa Zajíček čtou Smrt v Benátkách.