Jděte s dobou, ale buďte obezřetní, nabádá největší digitální festival v Evropě

22. květen 2018

Když se v Berlíně před 11 lety konal první ročník festivalu digitální kultury re:publica, dorazilo na 700 bloggerů, letos přijela Chelsea Manning a dalších 10 000 lidí.

V roce 2007 bylo krátce po vzniku Twitteru a Facebooku a bloggeři a bloggerky na berlínské re:publice řešili hlavně život na síti a to, kde hledat podobně smýšlející přátele či jak chránit svá data. Od té doby se toho v digitálním světě hodně změnilo a v současnosti se z původní akce nadšenců stala největší mezinárodní digitální konference v Evropě.

Od skromných začátků k masové účasti

Berlínský festival mediálního umění letos nabízí Steva Jobse v očistci, fake-news i syrská bojiště

transmediale 2018 face value Goo Goo Muck Analytics Sergey Schmidt google

Od 31. ledna do 4. února probíhá v Berlíně 31. ročník festivalu transmediale. Festival se už od svého vzniku zaměřuje na takzvaná mediální umění, jako jsou například videoinstalace, digitální performance a internetové umění. Součástí programu jsou přednášky, workshopy a panelové diskuze.

V roce 2018 se účastnice a účastníci festivalu re:publica věnovali novinkám z oblasti umělé inteligence, virtuální reality, aktivitám na sociálních sítích i hrozbám, které se sebou přinášejí. Rozebíralo se také, co všechno v běžném životě i v pracovní oblasti mohou změnit nové technologie. Letos festival navštívilo rekordních 10 tisíc lidí a už první den se pod hashtagem názvu festivalu #rp18 objevilo na 3 tisíce fotografií.

První digitální festival v Evropě, který se již tradičně konal začátkem května kousek od berlínského parku Gleisdreieck, se kromě vysoké návštěvnosti či rozruchu na sociálních sítích letos zapsal do historie i dalšími dvěma počiny. Jednak přizval poprvé do Evropy bývalou vojínku a významnou whistlerblowerku Chelsea Manning a také poprvé ve svém závěru zorganizoval první evropskou digitální akci pro veřejnost zcela zdarma, se spoustou workshopů, přednášek a živých koncertů.

Digitalizace v novinách: zprávy píšou roboti

Nabízí Instagram nové způsoby, jak vnímat umění?

návštěvníci galerie fotky

Leckdo by možná řekl, že sociální sítě nemohou vnímání výtvarného umění nijak prospět. Současné poznatky ale ukazují, že sdílení na sociálních sítích má i své klady.

Letošním tématem byl pop. Což možná evokuje především hudbu pro masy, ale tady šlo o všechno, co oslovuje a ovlivňuje širokou veřejnost. Diskutovalo se třeba o tom, jak se pomocí aplikací zvyšuje fascinace reality show, o užívání sociálních sítí nebo o tom, jaký vliv a dopad mají instagramové příběhy. Probíralo se také, jak se digitalizace může prakticky využít například ve zdravotnictví nebo v silničním provozu. Název pop také metaforicky naráží na paralelní světy v bublinách, které mohou kdykoliv prasknout (a při tom udělat „pop“), anebo se naopak spojit a zvětšit svůj objem.

Například Alexander Fanta, novinář a nadšený cyklista, upozornil na nový trend v médiích, který se rozrůstá především v anglicky mluvících zemích. Jedná se o robotickou novinařinu, kterou podle něj dnes využívá už 7 z 15 zpravodajských agentur v Evropě. Strojové zpracovávání dat zlepšuje šíření informací především v takových oblastech, které vyžadují rychlé reakce.

„Robotické psaní se využívá především při zprávách ze světa financí a ze sportovních utkání. V poslední době jsme ale viděli, jak se robotická novinařina využívá například i při volbách nebo ve článcích se statistickými údaji. Někteří kolegové říkají, že tohle zastoupí novináře nebo dokonce zabije jejich práci. Já si to ale nemyslím. Automatizace je určitý způsob, jak pokrýt pouze základní příběhy nebo rychle zveřejnit výsledky. Hlubší reportáž se tím získat nedá,“ domnává se Alexander Fanta.

Chelsea Manning a mobily v mikrovlnce

Největším tahákem festivalu byla rozhodně účast bývalé americké vojínky, zpravodajské analytičky a neznámější whistleblowerky současnosti Chelsea Manning, která si kvůli předání stovky tisíc dokumentů Wikileaks odseděla sedm let. Kvůli berlínské konferenci poprvé, rok od propuštění, opustila USA, aby varovala společnost před aktuálním nebezpečím v podobě shromažďování dat. Jak na konferenci prozradila, samotnou jí někdy sledování lidí skrze sledování dat, která za sebou nechávají, uvádí do paranoidního stavu - pak třeba technické vymoženosti kvůli bezpečnosti ukládá do mikrovlnky nebo ledničky.

Ve svém vystoupení se dotkla také jednoho z hlavních současných problémů, který se týká prakticky každého uživatele digitálních technologií. Jedná se o algoritmy, které nám dokáží nabídnout to, co by nás třeba samotné nenapadlo.

Proč vlastně sledujeme videa o kočkách?

Čtěte takéLes sebevražd, fake news a střelba. YouTube je po Facebooku dalším, kdo by neměl uniknout kritice

Čtěte také„Internet se nepokazil až teď, vždycky vás měl špehovat,“ říká investigativní novinář Yasha Levine

Nezávislý mediální konzultant a jeden z řečníků na festivalu, Bertram Gugel, radí, jak se dá tento vliv na naše chování na síti minimalizovat. „Domnívám se, že je užitečné zamyslet se nad tím, proč určitý obsah vidím a co jsem chtěl vidět původně. Můžeme to ukázat na jednoduchém příkladu. Dejme tomu, že chci zjistit, jak zatlouct hřebík. Jdu na YouTube a najdu si o tom video. Nakonec ale zjistím, že jsem se kromě videa o zatloukání hřebíků podíval na pět dalších videí o kočkách. Nad tím se je dobré zamyslet a uvědomit si, proč jsem vlastně vůbec na tuto platformu šel a co jsem tam chtěl dělat. Dalším krokem je naučit se identifikovat určité triky typu automatického přehrávání, upozornění nebo připomínek, které v nás často vytváří pocit falešné potřeby a nutnosti něco dalšího vidět. Jakmile si tohle uvědomíme a případně dané funkce vypneme, udělali jsme první krok k tomu, abychom opravdu vědomě rozhodovali o tom, co konzumujeme. Není to jednoduché, ale je to jedna z cest.“

re:publica dobývá Ameriku

O současném světu dividuí

Michaela Ott

Dividuum je protiklad individua. Na rozdíl od individua se ale dividuum ve filozofické tradici vyskytuje nesoustavně a neustále mění význam. Dividuum nemá žádnou vlastní tradici, zato ale participuje na několika nevlastních tradicích zároveň (jak se na dividuum ostatně sluší).  

Během tří dnů se na celkem 12 pódiích vystřídalo na tisíc odborníků z více jak 60 zemí světa, aby se z perspektivy digitalizace věnovali tématům z oblasti vědy, hudby, vzdělávání, životního stylu, kultury či politiky. V říjnu se řada projektů, prezentovaných na největším evropském festivalu tohoto typu, přesune do pěti měst USA, aby společně s americkými odborníky vybudovali další platformu, která přinese vzájemnou spolupráci, obohacení i kontrakty na nejzajímavější projekty z oblasti digitalizace. Na další ročník si budeme muset v Evropě počkat zase do května příštího roku, ale některé videozáznamy z toho letošního se dají zhlédnout na oficiální stránce festivalu re-publica.com.

Celé ArtCafé, jehož hlavním tématem byl festival anglicky mluveného divadla v Praze - Prague Fringe a do kterého vybíral hudbu Pavel Zelinka, můžete poslouchat zde:

Spustit audio

Související