Les sebevražd, fake news a střelba. YouTube je po Facebooku dalším, kdo by neměl uniknout kritice

youtube
youtube

Moc, kterou nad námi vládnou sociální sítě, je letos jedním z nejpropíranějších témat. Může za to skandál kolem Cambridge Analyticy. Většina pozornosti spadla na Facebook, jak je na tom ale takový Google? Tomu patří videoportál YouTube, který má svých problémů až až.

Youtuber Logan Paul vyvolal na přelomu roku obrovskou kontroverzi. Na svůj kanál nahrál video, ve kterém zaznamenal svoji návštěvu japonského „lesa sebevrahů“ Aokigahara. V průběhu natáčení narazil Paul se svými kamarády na čerstvého oběšence a zážitek z videa nevymazal. Aby se neřeklo, několikrát se zmínil, že video nezpeněží – tedy nenechá přes něj zobrazovat reklamu, ze které by měl zisk. Video bylo nahlášeno uživateli YouTube pro porušení podmínek služby. V takových případech musí nezávadnost schválit některý ze zaměstnanců videoportálu. Paulovo video kontrolou prošlo. Po necelých 24 hodinách Logan příspěvek sám smazal, protože ho bombardovaly znechucené komentáře ze všech stran.

Na YouTube ale video vzkřísila celá řada kopií. Zatímco původní verze evidentně nepředstavovala problém, kopie začal YouTube blokovat – s výjimkou těch, kde byla pasáž s oběšencem cenzurovaná. Nedělo se tak proto, že by sám Paul nahlásil videa pro porušení autorských práv. Společnost jen nekonzistentně reagovala na bouři morální paniky, kterou video vyvolalo.

Problém mají mrtvé krysy i reptiliáni

Během prvních dvou letošních měsíců se mnohé nezměnilo a Paul nabral další milion a půl fanoušků. Na začátku února se dostal do problémů znova. Poté, co nahrál  video, ve kterém dvakrát střelil do mrtvé krysy teaserem, se YouTube rozhodl dočasně zablokovat reklamy na všech jeho videích. Paul se tak dostal znovu do středu debaty ohledně toho, jak může YouTube zabránit extrémnějšímu obsahu a jakou zodpovědnost vlastně opravdu nese. „Je celkem neuvěřitelné, že YouTube vydržel takhle dlouho. Videoplatforma, která nechá kohokoliv nahrát jakékoliv video a vy si ho můžete hned přehrát?“ podivuje se Brian Feldman na stránkách The New York Magazine.

Do křížku s videoportálem se dostal i přední americký konspirátor Alex Jones. Do letošního roku se Jonesovi s jeho konspiračními teoriemi dařilo z YouTube maximálně těžit. Jones tvrdí všechno možné: Bill Gates vyznává eugeniku a chce vyhladit všechny americké menšiny, svět pochopitelně ovládají mimozemští reptiliáni a Barack Obama je na svém prezidentském portrétu pokrytý spermatem. Jeho příspěvky se často dostávaly do doporučených sekcí YouTube.

Ve snaze zamezit šíření příliš extrémního obsahu a fake news ale YouTube nastavuje nová pravidla. Jones tak letos dostal už dvě varování za porušení komunitních pravidel služby. Pokud by to během tří měsíců udělal potřetí, jeho účet by byl trvale zablokován. Alex Jones přitom v jádru těží ze stejné logiky úspěšných youtuberů jako Logan Paul. Vzhledem k tomu, jak jsou nastaveny algoritmy, extrémnější obsah je viditelnější. Jakékoliv jiné hodnoty ustupují do pozadí.

„Internet se nepokazil až teď, vždycky vás měl špehovat,“ říká investigativní novinář Yasha Levine

Investigativní novinář Yasha Levine

Na přelomu tisíciletí se mohlo zdát, že internet a počítače vystřelily lidstvo do nové, mírumilovnější éry. Během uplynulé dekády se ale optimistické vize rozsypaly a teď jsme paranoidní z toho, kdo se dostává k našim facebookovým datům nebo kdo nás sleduje přes webkamery  laptopů. „Koncem 60. let byli lidé skeptičtější, automaticky vnímali počítače jako prodlouženou ruku mocných. Vlastně měli dost realističtější představy o tom, co počítače jsou,“ říká novinář Yasha Levine.

V sítu neuvíznou jen fake news

YouTube zařízne reklamu úspěšné hvězdě, která slávu nahání nevkusnými videi. Pak zakročí proti nejslavnějšímu šiřiteli fake news v USA, který se pomocí algoritmů vyšvihl opravdu vysoko. To všechno se může zdát v podstatě správné a nekontroverzní. Kde ale moc YouTubu začíná a končí? Videoportál patří společnosti Alphabet (pod kterou spadá Google) a ta nemá zrovna nejlepší pověst, co se týče cenzury a třídění svého obsahu.

Loni v dubnu Google spustil Project Owl, který měl být jeho štítem a zbraní proti fake news. Technologický gigant se snažil shodit co nejníže výsledky z pochybných zdrojů ve vyhledávání. Google tak reagoval na kritiku ohledně vlivu fake news na americké prezidentské volby. V algoritmickém sítu uvízlo i mnoho serverů, které za fake news úplně označit nejde. Redakce webů jako Intercept, Alternet, Counterpunch nebo Consortium News zaznamenaly po spuštění Projectu Owl výrazný propad provozu. Novináři se ale brání, že jakkoliv mají jejich komentáře jasnou politickou orientaci, zakládají si na faktech a oni si nezaslouží být házeni do jednoho pytle s konspiračními weby. „Pro mnohé představoval Project Owl nepříjemný krok, se kterým se Google stal arbitrem věrohodnosti, či nevěrohodnosti různých médií,“ píše Daisuke Wakabayashi v New York Times.

„Samozřejmě tu jsou konspirační weby a další podobně příšerné servery. Zdá se mi ale, že v tomto případě je řešení horší než problém, který má odstranit,“ reagoval loni na Project Owl šéfredaktor webu Consortium News Robert Parry. Zdůrazňoval potřebu alternativních hlasů na americké mediální scéně. Argumentoval například selháním mainstreamových médií před počátkem války v Iráku.

Když se v Silicon Valley střílí

Téma cenzury a monetizace videí se před měsícem tragicky promítlo i do nevirtuálního světa. V úterý 3. dubna vnikla Nasim Aghdam do centrály YouTube v Kalifornii, kde postřelila tři zaměstnance a následně si vzala život. Aghdam si pravidelně stěžovala na to, že videoportál maže a znevýhodňuje její videa o týrání zvířat, ale i neškodné návody na tělesné cvičení. Podle jejího otce YouTube doslova nenáviděla a ten dokonce varoval policii, že se jeho dcera možná k něčemu chystá.     

Spojené státy se potýkají s masovými střelbami už několik desetiletí, ale msta uživatele internetové službě je doposud nevídaný případ. Vedou se vášnivé debaty o tom, z čeho americký problém pramení. A málokdy jde určit jeden specifický důvod. Komentátoři nejčastěji viní nedostatečnou regulaci držení střelných zbraní, popkulturu oslavující násilí, islamistické a radikálně pravicové ideologie nebo nedostatečnou péči o psychicky nemocné.

Smazat facebook? Nepomůže, sledovat vás bude dál. Jde ho ale změnit?

Mark Zuckerberg

„Pokud si koupím Ford a ten nejezdí dobře, můžu si koupit Chevrolet. Pokud mě štve Facebook, je nějaká podobná služba, ke které můžu přejít?“ ptal se v úterý šéfa Facebooku Marka Zuckerberga senátor Lindsey Graham. „Máte monopol?“ dotíral dál po několika vyhýbavých odpovědích. „Mně to tak rozhodně nepřipadá,“ uhnul nakonec Zuckerberg a sálem se rozezněl smích. Takových momentů bohužel bylo během Zuckerbergova slyšení před senátní komisí zoufale málo.

Alternativní náhled na problematiku nabízí americký novinář Mark Ames ve své knize Going Postal z roku 2005. Ames ke zmíněným příčinám přidává další – prohlubující se sociální nerovnosti. Poukazuje na nárůst četnosti střeleb na pracovištích od chvíle, kdy administrativa Ronalda Reagana začala rozebírat americký sociální stát. Útočníci si mnohdy berou za cíl celou firmu i abstraktní systém. Občas doslova střílí do zdí a ničí majetek. Zatímco dřívější útočníci vystříleli lokální pobočku firmy, kde byli zaměstnáni, pro Aghdam představovalo systém sídlo technologického giganta v Kalifornii.

Ať už jde o obyčejné youtubery, politické komentátory na pomezí s konspirátory, nebo extrémní případy jako Nasim Aghdam, je zjevné, že YouTube z velké části ovlivňuje nejen náš přístup k informacím. Když se minulý měsíc šéf Facebooku Mark Zuckerberg zpovídal před americkým Kongresem kvůli skandálu Cambridge Analytica, visela ve vzduchu otázka, jak velkou moc je společnost ochotná nechat v rukou technologických firem na hranici monopolu. Pravidla, kterými se řídí YouTube, nejsou o nic méně problematická než v případě Facebooku. Největší videoportál na světě by v debatě o budoucnosti internetu neměl uniknout kritické pozornosti.

V našem studiu probrali redaktoři Matěj Schneider a Jiří Špičák vše od reptiliánů až po střelbu v sídle YouTube. Poslechněte si i jejich rozhovor ve zvukové verzi příspěvku.