Smazat facebook? Nepomůže, sledovat vás bude dál. Jde ho ale změnit?

11. duben 2018
Mark Zuckerberg

„Pokud si koupím Ford a ten nejezdí dobře, můžu si koupit Chevrolet. Pokud mě štve Facebook, je nějaká podobná služba, ke které můžu přejít?“ ptal se v úterý šéfa Facebooku Marka Zuckerberga senátor Lindsey Graham. „Máte monopol?“ dotíral dál po několika vyhýbavých odpovědích. „Mně to tak rozhodně nepřipadá,“ uhnul nakonec Zuckerberg a sálem se rozezněl smích. Takových momentů bohužel bylo během Zuckerbergova slyšení před senátní komisí zoufale málo.

„Nechci Facebook poškodit. Udělal toho mnoho dobrého. Jak ale můžeme zachovat jeho klady a zároveň omezit jeho zjevné škodlivé účinky?“ ptal se ještě před úterním slyšením senátor John Kennedy. „Můžeme to udělat po dobrém, nebo po zlém. Nechci ale Zuckerbergovu společnost udusit regulacemi,“ dodal pro stanici CBS. Jeho přístup určil tón převážné části úterního slyšení před senátním výborem. Většina senátorů se tvářila, že by byli nejradši, aby si i přes velikost skandálu, který sociální síť pohlcuje, Facebook vše vyřešil sám a oni nijak zakročit nemuseli.

V jakém hotelu jste bydlel, pane Zuckerbergu?

Každý senátor měl na své dotazy jen velmi omezený čas. A bohužel i tehdy, když se odhodlali k tvrdým otázkám, klouzali po povrchu. „Prozradíte nám, v jakém hotelu jste včera přespal?“ udeřil na Zuckerberga senátor Dick Durbin. „Přesně o tohle totiž v jádru tohoto slyšení jde,“ usmíval se Durbin poté, co Zuckerberg odmítl odpovědět, „o vaše právo na soukromí a jeho limity.“ Zakladatel Facebooku se před senátory snažil působit co nejvstřícněji – jeho společnost prý bude při hledání řešení se zákonodárci plně spolupracovat. Přesně v momentě, kdy Zuckerberg ujišťoval senátory, ale vydal server The Verge článek, ve kterém tvrdí, že Facebook se snaží podkopat illinoiský zákon BIPA. Tento zákon sociální síti zamezuje používat software rozpoznávající na fotkách obličeje bez výslovného souhlasu svých uživatelů. Republikány prosazovaný dodatek, za který Facebook lobbuje, by tento požadavek souhlasu vyrušil.

Ted Cruz, texaský konzervativní senátor, který byl v roce 2016 nejsilnějším republikánským oponentem Donalda Trumpa, se pochopitelně vůbec neptal na kontroverzi týkající se firmy Cambridge Analytica. Předtím než CA začala pracovat pro Trumpa, pomáhala totiž s prezidentskou kampaní právě jemu. Přesto Cruz zavedl „výslech“ zajímavým směrem – jak vidí zakladatel Facebooku úlohu své sítě v moderování politických debat a jak se na systémové úrovni brání předpojatosti? Cruz na ředitele Facebooku útočil příklady smazaných republikánských stránek. Zuckberberg nebyl schopný uvést jako protiváhu příklady smazaných demokratů a dále se bohužel zmohl jen na prázdné ujišťování. Facebook prý chce být platformou pro všechny názory.

Během slyšení se Mark Zuckerberg snažil vyhnout tvrzení, že Facebook živí prodej dat firmám, které je využívají pro cílení reklamy. Zdůrazňoval, že přesnější by bylo říct, že data svých uživatelů pronajímá. Vyhnout se klíčovému přiznání, že prodej reklamy je samotným jádrem obchodního modelu Facebooku, se mu však nepodařilo. Senátoři Mazie Hirono a Cory Booker v tomto směru přitvrdili. Zakladateli Facebooku vmetli do tváře investigativní reportáž serveru ProPublica, podle které Facebook umožňoval cílit reklamu podle rasy v rozporu s americkými zákony – a to i poté, co zástupci sociálního giganta tvrdili, že problém už je vyřešen.

Smazat facebook je k ničemu

Co se tedy s Facebookem dá dělat? Část jeho uživatelů se kvůli skandálu odhodlala své účty na sociální síti smazat – včetně zakladatele komunikační aplikace WhatsApp, kterou společnost před několika lety koupila. I kdyby ale smazali své facebookové účty všichni Američané, klesne celosvětový počet uživatelů přibližně o pouhých 10 procent. Navíc to, že si smažete účet, neznamená, že vás Facebook přestane sledovat. Není žádným tajemstvím, že si dělá profily uživatelů, kteří na síti ani nemají vlastní účet. Za nezákonnou byla tato praxe zatím posouzena jenom v Belgii, kde Facebooku hrozí pokuty až do výše 100 milionů eur.

Evropská unie je v ochraně soukromí internetových uživatelů oproti Spojeným státům trochu napřed. Na konci května vchází v platnost Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), které  zakazuje firmám používat vaše osobní data pro cílení reklamy bez vašeho vědomí. Uživatelům má pomoct, aby měli větší přehled a kontrolu nad tím, jaká data o nich internetové firmy uchovávají. Mimo jiné kvůli GDPR český Seznam.cz ruší server Spolužáci.cz. Firmám, které poruší GDPR, hrozí pokuty až do výše 4 procent jejich celosvětového obratu – například za rok 2017 by tak Facebook mohl platit až miliardu a půl dolarů. Americké neziskovky jako Center for Digital Democracy po Facebooku chtějí, aby silnější ochranu soukromí poskytl i uživatelům v USA. Zdá se ale, že Zuckerbergovi o ochranu soukromí ve skutečnosti nejde. Dobrovolné zavedení obdobných pravidel jako GDPR i pro USA vehementně odmítá potvrdit.

Nejde o Facebook ani Cambridge Analyticu. Sledování je v samotné DNA celého internetu

Mark Zuckerberg se zmocňuje planety Země (variace na náborový plakát Normana Lindsayho z I. světové války)

Whistleblower s výstředním účesem, ukradená data milionů lidí, Trump, brexit – skandál, který otřásá Facebookem a britskou konzultantskou firmou Cambridge Analytica, zní jak z brakové kyberpunkové povídky. Schytala to Cambridge Analytica, hněv veřejnosti se snesl i na Facebook. Zodpovědnosti neuniká ani tento gigant. Problém soukromí, sledování a manipulace na internetu je ale mnohem hlubší.

„Move fast and break Facebook“

„Neměli bychom požadovat po Facebooku, ať opraví všechny tyto problémy sám. Měli bychom ho opravit my,“ píše komentátor Matt Taibbi pro Rolling Stone. Lidí volajících po tom, aby zákonodárci zakročili, je ve Spojených státech čím dál více. Na fantazie o znárodnění Facebooku narazíte i na místech, kde byste to vůbec nečekali – třeba na stránkách magazínů Vice nebo Bloomberg. Mark Zuckerberg si rostoucí společenskou nevoli vůči monopolním praktikám své gigantické firmy určitě uvědomuje – i proto před senátním výborem opakovaně připomínal skromné začátky Facebooku na kolejích na Harvardu.

Nuancovanější řešení než znárodnění Facebooku prosazuje think-tank Open Markets Institute (OMI), který se dlouhodobě zabývá vlivem monopolů na volný trh. „Než jen ukrojit kus z jeho obrovských zisků pokutou by měla Federální komise pro obchod (FTC) okamžitě Facebook restrukturalizovat tak, aby zajistila, že jako základní komunikační medium opravdu slouží politickým a ekonomickým zájmům Američanů v jednadvacátém století,“ píší Barry Lynn a Matthew Stoller z OMI ve svém komentáři pro britský deník Guardian.

V textu navrhují několik bodů, ke kterým by FTC měla přistoupit. Kromě zvážení trestů a pokut pro Facebook i jeho vedoucí zaměstnance doporučují zpětně zakázat akvizice Instagramu a WhatsAppu na základě antimonopolních opatření a plošně zakázat Facebooku podobné koupě na období 5 let. Toto moratorium by mělo zajistit, že Facebooku doroste konkurence. Oddělení reklamní divize Facebooku by mělo podle Lynna a Stollera zamezit datovým skandálům jako ten nynější.

Ještě před několika lety bylo motto Facebooku „Move fast, break things“ (Pohybuj se rychle a rozbíjej věci). Texaský senátor John Cornyn to Zuckerbergovi taky s radostí předhodil. Zuckerberg mu s úsměvem odvětil, že teď už je mottem krotké „Pohybuj se rychle se stabilní infrastrukturou“. Čím dál tím víc jeho uživatelů by ale bylo radši, aby spíš než nechala sociálního giganta dál rozbíjet věci, americká vláda rozbila jeho. Budou američtí zákonodárci ochotní ukončit čtyři dekády laxního prosazování antimonopolních zákonů a zakročí?

Poslechněte si shrnutí těch nejlepších momentů ze slyšení Marka Zuckerberga před senátním výborem a přemítání o budoucnosti Facebooku v podání redaktorů Matěje Schneidera a Jiřího Špičáka.