• Maturant nesehnal dívčí doprovod na ples, a tak vzal s sebou kočku

    6. leden 2020
    Muž s kotětem

    Osmnáctiletý Sam Steingard zatím nepotkal nikoho, s kým by mohl vyrazit na maturitní ples. Mladý Američan nechtěl zůstat na ocet a stejně tak zavrhl možnost, že by zůstal doma a o večírek přišel. Shánět doprovod na společenský večer může být pro mladého muže stresující, Sam ale neztratil hlavu a uvědomil si, že jednu krasavici, která ho neodmítne, zná – svou kočku Ruby.

    Když ji o doprovod požádal, nebránila se. Za pomoci své sestry ji Sam oblékl do růžových šatů a moderních kecek a byli připraveni. S Ruby si pak v gala pořídili pár fotek, které jsou pro předvečer amerických maturitních plesů typické. Snímky šťastného páru pak Samova sestra sdílela na sociálních sítích, podle zábavního webu Bored Panda vyvolaly nadšení. Na samotný taneční parket Sam už Ruby nevzal, aby prý svou přítelkyni nestresoval.

  • Z Amazonie zmizel za posledních 10 let prales velký jako osm a půl milionu fotbalových hřišť

    6. leden 2020
    Deštný prales, Bahia, Brazílie

    Britská Královská statistická společnost zveřejnila svou Mezinárodní statistiku uplynulé dekády. Smutným vítězem a nejvýraznějším číslem je velká statistika Amazonie, která ukazuje, že za posledních deset let ubylo 6 216 000 hektarů deštného pralesa. To je velikost odpovídající osmi a půl milionu fotbalových hřišť.

    Nekončící odlesňování a těžba dřeva krajinu dramaticky mění a podle serveru Inhabitat se zásadně mění i podmínky života v pralese, který zatím zůstává. Mizí tisíce druhů rostlin i živočichů, odlesňování narušuje rovnováhu ekosystému, přichází sucho a požáry, objevuje se eroze půdy, která zase zvyšuje riziko povodní. Amazonie je také zásadní pro svou schopnost vázat uhlík deštný prales absorbuje a ukládá víc než 180 miliard tun uhlíku z atmosféry. Bez pralesa by se uvolňoval zpět do vzduchu, přidával se ke skleníkovým plynům a zhoršoval oteplování planety. Podle zpravodajského serveru CNN jen v Brazílii odlesňování od roku 2012 kontinuálně narůstá a prales, který je pětadvacetkrát větší než Spojené království, nekontrolovatelně mizí. Podle odborníků z Královské statistické společnosti se jedná o nejhorší příklad degradace životního prostředí za poslední dekádu.

    Přečtěte si také Požáry v Amazonii. Lesy hoří kvůli zemědělské lobby i Bolsonarově protekcionistické politice, Amazonský prales se blíží k bodu zlomu, už v roce 2021 nevyprodukuje dost deště, říká studie a Domorodé kmeny amazonských pralesů čelí genocidě, varují experti.

  • Válečné drama 1917 má Zlatý glóbus za nejlepší film a režii, uspěl i jihokorejský Parazit

    6. leden 2020
    Z filmu Parazit, režie Bong Joon-ho

    Zlatý glóbus pro nejlepší film v kategorii drama získal válečný snímek 1917 režiséra Sama Mendese, který si odnesl i ocenění za režii. Film zachycuje v reálném čase dvojici mladých britských vojáků na sklonku první světové války a překvapivě porazil favorizované snímky Irčan Martina Scorseseho, Joker Todda Phillipse i Manželskou historii Noaha Baumbacha.

    V kategorii komedie nebo muzikál získal cenu film Tenkrát v Hollywoodu Quentina Tarantina, který byl oceněn i za scénář a za herecký výkon Brada Pitta ve vedlejší roli. Ceny Zlatý glóbus uděluje Asociace zahraničních novinářů v Hollywoodu a jsou považovány za předzvěst Oscarů. Zlatý glóbus pro nejlepšího herce v dramatu dostal Joaquin Phoenix za hlavní roli ve filmu Joker. Mezi herečkami zaujala nejvíc Renée Zellweger, která ztvárnila herečku a zpěvačku Judy Garland ve snímku Judy. Laura Dern získala cenu za vedlejší roli v dramatu Manželská historie, které mělo nejvíc nominací, ale ze šesti proměnilo jen jednu. Irčan měl nominací pět a nakonec neuspěl ani jednou. V kategorii nejlepší herec a herečka v komedii dostali cenu Taron Egerton jako protagonista životopisného snímku o zpěváku Eltonu Johnovi Rocketman a rapperka vystupující pod pseudonymem Awkwafina za roli ve snímku The Farewell (Sbohem). Jedenatřicetiletá Awkwafina, jejíž matka je jihokorejská imigrantka a otec americko-čínského původu, se podle agentury AP stala první ženou asijského původu, která dostala Zlatý glóbus pro nejlepší herečku v kategorii komedie nebo muzikál. V televizních kategoriích uspěly například seriály Boj o moc, Potvora a Černobyl. Cenu za neanglicky mluvený film dostal jihokorejský snímek Parazit, mezi animovanými filmy zvítězil Hledá se Yetti a cenu za nejlepší píseň dostali tvůrci dramatu Rocketman. Seznam všech nominovaných zpracovaný britským deníkem The Guardian najdete tady.

  • Klimatickým aktivistům pracujícím u Amazonu hrozí vyhazov ze zaměstnání

    3. leden 2020
    03454501.jpeg

    Skupina zaměstnanců firmy Amazon vypověděla, že jim společnost vyhrožovala propuštěním za to, že se otevřeně vyjadřují k problematice životního prostředí. Prý jim bylo řečeno, že porušují firemní politiku.

    K tomu došlo poté, co se někteří přidali k veřejným výzvám, aby tento gigant internetového obchodu více přispíval k řešení klimatické krize. V příspěvcích na Twitteru se objevily zprávy, že byli poté kontaktování týmem Amazonu pro právní a lidské zdroje a dostávali otázky týkající se jejich veřejných komentářů. Zpráva pokračuje oznámením, že někteří pracovníci následně obdrželi e-maily, ve kterých jim Amazon hrozí vyhazovem, pokud budou i nadále hovořit o firemních praktikách.

    Společnost  uvedla, že politika vztahující se k veřejným komentářům o firmě ze strany pracovníků není žádnou novinkou a týká se všech zaměstnanců. „Nedávno jsme aktualizovali zásady naší firemní politiky a s nimi související schvalovací proces, abychom zaměstnancům usnadnili jejich veřejné aktivity související s firmou, jako jsou projevy, rozhovory do médií či užívání firemního loga. Pokud se dozvíme o případech, kdy zaměstnanec nedodržel tato pravidla, je možné, že obdrží zprávu od oddělení HR. Takový postup je běžný i v jiných firmách,“ uvedl Amazon. Skupina zaměstnanců bojujících za klimatickou spravedlnost, věří, že je zodpovědností každého jednotlivce zajistit, aby se jejich firma nepodílela na klimatické krizi. Vyzvala Amazon, aby do roku 2030 dosáhl nulových emisí, omezil spolupráci se společnostmi vyrábějícími fosilní paliva a zastavil financování politiků a lobbistů, kteří popírají existenci změny klimatu.

    V květnu 2019 tisíce zaměstnanců Amazonu využily výroční schůze akcionářů společnosti a vyzvaly výkonného ředitele Jeffa Bezose, aby nechal rozšířit iniciativu v oblasti změny klimatu. Akcionáři návrh sice zamítli, ale v září oznámil Bezos, že společnost plánuje být do roku 2030 poháněna obnovitelnou energií a do roku 2040 mít nulové uhlíkové emise.

  • Ve státě New York byl objeven nejstarší fosilní les na světě

    3. leden 2020
    Fosilie

    V severní části státu New York byl objeven nejstarší les na světě, nachází se západně od řeky Hudson a jižně od města Albany. Pozůstatky nalezené ve vápencovém lomu jsou staré asi 386 milionů let, jedná se o zkamenělé kořenové sítě.
    Obrovské stromy starověkého lesa pravděpodobně v minulosti pokrývaly oblast zasahující do Pensylvánie a dále.

    Nálezy jsou o 2 až 3 miliony let starší než ty, které byly v minulosti považovány za pozůstatky nejstaršího lesa. Bývalý rekordman se nachází asi 40 kilometrů západně v Gilboa v New Yorku. „Zjištění, že rostliny, u kterých jsme se domnívali, že se vyskytovaly na stejných místech, preferují zcela odlišné podmínky pro život, je velmi překvapivé,“ řekl v prohlášení Chris Berry, výzkumník na Cardiffské univerzitě ve Walesu a také spoluautor studie o prastarém lese, zveřejněné 19. prosince v časopise Current Biology.

    Když les ještě existoval, byla tato část údolí deltou řeky Hudson, a proto byly ve stejném lomu nalezeny také fosilie ryb. Vědci uvedli, že porost ve starých lesích se nemnožil pomocí mnohobuněčných semen, k rozmnožování docházelo produkcí jednobuněčných výtrusů. V lese rostly tři druhy stromů: cladoxylopsidy, které připomínaly primitivní kapradiny bez plochých zelených listů (ty byly rozšířené také v místě Gilboa), archaeopteris, který nesl znaky podobné modernímu jehličnanu, ale měl ploché zelené listy, a pak jeden nalezený exemplář třetího, doposud neidentifikovaného typu stromu.

    Podle vědců tento les odhaluje klíčový mezník v klimatické historii Země. Když došlo k vývinu rostliny v druhy s dlouhou životností, velkou hustotou a dřevěnými kořeny, vytáhly z atmosféry oxid uhličitý, což zásadně proměnilo globální složení vzduchu planety. Nakonec byl tento les zničen, pravděpodobně během povodní.

  • Vegani zkusí dosáhnout stejné právní ochrany, jaká se vztahuje na lidi vyznávající náboženství

    3. leden 2020
    vegan

    Případ vegana vyhozeného ze zaměstnání, který se objevil u britského soudu ve čtvrtek, by se mohl stát mezní kauzou, která zajistí, že veganství bude považováno za chráněnou „filozofickou víru“ podobnou náboženství.

    Jordi Casamitjana, který je etickým veganem, tvrdí, že byl v dubnu 2018 propuštěn charitativní organizací Liga proti krutým sportům, protože informoval kolegy, že prostředky z penzijního fondu jejich zaměstnavatele se investují do společností, které experimentují na zvířatech, a do neetických fondů. Charita toto tvrzení odmítla. Aby mohl Casamitjana zpochybnit rozhodnutí svého bývalého zaměstnavatele, doufá, že dojde ke změně britského zákona o rovnosti. Veganství by mělo být nahlíženo jako filozofická víra a chráněno před diskriminací. Zákon schválený v roce 2010 definuje „náboženství nebo víru“ jako jednu z devíti chráněných položek, patří sem např. rasa, pohlaví, těhotenství a mateřství, a proto je v zaměstnání nezákonné někoho diskriminovat z těchto důvodů. Aby Casamitjanovi právníci dosáhli ochrany veganství ze zákona, musí prokázat, že veganství je „víra, a nikoli názor“, že má „určitou úroveň soudržnosti, vážnosti, přesvědčivosti a důležitosti“ a že je „hodno úcty v demokratické společnost, slučitelné s lidskou důstojností a není v rozporu se základními právy ostatních“.
    Casamitjana tvrdí, že jeho identifikování se s etickým veganstvím znamená mnohem víc než jen nejíst jídlo s živočišnými ingrediencemi, je také proti zneužívání zvířat pro jakýkoli účel. Jde podle něj o filozofii a systém víry týkající se většiny aspektů jeho života. Bývalý zaměstnavatel Casamitjany, organizace Liga proti krutým sportům, tvrdí, že nemá nic proti jeho žádosti o to, aby bylo veganství chráněno. „Diskuse o tom, že je veganství filozofickou vírou, je myšlenkou, která bude zajímat mnoho našich zaměstnanců – tato debata však nesouvisí s tím, proč byl pan Casamitjana propuštěn,“ řekl CNN mluvčí charitativní organizace na konci minulého roku.

  • Divocí papuchálci taky umí používat nástroje. Vyplývá to z pozorování vědců na Islandu a ve Walesu

    3. leden 2020
    Papuchálek

    Poškrábat se klacíkem na těle, to kromě člověka doposud zvládali v přírodě jen primáti a sloni. Roztomilého papuchálka, ptáka s obřím oranžovým zobákem, pozorovali nyní vědci při stejné činnosti. Jedná se o vůbec první zaznamenaný případ u nedomestikovaných ptáků.

    Papuchálka severního zachytila kamera v jeho hnízdišti na ostrově Grimsey na severu Islandu, jak do zobáku bere klacík a s jeho pomocí se škrábe. Stejné chování bylo vědci zaznamenáno už o 4 roky dříve u jiného ptáka tohoto druhu na waleském ostrově Skomer. Totožné projevy u jedinců žijících na místech vzdálených až 1 700 kilometrů svědčí podle odborníků o tom, že tento typ chování je rozšířený mezi určitými druhy mořských ptáků, u kterých bychom to původně neočekávali. „Naše zjištění naznačují, že i když výskyt tohoto chování je spíše vzácný, není omezen pouze na jedinou populaci,“ uvádějí ve zprávě z výzkumu jeho realizátoři Annette L. Fayet, Erpur Snær Hansen a Dora Biro. Jako vysvětlení nabízejí možnost, že se tímto způsobem papuchálci snaží zbavit klíšťat, která zamořují jejich kolonie. Právě klacík jim „může posloužit při jejich seškrabání nebo vytlačování pravděpodobně lépe než zobák“. Vědci doufají, že prezentovaná zjištění podnítí další zkoumání jak mořských ptáků, tak užívání nástrojů u divokých zvířat. Vidí v tom jeden z možných způsobů, jak lépe „porozumět vývojové historii našich vlastních druhů“. Zprávu přinesl web Iceland Review.

     

  • Obří lachtani si vypůjčili loď. Na plachetnici spokojeně odpočívali a nenechali se ničím rušit

    2. leden 2020
    Lachtani

    Dva velcí lachtani se rozhodli vylézt na loď v Pugetově zálivu v americkém státě Washington. Při „návštěvě“ malé plachetnice je zachytil rybář Joshua Phillips. Na záběrech je vidět, že loď se pod náporem obřího páru málem potopila.

    Podle amerického webu o zvířatech The Dodo Phillips při plavbě po zálivu narazil na něco, co asi nečekal. Míjeli jej dva velcí lachtani, kteří se stejně jako on plavili na lodi. Jak je vidět na videu, které Phillips nahrál na svůj instagram, oba mořští savci si na palubě hoví naprosto přirozeně, jako kdyby to byla jejich denní rutina. Nezažene je ani blízko projíždějící loď, za kterou se oba lachtani pouze znuděně ohlížejí. Jak poznamenal jeden z uživatelů Instagramu Steverinnm, někdo mohl do lodi záměrně umístit potravu, aby lachtany přilákal. Poté co by loď potopili, by se dotyčný obrátil na pojišťovnu s žádostí o vyplacení pojistky, čímž by spáchal pojistný podvod. Phillips si však myslí, že v tomto případě tomu tak není. Před dvěma dny se ale loď skutečně potopila, jak je vidět na dalším Phillipsově videu.

  • Tankery i malé bárky budou méně čoudit. Začalo platit opatření omezující síru v lodních palivech

    2. leden 2020
    Kontejnerová loď

    Díky novým pravidlům by se měla významně omezit přítomnost síry v lodních palivech. Krok by měl pomoct ovzduší a také v boji s globálním oteplováním.

    Od začátku ledna mohou lodě tankovat pouze takové palivo, které má velmi malý podíl síry (okolo půl procenta). Může za to nařízení Mezinárodní námořní organizace, jejímž členem je i Česko. Jak píše web britského deníku The Guardian, omezení se plánovalo více než dekádu a téměř všechny lodě se jím musí pod hrozbou pokuty řídit. „Jsem přesvědčen, že již brzy pocítíme přínosy opatření a že bude zavedeno hladce. Je to velmi důležitá změna, která výrazně pomůže lidskému zdraví a životnímu prostředí,“ říká generální tajemník organizace Kitack Lim. Čistší palivo ale znamená jeho dražší výrobu, která se promítne do ceny. Za jednu tunu paliva, která dříve stála 400 dolarů, můžou nyní majitelé lodí zaplatit i 600 dolarů. Vyšší cena za lodní přepravu se tak překvapivě může přenést i do letectví, tvrdí analytická firma Wood Mackenzie a varuje, že mohou zdražit i letenky. Podle webu Mezinárodní námořní organizace se nařízení vztahuje na všechny typy lodí, velké i malé.

  • Přístavní město v Chile spoléhá na odsolování vody. Rybáři ale tvrdí, že jim odpadní sůl kazí úlovek

    2. leden 2020
    Rybář

    Chilské přístavní město Antofagasta, které leží na okraji pouště Atacama, odsoluje mořskou vodu a používá ji jako pitnou. Odpadní sůl pak pumpuje zpět do moře, což mu však podle místních rybářů neprospívá a kvůli přebytku soli prý hynou ryby a další živočichové.

    „Chytal jsem dvakrát více škeblí,“ říká hořce rybář Eduardo Muñoz. „Ve chvíli, kdy se před pár lety začalo s odsolováním, mě opustilo štěstí. Sůl, kterou pumpují zpátky do moře, všechno zabíjí a na dně je pouze tlustá usazenina,“ dodává Muñoz pro web britského deníku The Guardian. Tamní odsolovací zařízení je největší v Jižní Americe a poskytuje městu přes 82 % pitné vody. V okolí míst, kde je sůl pumpována zpátky do moře, přestaly podle mořského přírodovědce Rodriga Orregy žít některé druhy sasanek a škeblí. Jiné se naopak začaly objevovat. Sama firma provozující odsolovací továrnu se brání a tvrdí, že její sůl moři prospívá.

    „Celý postup není vůbec regulován. V Chile neexistuje žádný zvláštní zákon ohledně odsolování a to je náš největší problém,“ říká Orrega. Jak ale píše čtvrtletník Water. desalination + reuse, další zařízení na odsolování jsou ve výstavbě. A s ubývající sladkou vodou jich bude Chile potřebovat ještě více.