• Američtí teenageři a dvacátníci kolabují a nemohou dýchat. Mohou za to asi e-cigarety

    3. září 2019
    E-cigarety

    Před nedávnem se na pohotovosti na americkém Long Islandu objevil osmnáctiletý chlapec, lapal po dechu, zvracel a byl dezorientovaný. Když se ho doktor zeptal, zda kouří e-cigarety, odpověděl záporně. Jeho starší bratr, který je policista, tomu nevěřil a prohledal sourozencův batoh, našel ukryté ampulky s marihuanou pro e-cigaretu. Teenager nakonec přežil, jeho případ ale není ve Spojených státech ojedinělý.

    „Nevím, kde ampulky koupil. On to také neví,“ řekla pro list The New York Times doktorka Melodi Pirzada, hlavní dětská pneumoložka v nemocnici v Mineole ve státě New York. „Naštěstí přežil,“ dodala Pirzada, jež je jedním z mnoha lékařů, kteří se toto léto napříč USA setkali s pacienty se záhadnou a život ohrožující nemocí související s kouřením e-cigaret. Takových případů je zatím celkem 215. Podle Pirzady je situace natolik vážná, že je možné mluvit o „počínající epidemii“. Scénář je často podobný: starší teenageři či dvacátníci, kteří jsou jinak zdraví, najednou nemohou téměř dýchat, a to nezřídka po několikadenním zvracení, horečkách a únavě. Někteří z nich skončili na jednotkách intenzivní péče či jim museli na několik týdnů zavést plicní ventilaci. Léčbu navíc komplikuje nedostatek informací od pacientů, kteří nevědí, či někdy přímo nechtějí přiznat, jaké látky požili či inhalovali. Vyšetřovatelé se momentálně snaží zjistit, který toxin nebo substance za kolapsy může. Problém ale možná souvisí i s nadužíváním e-cigaret nebo kouřením marihuany skrze vape.

  • Někteří lidé mají gen, díky němuž potřebují méně než osm hodin spánku. Našli ho vědci z USA

    3. září 2019
    Spánek - sny - snění

    Americký prezident Donald Trump, britský miliardář Richard Branson nebo německá kancléřka Angela Merkel mají jednu věc společnou: spí pouze čtyři hodiny denně a vědci možná přišli na to, jak je to možné. Objevili totiž vzácnou genovou mutaci, která tuto „superschopnost“ vysvětluje.

    Jak píše web britského deníku The Independent, lidé se zmutovaným genem ADRB1, který byl zatím nalezen ve více než padesáti rodinách, spí o dvě hodiny méně, než je průměr. A to není všechno, jeho nositelé jsou často optimističtější, lépe zvládají dělat více věcí najednou a jsou energičtější. Podle studie mají navíc vyšší práh bolesti, netrpí jet lagy, a dokonce mohou žít déle než ostatní lidé. Důvody toho všeho jsou však zatím nejasné. „Je pozoruhodné, že toho o spánku víme tak málo, a přitom jím průměrný člověk stráví třetinu ze svého života,“ myslí si jeden z autorů odborné práce, neurolog z Kalifornské univerzity (UCSF) Louis Ptáček. Genová mutace, o níž je řeč, způsobuje, že jsou lidé aktivnější během nespavosti i REM fáze spánku, píše se ve studii zveřejněné ve vědeckém časopise Neuron. Výzkumníci zkusili účinky genu na potkanech. Ti s mutací potřebovali o 55 minut méně spánku denně než normální jedinci. „V dnešní době je většina lidí chronicky unavená,“ tvrdí další z autorů studie profesor Ying-Hui Fu. „Pokud potřebujete mezi osmi až devíti hodinami spánku, ale spíte pouze sedm, jste spánkově deprivováni, což má dobře známé dlouhodobé následky. Je pravděpodobnější, že vás postihne kardiovaskulární onemocnění, rakovina, demence, metabolické problémy a zeslábne vám imunitní systém,“ doplňuje Fu. Vědci proto věří, že jejich studie může pomoci tomu, aby se lépe porozumělo tomu, jak spolu souvisí dobrý spánek a celkové zdraví člověka.

  • Dánsko koupí čtyři poslední cirkusové slony v zemi a nechá je dožít v některé ze zoologických zahrad

    3. září 2019
    slon v cirkusu

    Dánsko utratí téměř 40 milionů korun (11 milionů dánských korun) za tamní poslední čtyři cirkusové slony. Jmenují se Ramboline, Lara, Djunga a Jenny. Zatím však není jisté, kde najdou svůj další domov, měli by ale zamířit do některé z dánských zoologických zahrad. 

    „Sloni poputují do zařízení, které jim nabídne nejvyšší úroveň poskytované péče,“ sdělilo ministerstvo potravin, zemědělství a rybolovu. Manažer Cirkusu Trapez Benny Berdino, jemuž sloni patří, je podle americké veřejnoprávní televize PBS „smutný, že se s nimi musí rozloučit“, ale má radost z toho, že o ně bude dobře postaráno. Sloni a též lachtani a zebry jsou poslední volně žijící zvířata, která smí v cirkusech, jak píše server The Local, za přísných podmínek vystupovat. Dánsko se ale chystá podle ministryně potravin, zemědělství a rybolovu Mogens Jensen drezuru divokých zvířat do konce roku zcela zakázat. Návrh zákona by se měl brzy předložit parlamentu. Více než čtyřicet zemí po celém světě již omezilo či přímo zakázalo cirkusovou drezuru divokých zvířat. Polovina těchto států je z Evropy.

  • Nová čínská aplikace vlepí váš obličej třeba do vašeho oblíbeného seriálu. Ale pozor na soukromí

    2. září 2019
    Soukromí - anonymita

    Čínská aplikace Zao byla zveřejněna v pátek a už se z ní stal virální hit. Když se aplikací vyfotíte v několika pozicích, umí váš obličej nahrát do vámi vybraného videa. O Zao informuje britský deník The Guardian.

    „Chápeme obavy o soukromí. Dostali jsme zpětnou vazbu a opravíme chyby, které jsme nevzali v potaz, což nám nějakou dobu potrvá,“ stojí v prohlášení firmy. Podmínky užívání aplikace totiž firmě poskytují „neodvolatelná, trvalá, převoditelná“ práva k nahraným fotografiím. Kontroverzní je také samotná technika, kterou videa vznikají. Takzvaná deepfake videa se v posledních letech stala oblíbeným strašákem. Kritici se obávají, že by mohla sloužit k vyvolání paniky například v momentě, kdy by někdo vytvořil falešné video s politikem sdělujícím poplašnou zprávu. Technologický server Technode uvádí, že mimo jiné kvůli těmto obavám už ode dneška začala čínská platforma WeChat obsah z aplikace Zao blokovat. Guardian upozorňuje, že šéf Facebooku Mark Zuckerberg v červnu přiznal, že firma neví, jak se k deepfake videím postavit.

    Podívejte se také na Po fotomontážích je na řadě video: Umělá inteligence umí udělat pornohvězdu z kohokoliv nebo Facebook neví, co má mazat. Je to průšvih.

  • Rejnok manta obrovská je podle nové vědecké studie mořským lvem salonů

    2. září 2019
    Manta obrovská

    Vědci během pěti let pozorovali více než 600 rejnoků a zaznamenali přibližně 3 400 jejich setkání. „Žraloci a rejnoci nejsou osamělá, bezduchá, sociálně zanedbaná zvířata, jak jsme si v minulosti mysleli,“ říká vedoucí vědecké skupiny Rob Perryman z Marine Megafauna Foundation.

    Výzkum, který byl nedávno zveřejněný v časopise Behavioral Ecology a Sociobiology, ukazuje, že manta obrovská se aktivně rozhoduje, zdali se bude stýkat s dalšími jedinci, které zná. „Paryby si také pamatují na společenský kontakt s jedinci, s nimiž se v minulosti už potkali,“ říká Perryman. To, že se jedná o mořské lvy salonů, potvrzuje podle vědce i fakt, že shánění potravy i námluvy probíhají mezi mantami ve skupinách. Navíc mají ze všech ryb největší mozek, což naznačuje, že se patrně jedná o „rozumně inteligentní zvířata“. Perryman a jeho kolegové prováděli po dobu pěti let výzkum v indonéském mořském parku Raja Ampat, který je pro manty přirozeným prostředím a mohou se v něm nerušeně pohybovat. Vědci se pravidelně potápěli, aby mohli rejnoky natáčet a fotografovat. Jednotlivé manty identifikovali podle jedinečných břišních skvrn, které mají živočichové po celý život stejné.

    Joshua Stewart, ekolog z britské neziskové organizace Manta Trust, ocenil výsledky studie, ale varoval před tím, abychom se na manty dívali perspektivou sociálního chování savců. Mělo by se raději zjistit, proč manty obrovské plavou ve fascinujících kruzích. Stewart i autoři studie uznávají, že vztahy těchto rejnoků nejsou vztahem celoživotním, který známe například u velryb. Svazky těchto rejnoků trvají týdny až měsíce, ne desetiletí. Lepší porozumění tomuto nově objevenému sociálnímu světu by vědcům mělo pomoci lépe chránit druh, který je podle Mezinárodní unie pro ochranu přírody ohrožen vyhynutím. Sociální sítě jsou totiž rozhodující pro jejich reprodukci nebo schopnost zajistit potravu, jak říká Perryman. Manty obrovské čelí v tuto chvíli mnoha hrozbám, od plastového znečištění po nadměrný rybolov.

  • V japonském městě Taiji začala sezona lovu delfínů. Podle rybářů je to nutné k přežití města

    2. září 2019
    Delfíni.jpg

    Japonští rybáři z přístavního města Taiji zahájili další sezonu lovu delfínů. Ta je kontroverzní především kvůli způsobu lovení kytovců. Rybáři je totiž ve velkém nahání do mělčin, kde je buď chytí do sítí a ubodají, nebo nechají udusit. Kromě toho, že prodávají jejich maso, taky některé z nich chytají živé a nabízí za velké peníze akvaparkům. 

    Na praktiky japonských rybářů upozornil v roce 2009 dokument The Cove (Zátoka). Film, který získal Oscara za nejlepší dokument, vzbudil odpor vůči tomuto způsobu lovu. Obyvatelé zhruba třítisícového Taiji se brání tím, že lov delfínů je nutný k přežití. BBC ale upozorňuje, že obliba delfíního i velrybího masa v Japonsku dlouhodobě klesá a i akvaparky jsou pod tlakem, aby takto lovené delfíny nekupovaly. Dalším argumentem rybářů je to, že lov kytovců zabraňuje vymírání místní populace menších ryb. S tím ale nesouhlasí například organizace Dolphin Project, která situaci v Taiji sleduje dlouhodobě. Podle té stojí za poklesem počtu ryb v okolí Japonska především jejich masivní výlov. Lovecká sezona v okolí Taiji trvá zhruba půl roku a rybáři během ní můžou ulovit víc než 1700 delfínů různých druhů. I přes každoroční protesty jde navíc o zcela legální výlov, protože kytovci lovení v Taiji nespadají pod ochranu mezinárodní velrybářské komise. Tu navíc Japonsko na konci letošního června opustilo kvůli tomu, že komise nepovolila znovuzahájení komerčního lovu velryb.

  • Odešel sociolog Immanuel Wallerstein, autor teorie fungování globálního kapitalismu

    2. září 2019
    Immanuel Wallerstein

    V neděli 1. září ve věku osmdesáti osmi let zemřel významný americký levicový sociolog, historik a ekonom židovského původu Immanuel Wallerstein, tvůrce teorie světového systému. 

    O jeho smrti informoval polský list Gazeta Wyborcza či platforma Economic Sociology and Political Economy.

    Wallerstein se narodil v roce 1930 v New Yorku rodičům, kteří do Ameriky přišli ve 20. letech z Německa. O světové dění se začal zajímat už jako teenager, zvlášť pozorně tehdy sledoval antikoloniální hnutí v Indii. Vystudoval sociologii na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, kde později nějaký čas také přednášel. Věnoval se zprvu Africe – kontinentu, kde v 60. letech bouřlivě probíhal proces osvobozování od koloniální nadvlády. Od roku 1976 působil na Binghamtonské univerzitě v New Yorku a stal se ředitelem Fernand Braudel Centres for the Study of Economies, Historical Systems and Civilizations, které sám založil. V tomto období se začal zabývat dějinami a fungováním kapitalismu, k nimž ho přivedlo studium možností rozvoje nově vzniklých afrických států. Své poznatky shrnul v postupně vydávané čtyřsvazkové monografii The Modern World-System (1974, 1980, 1989 a 2011), v níž se pokusil vytvořit komplexní teorii vzniku a fungování kapitalismu. Přednášel také na řadě významných světových univerzit a svou akademickou kariéru ukončil na Yaleově univerzitě.

    Podstatou jeho teorie byl koncept světového systému, který definoval jako „sociální systém, který má hranice, struktury, členské skupiny, pravidla legitimizace a soudržnost. Jeho život je vytvářen vzájemně soupeřícími silami, které jej drží pohromadě tlakem a zároveň ho rozbíjejí, jak se každá skupina stále snaží jej změnit ve svůj vlastní prospěch. Má rysy organizmu, který existuje po určitou dobu, během níž se některé jeho rysy mění a některé zůstávají stejné“. V rámci tohoto systému se země dělí na jádro, semiperiferii a periferii. Toto rozdělení se přitom stále mění. Střed jádra se například v době počátků evropské světové ekonomiky po roce 1450 podle Wallersteina nacházel v Nizozemí, v 17. století bychom ho našli v Londýně a v 19. století se odtamtud přesunul do Spojených států. Wallerstein nevylučoval, že v 21. století se přemístí do východní Asie.

    Kromě Karla Marxe patřily k hlavním Wallersteinovým inspiračním zdrojům práce francouzského historika Fernanda Braudela, tvůrce pojmů „světová ekonomika“ a „dlouhé trvání“, který zkoumal vývoj ke kapitalismu ve středověké Evropě. Wallersteina ovlivnil právě svým důrazem na dlouhé trvání sociálních změn a na historický význam geopolitických, zeměpisných a ekologických faktorů. Podobným tématům jako Braudel se věnoval i další Wallersteinův inspirátor, světově nepříliš známý polský historik Marian Małowist. Vliv na Wallersteina měli také tvůrci takzvané teorie závislosti, kteří od přelomu 50. a 60. let zkoumali specifika hospodářského postavení zemí třetího světa, především Latinské Ameriky a Karibiku. Velký význam pro Wallersteina měl martinický politický myslitel Frantz Fanon, který podle něj představoval „vyjádření naléhavého volání těch, které moderní světový systém zbavil všech práv, že i oni mají svůj hlas a svou vizi a žádají si nejen spravedlnost, ale také intelektuální ocenění“.

    V 90. letech se Wallersteinovy teorie staly jedním z hlavních zdrojů inspirace světového antiglobalizačního hnutí. Od roku 1998 akademik pravidelně publikoval komentáře k aktuálním otázkám, poslední vyšel letos v červenci. Wallerstein vždy, i na základě svých teoretických modelů, předpokládal, že kapitalismus, který definoval především jako systém usilující „o nekonečnou akumulaci kapitálu“, bude nahrazen socialistickou ekonomikou, ač to potrvá třeba ještě sto let. V poslední době se věnoval zejména tématu odchodu USA z role světového hegemona. Až do smrti, navzdory vysokému věku, také pracoval na dalších dílech své monografie o světovém systému. Ač byl Wallersteinův model často kritizován za různé nedostatky, zvláště za svůj ekonomický redukcionismus, kvůli němuž vědec často zanedbával roli kulturních činitelů, zůstává velmi užitečným teoretickým modelem usnadňujícím poznání, popis a pochopení současného světa.

    Česky bohužel z Wallersteinových knih vyšlo jen několik, navíc nikoliv těch nejzávažnějších. Zmínit lze drobnější práce Utopistika – historické rozhodování ve 21. století (2006), Úpadek americké moci: USA v chaotickém světě (2005) či Evropský univerzalismus: rétorika moci (2008). Jeho text nalezneme také ve sborníku Má kapitalismus budoucnost? (2016). Popularizaci teorie světových systémů se u nás věnoval historik Stanislav Holubec, který v roce 2009 vydal knihu Sociologie světových systémů: hegemonie, centra, periferie. Stejnému tématu Holubec věnoval i svou volně dostupnou disertaci.

  • Střední škola v Melbourne odstraní ze tříd odpadkové koše, chce se stát zero waste prostředím

    30. srpen 2019
    Odpadkový koš

    Dívčí škola v australském Melbourne se rozhodla zatočit s odpadem. Ze tříd odstraní odpadkové koše. Předpokládá, že studentky tak do školy budou přinášet méně odpadu a jejich rodiče jim začnou svačinky balit do znovu použitelných obalů a zároveň se v důsledku zamyslí i nad vlastní spotřebou v domácnosti.

    Žákyně se také mohou zapojit do každodenního slosování o ceny, pokud prokážou, že je jejich svačina zabalena tímto způsobem. Nápad vzešel od samotného studenstva – konkrétně od kolektivu, který je součástí školní skupiny pro udržitelnost. Ve třídách budou pouze recyklační a kompostovací stanice a obyčejné koše zůstanou jen na toaletách. „Pokud vezmeme v potaz výsledky průzkumů ohledně toho, co mladí lidé považují za problémy, nachází se klimatická změna a stav životního prostředí na předních příčkách,“ komentuje kroky školy její ředitelka Karen Money. „Pokud nyní nezakročíme, budeme v budoucnu řešit mnohem rozsáhlejší problém,“ dodala ředitelka. Škola by se touto cestou do konce roku 2020 ráda stala zero waste prostředím. Podobná iniciativa se vloni objevila na soukromé britské škole Brighton College, tamní představitelé oznámili záměr zakázat na pozemku školy plastové lahve, brčka a kelímky.

  • Je potřeba řešit klimatickou změnu, apelují turecké babičky v divadelní hře

    30. srpen 2019
    Ümmiye Koçak

    Závažnost klimatických změn si uvědomují už i starší ženy v Turecku. „Klimatická krize není jen náš problém, je to světový problém. Křičím z plných plic, že tento svět je náš a musíme se o něj dobře postarat,“ vyjádřila se jedna z nich, 62letá Ummiye Kocak z vesnice Arslankoy, která se o problematice rozhodla napsat divadelní hru Mother, the Sky is Pierced (Matko, v obloze je díra) pro lokální ženský soubor, který Kocak vede.

    „Ráda bych, aby si lidé uvědomili, jak vážný máme problém,“ vysvětlila důchodkyně. Nejedná se však o její první podobný počin, v minulosti napsala Kocak například dílo věnované chudobě, domácímu násilí nebo Alzheimerově chorobě, jejíž oběti bývají v tureckém televizním světě zesměšňovány. Tvorba Kocak dokonce přesahuje i vesnickou divadelní tvorbu, v roce 2013 obdržela cenu na newyorském festivalu za film popisující těžké životy tureckých vesnických žen a objevila se také v televizní reklamě po boku Cristiana Ronalda. Z těžkých poměrů ale pochází i samotná autorka, základního vzdělání se jí dostalo náhodou – v době jejího mládí měla každá rodina povinnost poslat do školy jednu dceru a volba padla na ni. Lásku k dramatu v ní ale povzbudil její otec, který ji bral do kina. Když se pak jako mladá nevěsta přestěhovala do svého současného bydliště, všimla si, že veškerou práci na poli i kolem domu vykonávají ženy. Nepřišlo jí to správné a v duchu si řekla „Ummiye, musíš zařídit, aby hlasy těchto žen někdo vyslyšel!“, jak stojí v dokumentu zachycujícím její nevšední život. Ve vesnici bez divadelního sálu se jí podařilo vybudovat úspěšný soubor, kterému chodí pozvánky na vystoupení ze všech částí Turecka. O její popularitě svědčí i reakce na sociálních sítích.

  • Fanynka seriálu The OA drží kvůli jeho zrušení před centrálou Netflixu protestní hladovku

    30. srpen 2019
    Ze seriálu The OA

    Dříve to byli masivní dopisové kampaně, nyní jsou v kurzu zase internetové petice. Fanoušci předčasně zrušených seriálů jsou schopní udělat cokoli, aby dosáhli jejich obnovení. Třeba i držet hladovku.

    Seriál The OA je tak trochu skrytá perla – jeho fanouškovská základna není tak početná jako v případě opravdových hitů, o to ale upřímněji diváci autorský projekt showrunnerky a hlavní herečky Brit Marling vzývají. I proto je tak bolestně zasáhla zpráva, že se Netflix toto mysteriózní drama rozhodl po druhé sezóně ukončit. Pro někoho to byla už opravdu poslední kapka. „Vyhlásit hladovku kvůli zrušení televizního seriálu je samozřejmě absurdně přehnaná reakce,“ říká otevřeně v rozhovoru pro LA Times Emperial Young, která zároveň přiznává, že v její situaci se sešlo několik faktorů. Třeba to, že televize je „jednou z mála věcí, která jí i druhým slouží jako mechanismus k vyrovnávání se sama se sebou“. „Pomáhá tím lidem zvládat jejich traumata. Pomáhá jim cítit se, že nejsou neviditelní,“ dodává Young s odkazem na téma seriálu, který se problémům traumatu a jeho zvládání věnuje. Je třeba ale dodat, že fanynka The OA pojala svou hladovku taky poněkud seriálově. Před kalifornskou centrálou Netflixu stávkuje od 16. srpna, protestní hladovku započala až 3 dny poté. Nedrží ji ale soustavně, nýbrž kumulativně, to znamená, že po 6 dnech se najedla a poté zase už několik dní hladoví.

    Přečtěte si taky Za lepší film a krásnější herce! Proč fanoušci sepisují petice, které nic nezmění a podívejte se na recenzi seriálu Obchodování se sny a obří chobotnice. Druhá řada seriálu The OA je divnější, ujetější a zábavnější.