Aa = breakcore-punkový rytmický vzorec
Hluk, rock'n'roll a elektronika. To jsou postupy, které v poslední době vyznává čím dál tím víc protagonistů. Pokud mám vyzdvihnout dva nejkřiklavější příklady, vzpomeňme na úspěch Health nebo A Place To Bury Strangers. V dnešním příspěvku vám krátce přestavím kapelu, která miluje všechny tyto elementy a dokáže z nich vyšlehat zajímavé novotvary.
Nevím, jestli zvolení jména Aa bylo v době internetu tím nejšťastnějším řešením. Brooklynská parta složená z Johna, Joshe, Aarona a dalších přátel si je tohoto hendikepu vědoma, a tak se při různých příležitostech nechává nazývat Big A Little a. Internetové zdroje uvádí, že se jedná o taneční kapelu z Brooklynu. Kdo si ale poslechne jakoukoliv jejich nahrávku, ihned pochopí, že přiřazovat Aa k Telepathe a spol. by byla velká chyba.
Pánové mají své taneční shluky postavené na matematických vzorcích několika bicích souprav, levné elektronice a řvaných vokálech. Jak v recenzi, jejich doposavad jediné dlouhohrající desky gAame na portálu Freemusic.cz, poznamenal Pavel Sajfert: "Aa zní, jako když si parta vyšinutých punkerů uspořádá rave party nebo jako když se ti samí punkeři vloupají do zkušebny elektronické kapely a rozjedou apokalyptický jam." Skupina jde pokaždé rovnou k věci, takže jejich skladby mají v průměru dvouminutovou stopáž a teprve na konci krátké desky zjistíte, že absence kytary nejenže nevadí, ale naopak Američany odlišuje od dalších nátlakových formací.
Pokud se podíváte na záznamy živých vystoupení Aa, které jsou evidentně tím pravým místem na seznámení se s kapelou, většinou sledujete živou spontánní party, která vypadá jako podivná postmoderní verze tradičních brazilských batucadových orchestrů. Jen místo vášnivé samby na pláži zobrazují Aa postmoderní vystřízlivění a odpor vůči všeobjímající realitě.
Aa bojují proti šedi všednosti hlukem a rytmy v zaprášených tmavých koutech jakékoliv metropole. A svou zaníceností mají dar oslovovat jiné.
O tom se ostatně můžete přesvědčit sami a to na jejich pražském koncertu 11. prosince na strahovské Sedmičce.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
