Abstinenti i opilci mají stejný počet zameškaných dní v práci, ukázal to nový evropský výzkum

Párty - alkohol

Ve třech evropských státech proběhl výzkum vlivu pití alkoholu na absenci v práci.

Autoři studie rozdělili lidi podle množství konzumace alkoholu do pěti kategorií. Vědci přišli k překvapivým zjištěním: lidé, kteří nepili vůbec nebo naopak hodně, byli častěji doma a vybírali si sick days. „Střídmé pití se nepojí s vyšším počtem dnů nemocenské,“ řekla portálu ABC News doktorka Jenni Ervasti, vedoucí výzkumu z Finského ústavu pracovního zdraví. Těžcí pijani nemohli častěji pracovat kvůli otravě alkoholem nebo kvůli zranění, které si pod vlivem způsobili. Někteří abstinenti jsou lidé se zdravotními problémy, a proto nemohou pít vůbec. S nepitím alkoholu tak jejich absence v práci nemusí souviset přímo. Výsledek výzkumu byl publikován v odborném časopise Addiction, studie se účastnilo 47 500 respondentů a respondentek z Finska, Francie a Spojeného království. Článek ABC podotýká, že údaje neplatí globálně. Pití alkoholu je v Evropě součástí životního stylu. Jeho dlouhodobá nadměrná konzumace je spojená se zdravotními riziky. Navíc lidé reportovali o míře svého pití sami, data tak nemusí být úplně přesná.

Spustit audio
  • V japonském Microsoftu pracovali jen čtyři dny v týdnu. Zvýšila se produktivita i nálada zaměstnanců

    5. listopad 2019
    Microsoft

    Microsoft otestoval čtyřdenní pracovní týden ve svých japonských kancelářích a zjistil, že jeho zaměstnanci byli nejen šťastnější, ale i výrazněji produktivnější.

    Experiment proběhl letos v srpnu na všech 2 300 lidech, kteří pro tamní Microsoft pracují. Každý z nich dostal po celý měsíc v pátek volno, dohromady tedy pět dnů volna navíc, aniž by se jim snížil plat. O pokusu píše japonský deník The Mainichi. Zkrácené týdny prý vedly k efektivnějším poradám, šťastnějším pracovníkům a zvýšily produktivitu o čtyřicet procent. „Pracujte krátce, dobře odpočívejte a hodně se toho učte,“ říká CEO Microsoft Japan Takuja Hirano. „Chci, aby zaměstnanci přemýšleli o tom, jak mohou dosáhnout stejných výsledků při o pětinu kratší pracovní době,“ dodává Hirano. Jak upozorňuje web britského deníku The Guardian, kromě zvýšené produktivity si zaměstnanci brali o čtvrtinu méně přestávek a spotřeba elektřiny se rovněž snížila téměř o čtvrtinu. Spotřebovalo se i méně papíru, vytisklo se o 59 procent méně stránek. A změnu si pochvaluje nejen vedení, kratší týden ocenilo 92 procent pracovníků. Projekt byl ale zatím pouze na zkoušku a není jasné, zda se kratší týdny zavedou napořád.

    Přečtěte si taky 4denní pracovní týden a žádné úřední hodiny? Dánské souměstí testuje lidštější model úřadování a Čtyřdenní pracovní týden testují i britské firmy, zaměstnanci vítají více času na koníčky i blízké.

  • Běh oddaluje úmrtí a pomáhá i proti rakovině. Nezáleží na rychlosti ani na intenzitě, tvrdí vědci

    5. listopad 2019
    Běhání

    Jakkoli intenzivní běhání je dobré pro lidské tělo, tvrdí vědci. Podle nich nezáleží na tom, jak často či jak rychle lidé běhají, i občasné běhání pomáhá snižovat riziko předčasného úmrtí. Podle Světové zdravotnické organizace přitom umře kvůli nedostatku pohybu okolo 3,2 milionu lidí ročně.

    Jak píše web britského deníku The Guardian, výzkumníci říkají, že nejnovější zjištění jsou v rozporu s ostatními studiemi, které naznačovaly, že se benefity zvyšují spolu s četností běhání. „Jakékoli běhání, i třeba jedenkrát za týden, je lepší než žádné běhání. Vyšší intenzita ale nemusí nutně přinést lepší výsledky,“ říkají autoři studie. Výzkum, který byl publikován ve vědeckém časopise British Journal of Sports Medicine, se soustředí na 14 předchozích prací, které se zaměřily na šest různých účastnických skupin. Díky tomu vědci zjistili, že u běžců je o 27 procent nižší riziko předčasného úmrtí. U onemocnění rakovinou bylo riziko menší o 23 procent a v případě kardiovaskulárních onemocnění téměř o třetinu. Jak ale upozorňují lékaři, prospěšná je jakákoli aktivita, nejen běh. „Najděte si pohyb, který se vám nejvíc líbí, a držte se ho. Pokud ale nemůžete běhat, choďte, co to jenom půjde,“ doporučuje jeden z předních britských doktorů Charlie Foster z Bristolské univerzity.

    Podívejte se taky na RUN. Běž a nezastavuj se. Poslechněte si dokument o urputnosti a vysílení na 36hodinovém běhu a Maraton pod dvě hodiny? Trochu matematická olympiáda a trochu přeměna ve stroj, říkají vytrvalci.

  • Řekl jsem mu, že nic takového už nikdy nenatočíme, vypráví De Niro, jak přemluvil Pacina k Irčanovi

    5. listopad 2019
    Z filmu Irčan

    Al Pacino a Robert De Niro jsou živoucí legendy, nejlepší američtí herci své generace, kteří jsou podle některých kritiků stále před svými následovníky, jako jsou Leonardo DiCaprio, Brad Pitt či Daniel Day-Lewis. Oba se znají už od šedesátých let a nejnověji se objevili v novém filmu Martina Scorseseho The Irishman.

    Právě v této gangsterce, která je čtvrtým Scorseseho mafiánským snímkem, se setkává končící generace velkých filmových tvůrců a herců. Hervey Keitel a Joe Pesci hrají stárnoucí šéfy gangů. Pacino ve filmu ztvárnil odborového předáka Jimmyho Hoffu. De Niro je Irishman, chladnokrevný vrah Frank Sheeran. Jak říkají v rozhovoru pro britský deník The Guardian, De Niro se s Pacinem poprvé setkal v roce 1968. Pacino tehdy ještě nehrál ve filmech, zatímco De Niro už ano. „Na začátku jsme se čas od času setkali a zjistili jsme, že se nám dějí stejné věci. A dělo se jich hodně,“ říká Pacino a dodává, že to nakonec bylo kamarádství, díky čemuž zůstali v kontaktu. De Niro strávil podstatnou část svého dětství na Manhattanu v Little Italy. O tři roky starší Pacino vyrostl v Bronxu. A snad i jejich newyorský původ je to, co je drží pospolu. Podle Pacina jsou si navíc velmi blízcí, i když se nevidí tak často. „Svým způsobem jsme si v průběhu života navzájem pomáhali,“ říká Pacino. De Niro ale musel svého kamaráda do Irishmana přemluvit. „Řekl jsem mu: ‚Hele, tohle už nikdy nenatočíme,‘“ popisuje De Niro, který doufá, že si spolu ještě někde zahrají. Jak však dodává, už to nebude takové jako nejnovější Scorseseho film. The Irishman má premiéru na Netflixu 27. listopadu.

  • V chystané hře Peace Island si budete moct zahrát kočku. Podílejí se na ní i tvůrci GTA

    4. listopad 2019
    Peace Island

    Americký herní vývojář Eric Blumrich pracuje se svým týmem na hře, kde jsou hlavní postavou kočky. Hra je zasazena na ostrov Maine, odkud zmizeli všichni lidé, a je tak čistě na kočkách, jestli se vrátí, anebo ne.

    Peace Island je stále ještě ve vývoji, už jsou ale dostupné ukázky přímo ze hry. Jak píše server o kočkách Cats on Catnip, hráči se budou moct procházet po otevřeném světě bez omezení, tedy podobně jako například v sérii The Grand Theft Auto. Ostatně mezi tvůrce projektu patří i lidé, kteří pracovali na GTA. Celá hra však bude oproti nejznámější open-world hře nenásilná a zaměřená hlavně na objevování, dobrodružství a atmosféru. Herní svět je podle tvůrců obrovský, zahrnuje čtyři usedlosti a desítky dalších míst. Do většiny z budov na ostrově, mezi něž patří obchody, vily, opuštěné ruiny či muzea, si hráči budou moct vlézt a prohlédnout si je. Vývojáři si dali za cíl, že chtějí v této „kočičí simulaci“ znovuobjevit kreativitu, která podle jejich slov v dnešních hrách často chybí. Narážejí tím na hry, v nichž se to hemží mikrotransakcemi a truhlami s poklady či penězi. Pokud byste si rádi zahráli hru ještě před vydáním či prostě jenom přispěli na její vývoj, můžete tak udělat na doméně Patreon, kde se tvůrcům podařilo vybrat už téměř 15 tisíc dolarů.

    Přečtěte si taky Quest z Anifilmu v Třeboni: GTA V je i dnes v mnoha věcech napřed oproti novým hrám, říká jeho sound designer Robert Carr.

  • Lidé z postkomunistických zemí se třicet let od roku 1989 bojí o demokracii, vyplývá z průzkumu

    4. listopad 2019
    pád Berlínské zdi

    Třicet let po pádu Berlínské zdi se dnešní Středo- a Východoevropané bojí o demokracii, jsou skeptičtí ke svým vládám a hlavním politickým stranám a nevěří médiím. Vyplývá to z výzkumu společnosti YouGov, který proběhl i v Česku.

    Navzdory tomu, co autoři označují za alarmující zjištění, se podle nich dají nalézt i pozitivní závěry. Mnoho oslovených totiž věří, že mohou ovlivnit politiku a zlepšit společnost. Mladší lidé, a hlavně ženy, se často angažují v občanském sektoru a jsou optimističtí ohledně toho, zda mohou dosáhnout pozitivní změny. O průzkumu, z nějž vyplývá, že se většina lidí v šesti zemích bojí o demokracii, píše web britského deníku The Guardian. Zúčastnilo se ho 12 500 lidí z Bulharska, Česka, Německa, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. „Naše zjištění ukazují, že tam, kde establishment zklamal občany, je občanská společnost vnímána jako důvěryhodný protějšek,“ píší autoři. Podobný výzkum vznikl i pro Český rozhlas. Projekt Rozděleni svobodou se zaměřil na to, jak vypadá česká společnost po 30 letech od sametové revoluce. Na základě průzkumu se společnost rozdělila do několika tříd – například na strádající třídu, tradičně pracující třídu či zajištěnou střední třídu. Vše doprovázejí veřejné debaty s politiky a odborníky i další doprovodné články a reportáže.

    Podívejte se taky na podcastovou sérii Radia Wave Po sametu, věnovanou klíčovým událostem polistopadového vývoje.

  • Američtí vědci pořádají pro studenty celého světa virtuální výlet za ledními medvědy

    1. listopad 2019
    Lední medvěd zaútočil v sobotu na Špicberkách na zaměstnance výletní lodi (ilustrační foto)

    Americká neziskovka Polar Bears International, která se zabývá ochranou a studiem života ledních medvědů, pořádá pro školy i jednotlivce bezplatný virtuální výlet do arktické tundry, který slibuje výjimečný zážitek.

    Třicetiminutová prohlídka vezme účastníky na polární stanici, kde jim podle serveru Inhabitat zblízka představí život ledních medvědů, jejich zvyky i věci, které jejich populaci ohrožují. Studenti i učitelé z celého světa můžou medvědy sledovat v jejich přirozeném prostředí Hudsonova zálivu. Registrace už začala a samotný výlet za polární kruh se uskuteční 13. a 14. listopadu. Během přenosu budou vědci pomocí chatu odpovídat i na všechny otázky. Prohlídka i otázky s odpověďmi se pak zaarchivují, aby jako digitální výukový materiál mohly sloužit komukoli.

  • V Německu rychle vymírá hmyz, za posledních deset let zmizela víc než třetina druhů

    1. listopad 2019
    Mravenec - hmyz

    V Německu dramaticky ubývá hmyz a pavouci. Podle studie vědců z Technické univerzity v Mnichově, kterou publikovali v časopise Nature, jich za posledních deset let zmizelo 34 procent z luk a 36 procent z lesů.

    Za vymírání živočichů může podle autorů studie intenzivní zemědělství, používání pesticidů i změna klimatu. Jak informovalo zpravodajství Deutche Welle, vědci v období 2008–2017 zkoumali v lesích a na loukách po celém Německu přes milion členovců z 2700 různých druhů. „Nečekali jsme, že můžeme tak dramatický úbytek odhalit v průběhu deseti let. Je to děsivé, ale odpovídá to závěrům dalších studií,“ říká jeden z iniciátorů projektu Wolfgang Weisser. Ztráta zástupců hmyzu a pavouků má podle něj pro celý ekosystém nedozírné důsledky. Hmyz je hlavním zdrojem potravy pro ptáky, obojživelníky, netopýry i plazy, nepostradatelný je i pro květiny, které hmyz opyluje. Na úbytek hmyzu už dřív upozornili obyvatelé Bavorska. Sepsali takzvanou včelí petici, která požaduje změnu agresivních zemědělských postupů. Pod petici se podepsalo víc než milion lidí a podle zákona se jí teď musí zabývat politici.

  • Kodaňské náměstí má ve svém podzemí parkoviště pro dva tisíce kol

    1. listopad 2019
    Náměstí Karen Blixens Plads

    Po hlavním městě Dánska se denně přepravuje na kole 40 procent jeho obyvatel a náměstí Karen Blixens Plads je jedno z největších v Kodani. Sousedí s univerzitou, jejíž okolí každý den odolávalo náporu studentů na kolech, a odložené bicykly, kterým zdaleka nestačily pozemní stojany, zaplavovaly náměstí.

    Jak píše server Designmag, město proto v roce 2014 spolu s univerzitou vyhlásilo architektonickou soutěž na revitalizaci místa. Soutěž vyhrál místní architektonický ateliér Cobe, který celý prostor pojal jako sérii vypouklých ostrovů. Náměstí teď má nejen stylové posezení a novou zeleň, ale taky rozsáhlé podzemní parkoviště pro kola, kde je možné odstavit až dva tisíce bicyklů.

  • Muž na zbídačeném předměstí Johannesburgu provozuje úkryt pro týrané ženy

    31. říjen 2019
    Africká žena - Jihoafrická republika - matka a dítě

    Diepsloot, severní předměstí Johannesburgu, platí za jednu z nejchudších oblastí jižní Afriky. Místo mělo být jen dočasným bydlištěm pár stovek rodin, které nelegálně squatovaly v nedalekém Honeydew, dnes se ale jeho populace odhaduje na 350 až 400 tisíc lidí. Ti žijí v bídných podmínkách a 56 % místních mužů se v rámci studie Witwatersrandovy univerzity v Johannesburgu z roku 2016 přiznalo, že za posledních dvanáct měsíců zbili nebo znásilnili ženu.

    Proti alarmujícím výsledkům bojuje Brown Lekela, který jako dobrovolník slouží u policie. Příběh o zbití nebo znásilnění slyšel ve službě už tolikrát, že vypozoroval i vzorec, podle kterého se odehrává. Jak se Lekela svěřil zpravodajskému webu The Guardian, násilí obvykle začíná ve čtvrtek večer, zhoršuje se v pátek a dosahuje vrcholu v sobotu nad ránem. Nejbrutálnější jsou ale muži ke svým ženám o svátečních dnech okolo Vánoc. Jak Lekela upozorňuje, Diepsloot je pro ženy tak nebezpečný, že i cesta na tři kilometry vzdálenou policejní stanici je může stát život. V srdci zbídačeného města proto Lekela založil Green Door – bezpečný úkryt, kam mohou týrané ženy ve dne v noci i se svými dětmi přijít. Na místě, kde se mohou ukrýt, vyspat nebo umýt, mohou taky bezpečně nahlásit zneužívání. A jak sám Lekela říká, od zprovoznění svých Zelených dveří neměl volný víkend ani dovolenou.