Američtí vysokoškoláci během pandemie přestali pít alkohol, zvýšila se u nich ale spotřeba psychedelik

24. září 2021

Pandemie koronaviru změnila životy lidí v mnoha ohledech, podle průzkumu se odrazila i na přístupu k drogám. Odborníci zkoumající užívání návykových látek zjistili, že američtí vysokoškoláci v posledním roce upustili od pití alkoholu, naopak u nich ale vzrostla spotřeba psychedelik a marihuany.

Právě její užívání je dle studie na nejvyšší úrovni za posledních 30 let. Nejstrmější nárůst ale tým vědců z Národního institutu pro zneužívání drog (NIDA) zaznamenal u užívání halucinogenních drog. Podle výsledků devět procent studentů uvedlo, že je v loňském roce užívali. Ve srovnání s rokem 2019 se tak jedná o nárůst čtyř procent.

Důvodem podle odborníků může být fakt, že tyto látky obecně některým uživatelům napomáhají přijímat tíživé situace a tím zlepšovat jejich duševní zdraví. Letos v červnu pak další studie zjistila, že psilocybin, vyskytující se v takzvaných houbičkách, je při léčbě deprese stejně účinný jako antidepresiva.

Výhody „psychedelické terapie“ popsal již v minulosti klinický psycholog Richard Zeifman. Dle něj jsou účinky podobné léčby dlouhodobější než v případě léčení za použití tradičních farmaceutik. Jak ale Zeifman uvedl pro PsyPost, pochopení celého důsledku terapie psychedeliky ještě není zcela objasněno, je však důležité podporovat a poskytovat podobné terapie těm, kterým skutečně můžou pomoci.

Určité uvolnění psychického napětí může přinést i alkohol, jeho obliba však mezi zkoumanými vysokoškoláky klesla. 56 procent studentů uvedlo, že během 30denního období alkohol požilo, 28 procent pak uvedlo i stav opilosti. V porovnání s předchozím rokem se jedná o pokles z 62 procent u konzumace alkoholického nápoje a z 35 procent u studentů, kteří tehdy hlásili opilosti. Rovněž se snížilo nadměrné pití.

Jak dále informuje server Dazed, za nižšími počty stojí podle profesora psychologie z Univerzity v Michiganu Johna Schulenberga méně času, který mladí tráví se svými vrstevníky. Důvodem může být i jejich návrat zpět domů ze samostatného bydlení i obecný lockdown, kdy byly zavřené bary a studenti byli nuceni zůstávat doma.

Spustit audio
  • Začíná další sluneční cyklus. Oficiálně k němu mělo dojít až za šest let

    22. červenec 2024
    Slunce, NASA, sluneční erupce, vesmír

    Vědci zaznamenali první známky toho, že začíná další sluneční cyklus, přestože Slunce je teprve v polovině svého současného cyklu. Tento objev by mohl pomoci lépe modelovat sluneční bouře, píše server Independent.

    Slunce prochází jedenáctiletými cykly, během nichž se počet slunečních skvrn a intenzita sluneční aktivity zvyšuje a dosahuje vrcholu, což přináší nejvyšší pravděpodobnost intenzivních slunečních bouří. Podle webu Space se očekává, že současný sluneční cyklus dosáhne svého vrcholu nebo-li „slunečního maxima“ v polovině roku 2025, kdy se magnetické pole naší hvězdy převrátí a její póly se prohodí. V současnosti jde o 25. cyklus od roku 1755, kdy začalo rozsáhlé zaznamenávání sluneční aktivity. Následující šestadvacátý ale o sobě dává vědět dřív, než se očekávalo. Další cyklus totiž měl nastat až za 6 let.

    Vědci z Univerzity v Birminghamu zaznamenali sluneční aktivitu v podobě dunění způsobeného „hvězdnými otřesy“, zvukovými vlnami odrážejícími se v nitru Slunce. Tento hluk ohlašuje nástup dalšího jedenáctiletého slunečního cyklu. „Je vzrušující vidět první náznak toho, že se tento vzorec bude opakovat i v cyklu 26, který má začít přibližně za šest let,“ uvedla vedoucí týmu Rachel Howe z Birminghamské univerzity. Výzkumníci sledují cyklus Slunce měřením jeho vnitřních zvukových vln a sledováním jeho rotace. Vědí, že pásy s rychlejší rotací se objevují před začátkem dalšího slunečního cyklu. „Pokud se na grafu vrátíte o jeden sluneční cyklus zpět, tedy o 11 let, uvidíte něco podobného,“ vysvětlila Howe.

    Silné sluneční bouře na vrcholu sluneční aktivity mohou způsobit jasné polární záře i v nižších nadmořských výškách. Mohou ale také poškodit satelity na oběžné dráze, elektrické sítě a telekomunikační systémy.

  • Doomscrolling je novodobou hrozbou pro psychiku. Vědci představili negativní efekty tohoto návyku

    22. červenec 2024
    doomscrolling, telefon, mobil, sociální sítě

    Doomscrolling je v současné době již zavedeným pojmem. Jedná se o návykovou aktivitu, během níž jsou lidé vystaveni negativním zprávám a událostem. Vědci nyní přišli s odhalením, že doomscrolling, nazývaný také doomsurfing, může být škodlivý pro naše duševní zdraví, píše LADbible.

    Server Health definoval doomscrolling jako činnost, při které člověk na sociálních sítích aktivně vyhledává negativní materiál ve snaze získat přístup ke všem informacím, které potřebuje, aby se ochránil před tím, co považuje nebezpečné.

    Výzkum australské Univerzity Flinders nyní odhalil, že lidé se kvůli doomscrollingu častěji cítí podezřívaví a nedůvěřiví vůči ostatním lidem a mají dojem, že jejich život postrádá smysl. Podle vedoucího studie Rezy Shabahanga se sledování negativních zpráv na sociálních sítích stalo zdrojem zástupného traumatu, který má negativní psychický dopad na někoho, kdo dané trauma sám ani neprožil. Pravidelné sledování znepokojivých událostí na sociálních sítích také podle studie souvisí se změnami v našem pohledu na lidstvo.

    Shabahang a jeho kolegové provedli průzkum mezi 800 vysokoškolskými studenty z USA a Íránu, aby zjistili, jak negativní obsah ovlivňuje pocity člověka ohledně existence. Účastníci měli odpovědět na otázku, jak často procházejí sociální média, jak úzkostně vnímají svou existenci, zda věří, že svět je spravedlivé místo, a jaký mají pocit z lidstva. Výsledky testování ukázaly, že ti, kteří doomscrollují, mají v obou skupinách studentů vyšší tendence k existenciálním úzkostem. „Bylo zjištěno, že vystavení obrazům a informacím o traumatických událostech vyvolává u lidí příznaky podobné posttraumatické stresové poruše (PTSD), jako je úzkost a zoufalství,“ uvedl Shabahang.

    „Pokud si budeme lépe uvědomovat své online návyky, jako je například doomscrolling, a podnikneme malé kroky k jejich odstranění, mohlo by to pomoci zlepšit naši celkovou duševní pohodu,“ dodává Shabahang.

  • Slovenská policie odhalila teroristickou hrozbu na bratislavském Duhovém Pride

    22. červenec 2024
    vlajka, LGBTQ, Pride

    V sobotu se v Bratislavě konal 14. ročník festivalu Duhový Pride. Ačkoli se akce obešla bez incidentů, policie před jejím začátkem údajně obdržela informaci o možném teroristickém útoku.

    „Jako každý kulturní festival, i my chceme, aby Duhový PRIDE Bratislava byl bezpečný a návštěvníci si jej mohli užít naplno,“ píšou na oficiálních stránkách Duhového Pride organizátoři akce. Bezpečnostní opatření byla letos ještě přísnější než v minulém roce, což účastníci ocenili. Slovenská Národní kriminální agentura (NAKA) totiž pár dní před zahájením odhalila skupinu plánující teroristický útok na shromáždění LGBTQ+ lidí, jak napsal slovenský Denník N. Skupina působila na internetu, kde spolu s dalšími uživateli z Evropy, USA i Ruska šířila nenávistné projevy a výzvy k násilí.

    „Tyto kanály sloužily k šíření neonacistické symboliky, nenávistných projevů a k podněcování násilí i teroristických útoků. Cílem útoků měli být zejména příslušníci různých menšin, jako jsou muslimové, židé, migranti nebo osoby z LGBTI+ komunity,“ citoval slovenský Denník N policii. Kolik osob kriminalisté zadrželi, dosud není známé, stejně jako bližší informace týkající se podezřelých.

    Na Slovensku dlouhodobě chybí podpora LGBTQ+ komunity. V roce 2022 pravicový extremista zastřelil v queer podniku Tepláreň dva mladé muže Matúše (†23) a Juraje (†27). Tisíce lidí následně vyšly do ulic a požadovaly lepší ochranu zástupců queer komunity. Podle serveru Euronews hodnotí ILGA Europe, Mezinárodní asociace leseb, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, každoročně 49 evropských zemí z hlediska jejich právní a politické situace pro LGBTQ+ osoby. Slovensko se umístilo na 30. místě, tedy výrazně pod evropským průměrem.

  • První vesmírný hotel. Jednou to bude jako návštěva Disney Worldu, říká architekt

    19. červenec 2024
    Nadace Gateway Foundation oznámila, že jako první společnost spustí první hotel ve vesmíru

    Nadace Gateway Foundation oznámila, že jako první společnost spustí první hotel ve vesmíru. Ubytovací zařízení s názvem Voyager Station má být luxusním letoviskem určeným pro asi 450 lidí včetně posádky, s restaurací, barem, koncertním sálem, posilovnou, a dokonce i kinem. Levný pobyt to ale nebude.

    Společnost Above, která vznikla v Sacramentu, oznámila, že vesmírný hotel plánuje otevřít do roku 2027, organizace na něm plánují začít pracovat v roce 2026. Otevření stanice Voyager bylo původně plánováno na rok 2025, ale zpoždění v souvislosti s koronavirem se posunulo na nově naplánovaný rok, uvedla společnost. Údajně by se mělo jednat o objekt o rozloze 50 000 metrů čtverečních, napsal server LADbible.

    Nejdříve se začne stavět centrální beztlaková kruhová konstrukce s dokovacím uzlem v jejím středu a poté se přejde na vnější kruhovou příhradovou konstrukci o průměru 200 metrů, která bude napojena na síť. Na palubě bude 24 obytných modulů obsahující pokoje, restaurace, tělocvičny, bary, ubytování pro posádku, a dokonce i vědecké výzkumné moduly.

    Jen čtyř až osmnáctihodinová cesta na stanici bude hosty stát nejméně 55 milionů dolarů (1 275 milionů Kč), uvedl před časem server Afar. A to ještě nebyly započítány náklady na hotel.

    „Vzhledem k tomu, že celkové náklady jsou stále velmi vysoké, většina lidí předpokládá, že vesmírná turistika bude dostupná pouze pro velmi bohaté. A ačkoli si myslím, že to bude platit ještě několik let, nadace Gateway Foundation si klade za cíl zpřístupnit cestování do vesmíru všem,“ obhajuje projekt Tim Alatorre, senior design architekt, spoluzakladatel a předseda představenstva společnosti Above.

    Společnost však očekává, že při standardním dvoutýdenním výletu se hlavní položka – náklady na start – v příštích několika letech s technologickým pokrokem výrazně sníží. „Nakonec bude cesta do vesmíru jen další možností, kterou si lidé vyberou pro svou dovolenou, stejně jako plavba lodí nebo návštěva Disney Worldu,“ dodává Tim Alatorre naději i méně zámožným lidem.

  • Levnější, efektivnější, dostupnější. Vědci objevili novou protilátku proti uštknutí kobrou

    19. červenec 2024
    Kobra, ilustrační snímek

    Hadí uštknutí patří podle nového výzkumu mezi nejsmrtelnější ze zanedbávaných tropických nemocí a má často největší dopad na venkovské komunity. Studie ale přichází s nadějí. Vědci totiž objevili lék proti kousnutí kobrou.

    Hadi ročně usmrtí tisíce lidí po celém světě a dalších přibližně 100 000 otrávených utrpí odumření tělesných tkání a buněk, které může vést až k amputaci, píše server Independent.

    Uštknutí kobrou se obvykle léčí pomocí protijedu podávaného nitrožilně, což znamená, že se lék dostane do krevního oběhu, nikoli do tkáně. Tento postup ale nezabírá v případě nekrózy, nevratného odumření tělesné tkáně, které může vést k amputaci nebo ztrátě funkce končetiny.

    Vědci ale nyní zjistili, že jako protilátku lze použít běžné léky na ředění krve, jako je heparin. Hlavní autorka studie Tian Du z University of Sydney uvedla, že pokud budou pokusy na lidech úspěšné, bude možné heparin – lék, který se může dostat přímo do infikované tkáně – používat na místě, nejspíše v kombinaci s dalšími léky, napsal britský server The Guardian. Mohlo by tak jít o levný protijed, čímž by se výrazně snížil počet následků způsobených uštknutím. I když podle autorky studie v této fázi není jasné, jak moc heparin sníží poškození tkáně, Tian doufá, že se sníží o 50 až 100 % v závislosti na dávce a rychlosti podání léku.

    Světová zdravotnická organizace (WHO) označila hadí uštknutí za prioritu ve svém programu boje proti zanedbávaným tropickým nemocem a oznámila svůj cíl snížit do roku 2030 počet úmrtí a zdravotních postižení způsobených hadím uštknutím na polovinu.

  • První olympijské hry v esportu budou v roce 2025. Partnerství se Saudskou Arábií ale budí rozpaky

    19. červenec 2024
    esports, gaming, hry, pc

    Průlomový okamžik pro kompetitivní odvětví počítačových her navazuje na nedávné oznámení MOV, že Výkonná rada založila olympijské hry v esportu. Návrh bude předložen na zasedání MOV, které se bude konat v předvečer olympijských her v Paříži 2024, píše oficiální olympijský web.

    Mezinárodní olympijský výbor (MOV) oznámil spolupráci s Národním olympijským výborem (NOV) Saúdské Arábie, kde by se v příštím roce měly konat první olympijské hry Esports Games 2025. Informuje o tom oficiální olympijský web.

    Partnerství mezi MOV a Saudskou Arábií bude trvat 12 let a pravidelně se v jeho rámci budou konat olympijské hry v esportu. Spolupráce přichází v době, kdy sport v Saúdské Arábii celkově výrazně roste, a kupředu ji žene sociální a ekonomická transformace země v rámci Vize 2030. Království si totiž mimo jiné klade za cíl založit na místní úrovni 250 herních společností, které by vytvořily 39 000 pracovních míst.

    „Už 20 let esport a hraní her roste. Je jasné, že to není jen trend. Máme za sebou roky, kdy sledovaly největší finále miliony lidí,“ řekl BBC Newsbeat Alban Dechelotte, generální ředitel společnosti G2 Esports.

    Království Saudská Arábie nedávno hostilo Světový pohár v esportu, který někteří fanoušci, hráči a komentátoři na protest bojkotovali kvůli dodržování lidských práv. Tato arabská země, kde je homosexualita nezákonná, se stala terčem kritiky kvůli svému postoji k LGBTQ+ lidem a nedostatečným právům žen.

    Organizátoři Světového poháru v esportu ale rozhodnutí uspořádat akci právě zde obhajují. Dechelotte říká, že jeho vlastní zkušenosti ze Saúdské Arábie, kde se konala řada významných esportových akcí, jsou pozitivní. Stejně jako šéfové světového poháru, také říká, že jej saudští představitelé ujistili o otevřenosti soutěže bez ohledu na pohlaví nebo sexualitu. Podle Dechelottea bude esportová verze olympijských her usilovat o rovnoměrnou účast hráčů a hráček. Tvrdí, že jde o obrovskou příležitost pro kompetitivní hraní, která by oslovila nové a mladé publikum.

    Jak píše server Sportico, Saúdská Arábie se významně prosadila v oblasti světového sportu investicemi do golfu, fotbalu, zápasů a nejnověji i do tenisu. Na rozdíl od těchto sportů však nyní esport zaznamenává investice především ze saúdských peněz. Tím se ale zároveň zhoršuje jeho finanční závislost na království. 

  • Vozítko za 10 miliard korun se na Měsíc nakonec nepodívá. NASA ukončila jeho vývoj

    18. červenec 2024
    měsíc

    NASA ukončuje vývoj vozítka, které mělo na Měsíci hledat vodu. Americký Národního úřadu pro letectví a vesmír o tom informoval v prohlášení zveřejněném na webu. Vývoj podle listu The Verge stál přes 450 milionů dolarů, tedy asi 10 miliard korun. Podle NASA jsou důvodem ukončení projektu rostoucí náklady, několikrát odložené starty a možné ohrožení jiných projektů.

    Původně se předpokládalo, že bude VIPER spuštěn na konci roku 2023. NASA ale termín posunula na září 2025 kvůli zpoždění v dodavatelském řetězci. Za vozítkem stojí společnost Astrobotic, stejná firma má na svědomí i neúspěšný přistávací modul Peregrine.

    Před demontáží vozítka VIPER ho NASA do čtvrtka 1. srpna bezplatně nabídne jako celek americkému průmyslu a mezinárodním partnerům. Pokud o něj nebude zájem, agentura ho rozebere a díly z něj využije pro jiné vesmírné projekty.

  • Miliarda za ucelenou kostru dinosaura. Stegosaurus Apex překonal aukční rekord

    18. červenec 2024
    Kostra dinosaura

    Kostra stegosaura se v New Yorku prodala za 44,6 milionů dolarů. To je v přepočtu přes miliardu korun. Informuje o tom agentura AP. Pozůstatky prehistorického ještěra s přezdívkou Apex staré až 161 milionů let jsou považovány za jednu z nejúplnějších fosilií dinosaura vůbec.

    Cena překonala odhady, které se pohybovali mezi 4 až 6 miliony dolarů. Částka převýšila i předchozí aukční rekord. Za pozůstatky tyranosaura rexe přezdívaného Stan zaplatil v roce 2020 zájemce 31,8 milionu dolarů.

    Agentura AP připomíná, že prodej dinosauřích zkamenělin vyvolává jistou frustraci mezi paleontology, kteří mají pocit, že exempláře patří do muzeí nebo výzkumných center. Ta si ale nemohou dovolit tak vysoké aukční ceny.

    Aukční síň Sotheby's uvedla, že anonymní kupec je Američan a hodlá fosilii zapůjčit některé z veřejných institucí v USA.

    Kostra býložravého dinosaura Apexe je vysoká 3,3 metru a na délku měří 8,2 metru. Podle aukční síně žil stegosaurus dost dlouho na to, aby se u něj projevily známky artritidy.

    Jeho pozůstatky objevili v roce 2022 na soukromém pozemku paleontologa Jasona Coopera poblíž města Dinosaur v americkém státě Colorado.

  • Výzkumníci získají přístup k datům Instagramu. Zjišťují dopad na psychické zdraví mladých

    18. červenec 2024
    Instagram

    Společnost Meta pomůže vědcům zkoumat, jestli sociální síť Instagram škodí duševnímu zdraví dospívajících. Informuje o tom web The Verge, podle kterého mateřská společnost Instagramu zpřístupňuje data výzkumníkům. Pilotní program byl spuštěn ve spolupráci s Center for Open Science (COS).

    Výzkumníci získají přístup k datům Instagramu až na šest měsíců. K dispozici budou informace o tom, kolik účtů teenager sleduje, jak intenzivně Instagram využívá, jaké má nastavení účtu a další. Společnost Meta ale upozorňuje, že neposkytne přístup k demografickým údajům uživatele ani k obsahům příspěvků, komentářů nebo zpráv.

    COS tvrdí, že analýza dat přímo od Instagramu by mohla „přispět k pochopení duševního zdraví v kombinaci s dalšími zdroji informací“, jako jsou průzkumy a jiné typy studií. „Rodiče, politici, akademici a technologické společnosti se zabývají otázkou, jak nejlépe podpořit vývoj mladých lidí, kteří se pohybují v online prostoru. Potřebujeme ale více údajů, abychom získali ucelený obraz,“ uvedl ve svém prohlášení Curtiss Cobb, viceprezident pro výzkum společnosti Meta.

    Vliv Instagramu na duševní zdraví dospívajících se už nějakou dobu řeší. V roce 2021 přišla whistleblowerka společnosti Facebook Frances Haugenová s řadou uniklých dokumentů, včetně interního výzkumu, který naznačoval, že „dospívající viní Instagram ze zvýšené míry úzkostných epizod a depresí“. Vědci později vyzvali společnost Meta, aby zpřístupnila svůj výzkum duševního zdraví.

    Instagram od té doby zavedl funkce, které mají děti před negativním vlivem aplikace chránit. Obavy ale přetrvávají. To vedlo k záplavě zákonů o ochraně dětí a k zákonů o ověřování věku v USA.