Asfalt hraje Beethovena: V Emirátech vznikla první hudební dálnice

Čtvrtý díl o pavoučím superhrdinovi v podání britského herce Toma Hollanda při svém domácím debutu vydělal zhruba 7,5 miliardy korun. Jako největší otevírací víkend všech dob nahradil o pár milionů korun film ze stejného filmového světa Avengers: Endgame z roku 2019, informuje web Variety. Vyvrcholení dekády plné superhrdinů bojujících na samém konci bok po boku proti vesmírnému záporákovi Thanosovi představovalo závěr zlatého věku Marvel Cinematic Universe (MCU).

Krizi zaznamenali superhrdinové s vypuknutím pandemie. Tu měl Marvel přejít díky televizním projektům jako She-Hulk, Ms. Marvel či Tajná invaze. Většina těchto počinů si však od diváků vysloužila na IMDB i tuzemské Česko-Slovenské filmové databázi méně než 60 procent, a skončila tak po první sérii. Ačkoli se našly i světlé výjimky v podobě sérií Loki či Moon Knight, převážely výraznější přešlapy.

Na stříbrném plátně mezitím držely Marvel nad vodou pokračování o osvědčených tvářích představených ještě za dob vzestupu superhrdinů. Mezi ně patřil například Black Panther: Wakanda Forever z roku 2022, Guardians of the Galaxy Vol. 3 z roku 2023 a trhák Deadpool & Wolverine z roku 2024 – jediný titul Marvelu mimo Spider-Mana, který překročil miliardovou hranici od Endgame.

Tím nejatraktivnějším superhrdinou zůstal v záplavě méně i více povedených filmů právě Peter Parker alias Spider-Man. Proč tomu tak je, zjišťoval server Hollywood Reporter. Ve svém článku zmiňuje, že filmy, ve kterých Tom Holland ztvárnil pavoučího muže a které předcházely filmu Brand New Day, byly zábavné a mezi diváky konzistentně oblíbené.

Postava Petera Parkera měla totiž nepřetržitou, důslednou kontinuitu vedoucí až k novému filmu. Oproti nedávným superhrdinským filmům má navíc současný Spider-Man realističtější atmosféru, která vychází z běžného života. I proto si tento film získal srdce diváků více než Supergirl či Fantastic Four, kde se tvůrci do značné míry spoléhali na nadpřirozené počítačové efekty.

V neposlední řadě jde o samotné obsazení a chemii mezi herci. Holland a jeho filmová i skutečná partnerka Zendaya fanoušky okouzlují i vzhledem ke svému vztahu mimo filmový plac. Potvrzují tím, že na oblíbených hvězdách, chtě nechtě, stále záleží. To ostatně dokazuje i očekávaný střet nově představených i starých známých superhrdinů ve filmu Avengers: Doomsday. Do kin se velkolepá podívaná dostane v prosinci tohoto roku.

Nepokoje vyvolalo rozhodnutí vlády o zrušení výsledků přijímacích zkoušek pro přibližně 2 miliony studentů. Došlo totiž k úniku zkušebních otázek. To se ale nestalo poprvé, podle analýzy agentury Reuters byly od roku 2014 zkoušky prohlášeny za neplatné právě kvůli úniku informací minimálně dvacetkrát.

Tyto zkoušky přitom mladým otevírají cestu do střední třídy a umožňují jim přístup k pracovním místům ve veřejném sektoru. Úspěch může být, jak popisuje Reuters, náročnější než přijetí na Harvardovu univerzitu. Kladný výsledek ale představuje celoživotní jistotu a důchodové nebo bytové výhody, které v soukromém sektoru nejsou k dispozici.

Kvůli demonstracím minulý měsíc rezignoval indický ministr školství Dharmendra Pradhan. To podle BBC pomohlo premiéru země Naréndru Módímu překonat největší krizi. Zároveň předseda vlády zavedl zrychlené soudy pro osoby obviněné z úniku informací.

Problém ovšem stále existuje. Nezaměstnanost absolventů se za posledních 25 let v Indii pohybuje kolem 35 až 40 procent.

Indie má největší populaci mladých lidí na světě. Celkově jde o 360 milionů lidí ve věku od 15 do 29 let. Nicméně míra jejich nezaměstnanosti je čtyřikrát vyšší než u starší populace a také přesahuje celosvětový průměr. V posledních letech se tento problém zvýraznil kvůli růstu počtu lidí vstupujících na trh práce a zlepšení výsledků ve vzdělávání. Navíc 8 až 12 procent pracovních míst je podle zprávy Wall Street Bank Goldman Sachs ohroženo nahrazením umělou inteligencí a dopady se projevují už nyní.

Srpen se ponese především ve znamení festivalů. Chybět nebude Radio Wave na Prague Pride (3. - 9. srpna), kde v sobotu 8. srpna vystoupí KEWU se svým DJ setem v 16.00 na Yellow Stage. Kromě letního počasí rozpálí příchozí 5. srpna v kinosálu Pride House také hotcast POT, ve kterém Karel Vladyka a Eliška Soukupová vyzpovídají drag queen Miss Petty.

Na brněnském festivalu Pop Messe se představí Adéla Šponerová s podcastem Impakt, který živě natáčí v pátek 7. srpna od 17.30 na POPTALKS stage.

O několik pořadů Radia Wave nebude ochuzen ani festival Povaleč (7. - 9. srpna). V sobotu 8. srpna od 10.30 se můžete v rámci zahradního programu těšit na živé Podhoubí s Májou Kořenovou a Prokopem Pithartem, chybět nebudou ani Startér živě či Bojs, podcast Kryštofa Šimka o tom, co dnes znamená „být chlap“.

Na Letní podcastové scéně v Trojském pivovaru v Praze odhalí své strasti herci a kamarádi Petr Uhlík a Adam Ernest v podcastu Chudáčci, a to 6. srpna od 19.00.

V srpnu také pokračuje koncertní a kulturní série Riviéra, kterou Radio Wave pořádá společně s Galerií hlavního města Prahy v zahradách zámku Troja. Zbývající edice s podtitulem Ráj konfliktu a Nehledat a najít nabídnou opět debatu naší moderátorky Terezy Havlíkové. První srpnový termín 11. 8. hudebně doprovodí například Wodehn & sxilence, finální večer uzavřou koncerty DirtyThePressa & arty nebo CANDY PUMPS.

Na konci měsíce ještě čeká pár zastávek výše zmíněné Chudáčky. Ti nejprve vystoupí ve čtvrtek 28. srpna na Dejvickém podcastovém létě a o den později, 29. srpna, zamíří na Filmový festival Litoměřice (FIFELI).

Létu pak Radio Wave zamává 11. září na multižánrovém Festivalu Vimperk. Zastupovat ho tam budou Kryštof Šimek s Bojs a Podhoubí s Májou Kořenovou a Prokopem Pithartem. Více informací o nadcházejících akcích už poskytne facebook či instagram Radia Wave. Pro veškeré novinky nás nezapomeňte sledovat!

Od neděle musí být občané Evropské unie informováni, když interagují se systémem umělé inteligence nebo prohlížejí obsah, který tato technologie vytvořila či upravila. Nová pravidla transparentnosti jsou součástí unijního Aktu o umělé inteligenci, který vstoupil v platnost 2. srpna. Cílem zákona je omezit klamání a manipulaci a pomoci lidem činit informovaná rozhodnutí v rámci širší snahy o podporu důvěryhodné AI v Evropě.

„Pokud bude poskytovatel skutečně dodržovat povinnosti týkající se transparentnosti, začne být velmi viditelné, jak moc se umělá inteligence využívá,“ řekla magazínu WIRED Frederiek Fernhoutová, advokátka pro oblast technologií z právní kanceláře Stibbe. „A to zejména v marketingu.“

Reklamy nebo firemní příspěvky na sociálních sítích využívající deepfakes budou muset být opatřeny štítkem, který upozorní, že byly vytvořeny umělou inteligencí. Chatboti a informační linky vyřizující stížnosti a další problémy budou muset jasně uvést, že fungují na bázi AI. Call centra využívající strojové učení ke sledování emocí volajících a detekci jejich frustrace budou mít povinnost to oznámit hned na začátku hovoru.

Dosah nového zákona by mohl podle kritiků vést k informačnímu přehlcení. „Nadměrné označování může způsobit takzvanou ‚bannerovou slepotu‘ v důsledku nekonečných upozornění,“ varoval v prosinci Boniface de Champris, vedoucí oddělení pro politiku AI v asociaci Computer & Communications Industry Association. „Pokud budeme muset označovat vše, od jednoduchých e-mailů s kontrolou pravopisu až po fotografie s filtrem, ztratí označování obsahu s umělou inteligencí jakýkoli smysl.“

Na dodržování pravidel v Česku bude dohlížet po schválení českého zákona o AI Český telekomunikační úřad, jak připomíná web iRozhlas. Firmám mohou hrozit vysoké pokuty, které v případě porušení pravidel transparentnosti mohou dosáhnout až 15 milionů eur nebo tří procent celosvětového ročního obratu společnosti.

Odborník na sledování vesmírných objektů Bill Gray pro agenturu AP předpovídá, že k nárazu dojde rychlostí 8 700 kilometrů za hodinu (což odpovídá sedminásobku rychlosti zvuku) poblíž Einsteinova kráteru na sluncem zalitém západním okraji Měsíce. Vzhledem k tomu, že k události dojde v časných ranních hodinách, nejlepší podmínky pro pozorování by měly panovat ve východní části Spojených států a Kanady a na většině území Jižní Ameriky.

Přestože vědci z tohoto konkrétního kusu vesmírného odpadu nemají větší obavy, událost upozorňuje na rostoucí hrozbu v podobě stále většího množství objektů hromadících se na oběžné dráze.

„Začíná tam být trochu těsno,“ uvedl Gray, který plánuje sledovat následky nárazu z kanadské provincie Nový Brunšvik.

Záblesk z nárazu, který potrvá necelou sekundu, bude podle odborníků pravděpodobně příliš slabý na to, aby byl viditelný pouhým okem. Proud vymrštěného materiálu by však mohl dosáhnout vzdálenosti několika kilometrů a zůstat pro teleskopy viditelný po dobu desítek minut.

Snímky místa dopadu před srážkou a po ní pořídí sonda Lunar Reconnaissance Orbiter americké vesmírné agentury NASA a jihokorejská lunární sonda Danuri. Ta se pouhé dvě minuty před nárazem přiblíží k raketě SpaceX na vzdálenost několika kilometrů.

Opuštěná část rakety, která měří zhruba 12 metrů a váží 4 500 kilogramů, vynesla 15. ledna 2025 dva soukromé lunární moduly, připomíná stanice NPR.

Pro účely prvního vysílání vzniklo provizorní studio, které sídlilo v prostorách dnešní Moyzesovy síně v budově Filozofické fakulty Univerzity Komenského. V té době šlo o vládní budovu a sál sloužil jako důstojnické kasino, jak připomíná slovenské Centrum vědecko-technických informací.

Až do října vysílal rozhlas každý druhý den. Každodenní program odstartoval 2. října 1926 přenosem opery La traviata od Giuseppe Verdiho ze Slovenského národního divadla.

V roce 1930 získal Slovenský rozhlas nové prostory. Budovu, která dodnes stojí na Jakubově náměstí 12 v Bratislavě, navrhli architekti Alois Balán a Jiří Grossmann. V roce 1985 se pak vysílání přesunulo do Mýtné ulice, a to do budovy dnes již ikonické obrácené pyramidy. Tu navrhl Štefan Svetko s kolektivem (Štefan Ďurkovič, Barnabáš Kissling a Marta Skočková).

Podle britského deníku The Telegraph jde sice o 23. nejošklivější stavbu na světě (Žižkovský vysílač mimochodem na stejném seznamu figuruje na 26. místě), od roku 2018 je však budova slovenskou národní kulturní památkou a uspěla i v anketě Stavba století.

K jubileu připravila Slovenská televize a rozhlas (STVR) v prostorách galerie Slovenského rozhlasu unikátní výstavu. Připomíná si jí 100 let rozhlasového a 70 let televizního vysílání na Slovensku.

Koncept expozice s názvem 100/70 je rozdělený do tří tematických celků. Část „Svět rozhlasového vysílání“ chronologicky provede návštěvníky počátky rádia na Slovensku a přiblíží historii budovy pyramidy. Výstavu doplňují desítky historických přijímačů a další techniky. „Dětský svět“ je pak věnovaný tvorbě pro nejmenší, a to od rozhlasové přes animovanou až po hranou pohádkovou tvorbu.

Výstavou v deseti jazycích provede návštěvníky audioprůvodce. Výklad nahráli redaktoři národnostního vysílání a Radia Slovakia International, a to čistě bez využití umělé inteligence. Zastoupena je mimo jiné i romština a rusínština. Expozice 100/70 je koncipována jako multigenerační projekt a jde o první společnou akci takového rozsahu, kterou Slovenský rozhlas a Slovenská televize dosud uspořádaly.

Výstava 100/70 bude veřejnosti přístupná od 3. srpna do 3. listopadu 2026.

Magyar ubezpečil, že dodávky energie v Maďarsku zůstávají pro podniky i domácnosti plně zajištěny. Upozornil, že dovozní infrastruktura země zvládne pokrýt 3600 až 3800 MW, jak píše web Euronews.

Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné, jak oznámil premiér v pátek ráno na svém Facebooku.

Provozovatel elektrárny ve čtvrtek uvedl, že její odstavení bude kvůli nedostatku vody nevyhnutelné do 72 hodin. Podle premiéra by se stalo poprvé za 42 let provozu elektrárny, že by byly současně odstaveny všechny její bloky. Situaci může zhoršit zvýšení spotřeby kvůli vlně veder očekávané v nejbližších dnech.

Paks, kde elektřinu vyrábějí čtyři reaktory, už při červnové vlně veder snižoval výkon kvůli vysoké teplotě vody v Dunaji. Hladina Dunaje od té doby klesla na rekordní minimum, což narušilo i říční plavbu.

Maďarská vláda začala připravovat pohotovostní plány k zajištění dodávek energie pro případ, že se sucho zhorší. Úředníci chystají krizový plán, který určí, jací velcí spotřebitelé ve veřejném a průmyslovém sektoru by v případě nutnosti museli dočasně omezit svou spotřebu.

Magyar zdůraznil, že plán by se nedotkl poskytovatelů veřejných služeb, zdravotnických zařízení ani sociálních institucí a týkal by se pouze velkých energeticky náročných průmyslových podniků.

K situaci v blízkém Rumunsku se vyjádřila Reuters. Rumunský výrobce jaderné energie Nuclearelectrica ve čtvrtek oznámil, že jeho druhý reaktor zůstává prozatím připojen k elektrické síti, jelikož mu to současné podmínky i přes nízkou hladinu Dunaje umožňují. Státní společnost Nuclearelectrica provozuje v elektrárně Cernavoda na řece dva reaktory o výkonu 706 megawattů. Ty zajišťují zhruba pětinu celkové rumunské produkce elektřiny.

Před třemi měsíci si jeden z uživatelů na diskusním fóru Reddit, postěžoval na dnes už běžný problém: jeho matka se proti jeho vůli pokoušela vytvořit dětskou AI knihu o své vnučce, kterou jí chtěla dát k narozeninám. Případu si všímá magazín WIRED.

„Nespočetněkrát jsem zopakoval, že nepodporuji umění generované umělou inteligencí, a jasně jsem vymezil hranici, že v žádném případě nesmí nahrávat naše fotografie do AI nebo jakkoli využívat naše osobní údaje,“ napsal uživatel. „Přesto vytváří tyto příběhy na základě zážitků s mým dítětem, modeluje postavy tak, aby měly podobné rysy jako moje dcera, a používá naše křestní jména, aby nás reprezentovala a moje dítě ‚vidělo v knize odraz své rodiny‘.“

Jednačtyřicetiletý otec dětí ve věku sedm a tři roky ze Středozápadu USA popsal, že obě jeho děti dostaly od přátel nebo rodiny „personalizovanou“ knihu vygenerovanou umělou inteligencí. (Z důvodu zachování anonymity si muž nepřál být jmenován.) Samotné knihy ale podle něj úspěch neslavily:

„Jsou tak dlouhé a upovídané, že po prvním přečtení obě moje děti řekly: ‚Jo, fajn, pojďme si radši číst Malý modrý náklaďák‘,“ citoval otec své dítě s odkazem na populární dětskou sérii od autorky Alice Schertleové.

Daozhi Xu, výzkumná pracovnice na humanitní fakultě australské Macquarieovy univerzity, která publikovala analýzu o „boomu dětských AI knih“, tvrdí, že tento druh personalizace nezaručuje u dětí zájem.

„Děti nemilují pohádkovou knihu jen proto, že se v příběhu objeví jejich jméno nebo obrázek; knihu milují proto, že samotný příběh je zajímavý,“ vysvětluje Xu. Rozhodující jsou podle ní „postavy, zápletky a imaginativní světy“. Dodává, že „ve srovnání s knihami napsanými lidmi postrádají verze generované umělou inteligencí často humor, zapamatovatelné postavy a dramatické napětí.“

Případ dětských knížek, které jsou celé vygenerované pomocí umělé inteligence, řešili nedávno v sousedním Slovensku. Kniha Šiškáči - Záhada spievajúceho stromu se tam stala nejprodávanějším dětským dílem z v jednom z místních řetězců knihkupectví, jak upozornil například web Seznam Zprávy. Publikace získala státní dotaci ve výši 40 tisíc eur, ale celá vznikla pomocí AI.

Společnost Reflect Orbital, která za vesmírným zrcadlem stojí, propaguje svůj návrh jako „sluneční světlo na vyžádání“. Podle ní by našlo uplatnění v mnoha oblastech, jako je zemědělství, podpora solárních elektráren nebo pátrací a záchranné akce. Astronomové i další organizace však před projektem varují, jak píše například stanice CBC. Upozorňují na hrozbu pro živočišné druhy závislé na přirozené noční tmě, ohrožení důležitého astronomického výzkumu a řadu dalších problémů.

„Škody by mohly zahrnovat poškození citlivých výzkumných teleskopů, potenciální oslnění pilotů i řidičů a – jak sama společnost Reflect Orbital uvedla v dokumentech pro FCC – i riziko trvalého poškození zraku kohokoli, kdo by se do paprsku podíval přes středně velký teleskop,“ uvedla v prohlášení Americká astronomická společnost.

Komise FCC reagovala s tím, že tyto obavy nespadají do jejích kompetencí, protože reguluje pouze rádiovou, televizní, kabelovou a satelitní komunikaci.

„Navrhovaný rozsah rozmístění satelitů na oběžné dráze by představoval významnou změnu přirozeného nočního světelného prostředí v planetárním měřítku,“ uvedli podle deníku The Guardian prezidenti Evropské společnosti pro biologické rytmy (EBRS), Společnosti pro výzkum biologických rytmů, Japonské chronobiologické společnosti a Kanadské chronobiologické společnosti.

Podle nich by změna cyklu světla a tmy mohla narušit biologické hodiny, které regulují spánek a vylučování hormonů u lidí a zvířat, migraci nočních druhů, sezonní cykly rostlin a rytmy mořského fytoplanktonu, jenž tvoří základ oceánských potravních řetězců.

Ačkoli aktuální povolení od FCC platí pouze pro jeden satelit, firma plánuje do roku 2035 vypustit do vesmíru 50 tisíc družic.

V reakci na otázku týkající se případných regulací mluvčí společnosti Reflect Orbital pro CBC sdělil: „Uvědomujeme si, že zodpovědné nasazení v takovém měřítku vyžaduje jasná pravidla. Vítáme dohled a chceme se na jeho formování aktivně podílet. Považujeme za svou povinnost spolupracovat s vládami, vědci a regulačními orgány, nikoli postupovat bez nich.“