Benda Bilili!: Très Très Fort
V roce 2004 se francouzští dokumentaristé Renaud Barret a Florent de La Tullaye vypravili do hlavního města Konga Kinshasy hledat pouliční hudební talenty. Uprostřed nejhorší konžské chudoby narazili na partu muzikantů, sdružených kolem místní autority, papa Rickyho. Podivuhodný spolek invalidů, jejichž jediným majetkem často byl pouze hudební nástroj a kus kartónu, snil svůj sen o zemi jménem Evropa, o zemi hojnosti, zemi, která byla stvořena, aby se s ní ty ostatní mohly porovnávat.
A právě tuhle zemi se kapela, známá mezi konžskými bezdomovci pod jménem Staff Benda Bilili, rozhodla dobýt hudbou na pomezí rumby, rhytm´n´blues a raggae. Ve jménu všech chudých a trpících.
Zní to jako synopse pitomého filmu o partě loserů, která zamířila klikatou cestou k vrcholu. Život má ale občas bujnější fantazii než dva zámky plné hollywoodských scénáristů. Pět dlouhých let vzestupu vozíčkářského bandu zaznamenala dvojice dokumentaristů s rozdílnou soustavností. Od prvních pokusů nahrát desku, které byly přervány ničivým požárem v útulku pro postižené a rozpadem kapely, přes réunion, dokončení alba Très Très Fort, první koncerty v Kinshase až po spanilou jízdou Evropou, kterou si Staff Benda Bilili podmanila strhující energií a nehynoucím optimismem.
Kvalitu dokumentárního materiálu nelze označit jinak než jako garážovou. Je znát, že záznam vznikal na koleni a všemi dostupnými prostředky, což však výslednému celku na působivosti nijak neubírá, ba naopak. Špinavý a trhaný obraz se k atmosféře chudoby a špíny hodí a zprostředkovává syrovost Kinshasy lépe, než by to svedl čistý digitální obraz. Koneckonců, těžiště leží jinde než ve formální virtuozitě. Lze konstatovat, že „časosběr" Renauda Barreta a Florenta de La Tullaye nepatří mezi soustavné ani kdovíjak promyšlené. Benda Bilili! je spíše fragmentární a překotná výpověď, ale to neznamená, že by nedovedla působivě zprostředkovat poměry, z nichž kapela vychází. Poměry, kde pouhé vypálené CD vypadá jako malý zázrak a Evropa připomíná boží zjevení z jehovistických příruček.
„Rockyovský" vzestup kapely s sebou přináší vlnu dojetí, který je však prázdnému sentimentálnímu humanismu vzdálena motivem tvrdé práce, nesporného talentu a odříkání. A tak moment, kdy si Staff Benda Bilili během chvíle naprosto podmaní hudební festival v Belfortu, patří mezi to nejsilnější, co lze dnes v podobně orientovaných snímcích vidět. I proto, že autoři se nesnaží zastírat odvrácenou stranu „pohádky", kterou bezesporu představuje nově nabytá sláva pro vyslance země naprosté chudoby.
Benda Bilili! tak sice vystřelí diváka k nebesům závratným příběhem o snu a jeho naplnění, ale přitom mu z pod nohou nevyrve špinavou zem.
Hodnocení: 85%
Benda Bilili! (Benda Bilili!, Francie 2010, uvedeno v rámci 13. Festivalu francouzských filmů)
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
