Bohaté státy ode dneška nesmí vyvážet toxický odpad do rozvojových zemí

5. prosinec 2019

V polovině 80. let vyvezla švédská firma Boliden několik zásilek toxického odpadu do jihoamerického Chile. Přes 20 tisíc tun materiálu plného jedovatého arzenu, olova nebo rtuti tam zůstalo ležet bez jakékoliv ochrany několik let. Množící se podobné případy využívání slabých zákonů a kontrol v rozvojových oblastech firmami z bohatých zemí vedly v roce 1995 ke vzniku mezinárodního zákazu takovýchto praktik pomocí dodatku k takzvané Basilejské úmluvě.

Dnes tento zákon, téměř o čtvrt století později, konečně začíná platit. Průtahy způsobil pomalý proces ratifikace dodatku jednotlivými zeměmi. Potřebných tří čtvrtin se podařilo dosáhnout až letos 6. září, kdy dodatek potvrdilo Chorvatsko. Jak vysvětluje Jim Puckett z organizace Basel Action Network, který prosazováním opatření proti vývozu odpadu do chudých zemí strávil posledních 35 let, zákaz je velmi relevantní i dnes. Do Asie a Afriky totiž ze Západu stále proudí elektronický odpad, jedovaté plasty i vyřazené lodě. Díky zákazu by dnes zásilky odpadu, na který se opatření vztahuje, měly být navráceny do zemí, odkud byly poslány. To se ostatně už v některých částech světa děje. Například z Indonésie se v říjnu muselo vrátit přes 300 kontejnerů kontaminovaného materiálu. Podle Pucketta ale výrobci elektronického zboží lobbují za to, aby se zákaz nevztahoval na „nefunkční elektroniku, kterou někdo prohlásí za potenciálně opravitelnou“. Podobný postup prý zvolil i loďařský průmysl. Mezi čtvrtinu zemí, které ještě zákaz nepotvrdily, patří Rusko, USA nebo Japonsko.

Spustit audio
  • Thajsko posílá turistům odpadky, které nechali ležet v národním parku

    22. září 2020
    Sloni procházející se thajským národním parkem Kchao Jaj

    Správa thajského národního parku Kchao Jaj rozhodla, že bude turistům posílat zpět odpadky, které po nich na chráněném území zůstanou. Jména a osobní údaje těchto nečistotných lidí se navíc podle zpravodajství BBC objeví v registru místní policie.

    Nové opatření, které má chránit přírodu nejstaršího národního parku v Thajsku, oznámil na sociálních sítích ministr životního prostředí Varavut Silpa-arča jednoduše tím, že sdílel prvních pár krabic s odpadky a zdvořilým vzkazem „Tyhle věci jste si zapomněli v národním parku Kchao Jaj“ připravených k odeslání.

    „Vaše smetí vám pošleme zpět,“ napsal k tomu ministr na svém facebookovém profilu. Zároveň připomněl, že nechávat odpadky v národním parku je trestný čin, za který hrozí až pět let vězení a velká pokuta.

    Národní park Kchao Jaj leží severovýchodně od Bangkoku na ploše více než dvou tisíc čtverečních kilometrů a je známý svými vodopády. Jeho návštěvníci teď budou muset při vstupu uvést své jméno a adresu, což strážcům usnadní práci, budou-li je nuceni kvůli nepořádku zpětně vysledovat.

    Thajský národní park Kchao Jaj je známý mimo jiné pro své vodopády. Jeho vedení se nyní rozhodl bránit znečišťování parku tím, že bude neukázněným návštěvníkům zasílat domů jejich odhozené odpadky
  • Čeští horolezci Holeček a Hák jsou zase na vrcholu, dostali druhý Zlatý cepín

    22. září 2020
    Horolezci Zdeněk Hák (vlevo) a Marek Holeček

    Horolezecké duo Marek Holeček a Zdeněk Hák získalo Zlatý cepín 2019 a potvrdilo špičkovou kondici českého horolezectví. Prestižní mezinárodní ocenění odměňuje od roku 1992 nejvýznamnější alpinistické výkony světa.

    U výstupů porota zohledňuje několik faktorů – významnost, výkon a čistotu stylu, originalitu výběru cíle, posouvání hranic a respekt k horám a přírodě. Horolezeckého Oscara získala dvojice podruhé, tentokrát za prvovýstup na nepálský vrchol Chamlang vysoký 7321 metrů. Horolezci tak zopakovali dva roky starý úspěch, kdy jako první Češi získali ceněnou trofej za prvovýstup Satisfaction jihozápadní stěnou jedenácté nejvyšší hory světa Gašerbrum I.

    Horolezec Marek Holeček je ve skvělé formě, za rok 2019 má na kontě dva výstupy, které organizátoři Zlatého cepínu ohodnotili jako mimořádně přínosné. Kromě Chamlangu dokončil Holeček loni ještě ve společnosti Radoslava Groha výstup, kterým vytyčil novou cestu na východní stěně šestitisícové Huandoy Norte v národním parku Huascarán.

  • 350 slonů v afrických rezervacích zřejmě zabila bakterie ve vodě

    22. září 2020
    Uhynulý slon

    Záhada úhynu stovek slonů v deltě řeky Okavango zaměstnávala vědce i správce národních parků od května letošního roku. Zvířata umírala bez zjevných příčin i bez zavinění lidí. Jako smrtící se teď ukázaly sinice, které se nachází ve vodě všude kolem a které jsou zřejmě jedovaté.

    „Naše poslední testy ukazují, že příčinou smrti byly neurotoxiny produkované sinicemi. Musíme ale najít odpovědi na mnoho dalších otázek, například proč sloni uhynuli pouze v jedné lokalitě. Máme několik hypotéz a vyšetřujeme,“ řek deníku Guardian hlavní veterinář okavanžské rezervace Mmadi Reuben.

    Zaměstnanci národního parku zatím našli 330 těl uhynulých slonů, dalších dvacet zemřelo v sousedním Zimbabwe. I tam existuje podezření, že šlo o jedovaté sinice. Nikdo zatím nezná odpověď na otázku, proč neuhynula i jiná zvířata nebo proč sloni uhynuli jen v jedné lokalitě. Ochránci se domnívají, že sloní organismus může být k otravě náchylnější, mimo jiné i proto, že ve vodě tráví spoustu času a dokáže jí vypít ohromné množství.

    Podle agentury Reuters je africká Botswana domovem třetiny celé africké populace slonů. Tamní stáda se rozrůstají a žije v nich už víc než 130 tisíc jedinců.

    Přečtěte si také U delty Okavanga hromadně umírají sloni. Z neznámého důvodu jich zemřelo už víc než 350.

  • Oblíbenost ve školní třídě ovlivňuje vaši budoucnost víc než IQ nebo známky, říká studie

    21. září 2020
    teenagers

    Pokud jste to byli vždycky vy, kdo zůstával při výběrů do družstev v tělocviku jako poslední, doufáte možná, že jste po absolvování školy své neoblíbenosti unikli.

    Zpravodajská stanice CNN ale shromáždila studie, které říkají, že oblíbenost ve věku teenagerů má přímý vliv na lidské psychické i fyzické zdraví ještě dlouhá desetiletí potom. Ve Švédsku studie prokázala, že lidi, kteří nebyli ve třinácti moc oblíbení v kolektivu, mají v pozdějším věku vyšší riziko rozvoje onemocnění krevního oběhu, zúžené cévy a srdeční arytmie, a to víc než o třetinu.

    „I když si to málokdo uvědomuje, náš sociální status ve školní třídě ovlivňuje naši psychickou i zdravotní kondici na dekády dopředu,“ řekl CNN profesor psychologie a neurovědy na univerzitě v Severní Karolíně Mitch Prinstein. „Několik studií dokonce říká, že naše oblíbenost mezi spolužáky na základní škole předpovídá naše životní výsledky víc než IQ, příjem rodičů, známky ve škole nebo případný zdravotní hendikep,“ dodal Prinstein.

    CNN doplňuje, že podle výzkumů jsou pro kvalitu a délku života klíčovým ukazatelem kvalitní mezilidské vztahy, víc než třeba kouření a pití alkoholu.

  • Nejbohatší 1 % populace vyprodukuje dvakrát víc emisí než chudší polovina planety

    21. září 2020
    Nekontrolovatelná spotřeba a závislost bohatého světa na přepravě s vysokými emisemi uhlíku, mezi kterou podle studie patří třeba létání nebo řízení SUV auta, vyčerpává světový uhlíkový rozpočet (ilustrační snímek)

    Světová produkce emisí oxidu uhličitého se za posledních 25 let zvýšila o 60 %. Podle zprávy neziskové společnosti Oxfam a Stockholmského institutu pro životní prostředí bylo v letech 1990–2015 jedno procento nejbohatší populace zodpovědné za dvojnásobně větší produkci oxidu uhličitého než chudší polovina planety.

    Nekontrolovatelná spotřeba a závislost bohatého světa na přepravě s vysokými emisemi uhlíku, mezi kterou podle studie patří třeba létání nebo řízení SUV auta, vyčerpává světový uhlíkový rozpočet. Emise nejbohatšího procenta populace v uvedených letech rostly navíc třikrát rychleji než produkce emisí u méně bohatých zemí.

    „Taková koncentrace emisí uhlíku v rukou bohatých znamená, že navzdory tomu, že jsme svět dostali na pokraj klimatické katastrofy, pořád se nám nedaří zlepšit život miliard lidí,“ řekl zpravodajskému deníku The Guardian Tim Gore, vedoucí výzkumu na Oxfam International. „Globální uhlíkový rozpočet byl promrhán, aby se zvýšila spotřeba bohatých, ne aby se zlepšovaly podmínky pro chudé,“ dodal.

    Studie taky ukázala, že za polovinu celosvětové produkce CO2 bylo v posledních 25 letech odpovědných jen 10 % populace, tedy asi 630 milionů lidí s příjmy nad 35 tisíc dolarů ročně. I kdyby zbytek světa snížil okamžitě své emise na nulu, nebude to podle vědců stačit, pokud se razantně nesníží produkce právě u těchto deseti procent.

  • Ig Nobelovu cenu mají vědci za aligátora se šmoulím hlasem a za studii vztahu narcismu a obočí

    21. září 2020
    Aligátor

    Letošní, už třicátou, Ig Nobelovu cenu za nejabsurdnější vědecké pokusy a nejšílenější hypotézy získal rakousko-japonský tým vědců, který zjišťoval, jestli je hloubka aligátořího hlasu adekvátní velikosti jeho těla.

    V zájmu vědy tedy nechali aligátora nadýchat se helia a pak odposlouchávali, jak zní. Jestli byla hypotéza nějak ověřena, porotu moc nezajímalo a vědecký tým ocenila za samotnou metodu, jakou zvolili.

    Oceněn byl i experiment, který zjistil, že narcisty lze poznat podle tvaru jejich obočí. Cena míru byla porotou udělena vládám Indie a Pákistánu za to, že podle zpravodajství CNN „nechali své diplomaty uprostřed noci zvonit jeden druhému na domovní zvonek a pak utéct“, což je odkaz na incident, který se podle deníku Financial Times odehrál před dvěma lety.

    Ig Nobelovu cenu za ekonomii získal mezinárodní tým odborníků za „pokus o nalezení vztahu mezi nerovností národních příjmů a průměrnou délkou líbání na ústa v různých zemích“. Americký vědec Richard Vetter se stal laureátem ceny entomologie za „shromažďování důkazů, že mnoho entomologů se bojí pavouků, kteří nepatří do kategorie hmyzu“.

    Ceremoniál, který obvykle hostí Harvardská univerzita, se letos přenášel online. Vítěze jednotlivých kategorií vybrali už tradičně držitelé skutečných Nobelových cen.

  • Čínská rybářská flotila plení vody v okolí Galapág, loví ohrožené druhy a používá nelegální postupy

    18. září 2020
    Srpnový protest před čínskou ambasádou v Quitu, hlavním městě Ekvádoru. Lidé se dožadují přísnějšího monitorování rybolovu v okolí Galapág

    Nejnovější data odhalila, že čínská rybářská flotila během jednoho měsíce strávila v okolí Galapág rybolovem 73 000 hodin a vylovila tisíce tun chobotnic a ryb.

    Podle analýzy, kterou provedla nezisková organizace pro ochranu moří Oceana, se během léta vyskytovalo v okolí Galapág téměř 300 čínských plavidel – 99 % rybolovu z období mezi 13. červencem a 13. srpnem tohoto roku je jejich práce.

    Flotila lovila hlavně chobotnice, které tvoří nezbytnou položku v jídelníčcích lachtanů galapážských a ohrožených kladivounů bronzových, ale také tuňáky a mečouny, kteří jsou zase důležitou složkou místní ekonomiky. „Svět to celý měsíc sledoval a přemýšlel, co dělá obrovská čínská rybářská flotila v okolí Galapág. Teď už to víme,“ říká analytička Marla Valentine z organizace Oceana.

    Oceana pomocí mapovacího nástroje navrženého nevládní organizací Global Fishing Watch ve spolupráci se společností Google a neziskovou kontrolní organizací specializující se na životní prostředí SkyTruth zdokumentovala čínská plavidla, kterým se zřejmě povedlo deaktivovat veřejná sledovací zařízení. Díky mapovacím nástrojům se dostaly na povrch informace, které jsou v rozporu s těmi oficiálními.

    Zjistilo se, že některá plavidla provádí podezřelé postupy překládky ulovených ryb, které možná usnadňují nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov. Čína je podle Indexu nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu z roku 2019 označena jako nejhorší země světa. Její flotila je zdaleka největší a pravidelně se podílí na nadměrném rybolovu, zaměřuje se na ohrožené druhy, nezákonně narušuje jurisdikci, má falešné licence, dokumentaci úlovků a využívá nucenou práci.

    Národní rezervace v Ekvádoru Galápagos Marine Reserve je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a pokrývá více než 133 000 čtverečních kilometrů kolem souostroví. Je oázou pro biologickou rozmanitost oceánů a více než 20 % jejích mořských druhů se nenachází nikde jinde na světě. Následky pokračujícího nadměrného nezákonného rybolovu by tak mohly být fatální.

  • Britský umělec Banksy prohrál soudní spor o ochrannou známku se společností vyrábějící blahopřání

    18. září 2020
    Banksy: The Flower Thrower

    Umělecké dílo zobrazující maskovaného demonstranta, který se chystá hodit kytici květin, se objevilo na zdi v Jeruzalémě v roce 2005. Poté si jej přivlastnila britská společnost Full Colour Black a neustále ho používá jako potisk na svých pohlednicích a přáních.

    V roce 2014 zažádal Banksy pro toto dílo o ochrannou známku EU, to zpochybnila společnost Full Colour Black, která tvrdila, že umělec na ochrannou známku nemá nárok, protože ji nechce používat k obchodním účelům. Na základě tohoto tvrzení otevřel Banksy v říjnu 2019 vlastní obchod, kde se prodávají různé varianty jeho děl. V rozhovoru umělec připustil, že obchod byl otevřen „pouze za účelem splnění kategorií ochranných známek“.

    Soudci Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví ale nyní rozhodli ve prospěch společnosti Full Colour Black. Jako jedny z faktorů, které ovlivnily jejich rozhodnutí, uvedli Banksyho volbu sprejovat graffiti na veřejný majetek a jeho dřívější projevy nezájmu o zachování autorských práv k jeho vlastním dílům.

    Banksy dlouhodobě pohrdá duševním vlastnictvím a tvrdí, že „autorská práva jsou pro nuly“. Soudci také dále říkají, že by pro něj bylo velmi komplikované splnit zákon o autorských právech a zároveň zůstat i nadále v anonymitě. Umělec totiž stále úspěšně tají svou pravou identitu.

    Právní zástupce společnosti Full Colour Black Aaron Wood z advokátní kanceláře Blaser Mills uvedl, že rozhodnutí je pro Banksyho zničující. „Měl by se zamyslet nad tím, zda jsou vůbec nějaké ochranné známky jeho uměleckých děl platné,“ prohlásil Wood.

  • 220 nahých dobrovolníků oděných pouze v rouškách vytvořilo v Londýně živou uměleckou expozici

    18. září 2020
    Spencer Tunick a jeho instalace Everyone Together pro Sky Arts

    Před londýnskou budovou Alexandra Palace se minulou sobotu objevila živá expozice. Hlavní roli v této umělecké instalaci hrálo 220 nahých dobrovolníků.

    Dílo nazvané Everyone Together (Všichni společně) zaštiťoval americký umělec a fotograf Spencer Tunick, který je znám pro své rozměrné umělecké instalace, při kterých pracuje s lidskou nahotou. Lidé, kteří se umělecké instalace účastnili, pózovali v sobotních ranních hodinách pouze s bílými rouškami na ústech. Objevili se zde lékaři, pečovatelé, učitelé a další. Tunick řekl, že chce dílem „prolomit bariéry“. 

    Pro jednoho zúčastněného lékaře byla účast na akci také o širším zdravotním sdělení. „Myslím, že je důležité oslovovat lidi ohledně nošení roušek a dodržování jiných preventivních opatření různými způsoby. Tradiční poučná forma může veřejnost někdy příliš otravovat, ta má pak tendenci ji ignorovat. Tohle je něco nového a myslím, že jde o skvělý projekt,“ řekl třicetiletý muž, který během vrcholící pandemie pracoval na jednotce intenzivní péče. 

    Na jedné z fotografií pořízených během instalace stojí modelky a modelové ve dvojicích naproti sobě, objímají se a pokouší se přes roušky políbit. „Chvíle, kdy se lidé ocitnou v blízkosti druhých, doslova tělo na tělo, v současné době nejsou reálné. To však neznamená, že lidé po tomto přirozeném propojení netouží, možná více než kdy dřív,“ řekl Tunick.

    Celá akce probíhala ve spolupráci s televizním kanálem Sky Arts, který ji zaznamenával a zároveň oznámil, že je od nynějška dostupný zdarma pro každého. Tunickova instalace je zřejmě prvním uměleckým dílem od počátku pandemie, na kterém se podílela větší skupina lidí.