Bonbónková houpačka

V roce 2018 byla za bílého dne ukradena Picassova grafika Torero z umělecké galerie v Milwaukee. Byla to podle deníku Euronews jedna z pouhých 30 známých, které Picasso podepsal a měla v té době hodnotu přes 50 tisíc dolarů, to je zhruba milion korun. Galerii, kterou vlastní Bill DeLind, byla svěřená k prodeji. DeLind si myslel, že je nenávratně pryč.

O osm let později DeLindovi zavolala policie, aby se přišel podívat na jedno umělecké dílo, které našel místní pronajímatel při úklidu prázdného bytu. Na zadní straně zarámovaného tisku byla podle AP News stále nálepka jeho společnosti DeLind Fine Art Appraisals.

Pronajímatel Tim Dertz našel dílo při úklidu bytu někoho, kdo byl vystěhován. Dertz ho ukázal svému přiteli starožitníkovi, který v ní poznal Piccassa a vzpomněl si na případ ukradeného díla z roku 2018. Dertz potom grafiku předal policii, která kontaktovala majitele galerie.

Policejní oddělení v Milwaukee podle AP News uvedlo, že promlčecí lhůta pro krádeže a majetkové trestné činy je obecně šest let. Případ ale stále je předmětem vyšetřování. Dílo teď podle Euronews zůstavá v držení místní policie, zatímco klient, který ho svěřil galerii k prodeji, řeší situaci se svou pojišťovnou.

DeLind uvedl, že jeho bývalého obchodního partnera, který letos v únoru zemřel, krádež velmi zasáhla. Podle AP News každý rok v den jejího výročí volal policii a žádal ji, aby případ znovu připomněla veřejnosti v naději, že se dílo podaří najít.

Analýza společnosti World Weather Attribution zjistila, že by nejteplejší dva týdny tohoto roku byly v předindustriálním klimatu ve třech ze čtyř zkoumaných mořských regionů prakticky nemožné. Deník The Guardian uvádí, že například v keltském regionu zahrnující velkou část vod kolem Britských ostrovů dosáhly teploty úrovní, které se dříve vyskytovaly jen jednou za století.

Vědci uvedli, že klimatická změna byla zodpovědná za zhruba dvě třetiny pozorovaného nadměrného tepla. Způsobila oteplení vod o přibližně 2 stupně ve Středozemním moři, o 1,4 stupně v Biskajském zálivu a na Pyrenejském poloostrově a o 1,3 stupňě v okolí Irska a Lamanšského průlivu.

Jak informuje server Politico výzkum pracoval i se simulovaným světem bez klimatických změn. Letos bylo vystaveno vysokým teplotám 90 procent Biskajského zálivu a 80 procent západního Středomoří. Bez globálního oteplování by bylo postiženo pouze 40 procent z obou těchto oblastí. Ve východním středomoří vedra letos zažilo 70 procent moří, bez klimatických změn by toto číslo kleslo na 9 procent.

Oceány pohlcují drtivou většinu přebytečného tepla, které vzniká při spalování fosilních paliv. Oteplující se vody nutí, jak píše Politico, některé druhy k přesunu do chladnějších moří. Těm co se nemohou přesunout, jako korálům nebo mořským trávám hrozí hromadné vymírání. The Guardian popisuje, že horká moře mohou vést k narušení ekosystémů i k rozsáhlé úmrtnosti ryb a mořských ptáků. Zároveň zvyšují nebezpečné noční teploty v pobřežních oblastech, protože se oceány ochlazují pomaleji než pevnina.

Některým druhům se za těchto podmínek daří a jiné úplně mizí. Například ve Spojeném králoství rybáři podle Politica zjistili, že se chobotnice šíří směrem na sever a ničí úlovky měkkýšů. Ve Francii se zase daří medúzám. Přemnožily se tak, že ucpaly jadernou elektrárnu.

Jednoho dikobraza se v polském hlavním městě stále nepodařilo dostihnout, informuje místní televizní stanice TVN24 s tím, že dva už byli chyceni. Všichni tři podle televize utekli ze soukromého chovatelství.

Naposledy byl dikobraz spatřen ve čtvrtích Bemowo a Żoliborz. Nadace Kopytka z nadzieją neboli Kopytka s nadějí, která pomáhá zraněným lesním a hospodářským zvířatům, zveřejnila video na kterém se dikobraz prochází po chodníku v hlavním městě. Dikobraz je podle nadace vždy o krok před ní.

Tento nejnovější incident navazuje na 14. srpen, kdy se v obci Leoncin blízko Varšavy na zahradě jednoho z domů objevil dikobraz. Podle zpravodaje města si nečekaný návštěvník pochutnával na rostlinách v zahradě a když majitel o zvířeti informoval, tak se hlodavci podařilo dostat dovnitř do domu.

Dikobrazi se 11. srpna objevili i ve městě Łomianki také poblíž Varšavy. Policisté tam jednoho odchytili. V oblasti byl tehdy podle Euronews spatřen i další. Odchycené zvíře bylo pak převezeno do nadace Kopytka s nadějí, která informovala, že se bodliny hlodavce zamotaly do sítí používaných při odchytu, což vyžadovalo opatrné vyprošťování.

Některá ze zvířat byla spatřena v blízkosti Kampinoského národního parku, kde byl podle Euronews dikobraz viděn i v loňském roce. Ve stejnou dobu se v oblasti objevila i vietnamská prasata.

Exotická zvířata jsou na polském území nejčastěji spojována se soukromými chovy. Odborníci poukazují na to, že zvířata z takových chovů často utíkají kvůli nevhodným podmínkám, nebo proto, že nejsou přizpůsobena životu v zajetí. Podle Euronews jsou také případy, kdy je majitelé vypustí do přírody, když se o ně už nechtějí starat.

Studie vědců z Harvardu zjistila, že počet úmrtí při dopravních nehodách bývá ve dnech vydání očekávaných alb o 15 procent vyšší než v období před jejich zveřejněním i po něm.

Výzkumníci se zaměřili na možný vliv rušení pozornosti řidičů. Výsledky popsané v pracovním dokumentu amerického Národního úřadu pro ekonomický výzkum ukázaly, že ve dnech vydání velkých alb vzrostlo streamování hudby o 43 procent a počet smrtelných dopravních nehod o 15 procent, píše britský web The Guardian.

Vishal Patel, klinický pracovník na Harvard Medical School a první autor studie, uvedl v The Harvard Gazette, že k výzkumu ho inspiroval vlastní zážitek za volantem. Jeho manželka, zpěvačka a vášnivá hudební fanynka, mu za jízdy poslala SMS zprávu, aby si poslechl právě vydanou píseň. Patel následně svou pozornost přesměroval na telefon. Po pár vteřinách si všiml, jak vyjíždí ze svého jízdního pruhu.

V článku pro časopis JAMA Network Open Patel a jeho kolegové analyzovali vydání deseti významných alb, která vyšla v letech 2017 až 2022. Vybrali je podle nejvyššího počtu streamů během jediného dne v aplikaci Spotify.

Mezi sledovanými alby byla například Midnights od Taylor Swift, vydané 21. října 2022, Scorpion od Drakea, které vyšlo 29. června 2018, nebo Harry's House od Harryho Stylese z 20. května 2022.

Výzkumníci následně využili data z amerického registru smrtelných dopravních nehod a sledovali počet úmrtí na silnici v den vydání jednotlivých alb. Podle autorů studie výsledky naznačují, že „streamování hudby prostřednictvím chytrých telefonů může významně přispívat k rozptýlenému řízení a dopravním nehodám.

Reportér serveru Wired Reece Rogers nedávno získal kopii svých údajů z věrnostního programu McDonald’s. Obdržel také personalizovaný dokument, který pomocí algoritmů předpovídá jeho další nákup. Zpráva obsahuje podrobnosti o jeho minulých objednávkách, věrnostních bodech a dalších aktivitách spojených s návštěvami řetězce. Celkem měl dokument 515 stran.

Protože je novinář Rogers obyvatelem Kalifornie, má podle tamních zákonů právo získat přístup k údajům, které o něm soukromá společnost shromažďuje. Aby lépe pochopil, jaké informace o něm McDonald’s uchovává, požádal o kopii svých údajů prostřednictvím Centra ochrany osobních údajů společnosti. To obsahuje také formulář, jehož prostřednictvím mohou zákazníci uplatnit svá práva týkající se ochrany osobních údajů.

Pro představu, 515 stran je téměř na hranici „rozsáhlého“ spisu FBI. Soubor této velikosti je srovnatelný například s profilem FBI o Johnu Lennonovi, jehož otevřený odpor k válce ve Vietnamu z něj za vlády prezidenta Richarda Nixona udělal prominentní cíl sledování a snahy o deportaci.

Server Futurism ve svém článku přirovnává tento způsob sledování k praktikám, které kdysi špionážní agentury během studené války používaly vůči významným politickým disidentům.

Přelíčení vychází ze žaloby podané v roce 2023 třiceti americkými státy, včetně Kalifornie a New Yorku. Ty v ní tvrdí, že Meta opakovaně porušovala federální i státní zákony na ochranu soukromí dětí.

Státy tvrdí, že Meta úmyslně nastavila Instagram a Facebook tak, aby přilákaly teenagery, čímž podle nich přispěla ke globální krizi duševního zdraví mladých lidí a zároveň uváděla rodiče v omyl ohledně bezpečnosti svých platforem. Pokud Meta tento případ prohraje, sociální média by mohla vypadat úplně jinak, uvádí portál Brandsynario.

Chtějí, aby Meta:

• zavedla proces rodičovského ověření pro dospívající uživatele
• změnila své algoritmy a „doporučení manipulující s dopaminem“
• odstranila řadu obrazových filtrů, které mění vzhled na fotografiích
• ukončila automatické přehrávání video obsahu
• zakázala vytváření více účtů
• ukončila mizející neboli „pomíjivé“ příspěvky, jako jsou Instagram Stories.

Všechny tyto funkce jsou podle BBC klíčovou součástí současné uživatelské zkušenosti na platformách společnosti Meta.

Server Time uvádí, že Leavittová na konci měsíce odejde ze své funkce v Bílém domě, aby mohla trávit více času se svou rodinou. Prezident Donald Trump její rozhodnutí podle svých slov na webu Truth Social „naprosto chápe a respektuje“. Dodal, že Leavittová „nyní bude jednou z mých nejlepších externích poradkyň a vlivným hlasem v Republikánské straně“.

Někteří lidé žertovali, že k jejímu odchodu došlo jen několik dní poté, co ji Donald Trump a několik členů svého kabinetu nechali v návnadovém letadle, které bylo údajně terčem teroristické hrozby, zatímco on sám byl propašován na tajný let z Turecka, píše Euronews.

Její působení za řečnickým pultem Bílého domu se neobešlo bez kontroverzí. Ať už šlo o útoky na novináře a snahu kontrolovat přístup tisku do Bílého domu, potvrzování vyvrácených tvrzení nebo přehnané chválení Trumpových úspěchů během úvodních briefingů.

Na svém vůbec prvním briefingu v Bílém domě Leavittová oznámila, že Trumpova administrativa zmařila plán použít peníze daňových poplatníků na „financování kondomů v Gaze“. Uvedla, že DOGE a americký Úřad pro správu a rozpočet „zjistily, že na financování kondomů v Gaze bylo vynaloženo přibližně 50 milionů dolarů daňových poplatníků“. Trump tehdy tvrzení zopakoval, ale dodal, že kondomy jsou určeny pro Hamás. Komentáře Leavittové se dostaly na titulní stránky novin po celém světě – zejména proto, že neexistovaly žádné důkazy o tomto bizarním federálním plánu utratit miliony za kondomy v Gaze.

Leavittová se opakovaně dostávala do sporů s novináři, které označovala za „levicové extremisty“ nebo „nenávistníky Trumpa“. Virální se stala loni v říjnu, když na platformě X sdílela obrázek textové komunikace s korespondentem HuffPostu z Bílého domu - SV Date. V té době se Trump plánoval setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Maďarsku.

„Uvědomuje si prezident význam Budapešti?“ zeptal se Date ve svém zprávě Leavittové a dodal: „V roce 1994 Rusko v Budapešti slíbilo, že nenapadne Ukrajinu, pokud se vzdá jaderných zbraní, které zdědila po rozpadu Sovětského svazu. Nevidíte snad důvod, proč by Ukrajina mohla mít námitky proti tomuto místu?“ Date zprávu zakončil otázkou „Kdo navrhl Budapešť?“, po níž následovalo zdvořilé „Díky“. Leavittová odpověděla: „To udělala tvoje máma.“

Biologové těmto zvláštním výtvorům říkají lidské mozkové organoidy. Pokud jsou po dobu osmi měsíců udržovány v teplotě 37 °C, která simuluje prostředí dělohy, začnou produkovat opakující se oscilace, mozkové vlny, téměř k nerozeznání od těch, které vytváří předčasně narozené dítě, píše magazín WIRED. Vědci na nich zatím převážně testovali nové léky, jejich potenciál je ale podle nich mnohem větší.

V australském startupu Cortical Labs tyto buněčné kultury naučili hrát videohry. Výzkumníci napojili tyto „živé počítače“ na elektrody a učí je pomocí elektrických signálů a dávkování dopaminu. Začínali s klasickým Pongem z roku 1972, kde neurony odměňovali za správná rozhodnutí a trestali elektrickými výboji za chyby. Dnes už se australské neurony naučili hrát i kultovní střílečku Doom.

Ten si zahrála Petriho miska s 200 tisíci lidskými mozkovými buňkami. Průměrný lidský mozek obsahuje zhruba 86 miliard neuronů, což vydá na přibližně 430 tisíc Petriho misek, jak připomíná list Guardian.

Výzkumnici tvrdí, že biologické systémy mají oproti klasické AI obrovskou výhodu: dokážou se samy opravovat, jsou maximálně adaptabilní a vysoce energeticky úsporné.

Podle amerického vědce Johnse Hopkinse se obor zvaný „inteligence organoidů“ (OI) stane revolucí ve výpočetní technice. Prozatím mají tyto mozky limitovanou velikost na zhruba pět milimetrů. Bez cévního systému dodávajícího kyslík se totiž větší shluky buněk udusí. Vědci ale už vyvíjejí umělé krevní řečiště, které by brzy mělo umožnit vypěstovat organoidy o velikosti myšího mozku.

S rostoucí složitostí těchto živých tkání ovšem vyvstávají etické otázky. Mají tyto shluky buněk vědomí? Zatímco filozofové varují před stvořením izolovaných „ostrovů vědomí“ schopných reálně trpět, biologové zůstávají pragmatičtí. Organoidy pro ně zatím představují především efektivnější způsob vývoje léků na nemoci, jako je Alzheimerova choroba nebo deprese.

Majitelé domácích mazlíčků si berou příklad z takzvaných biohackerů a rostoucího byznysu v oblasti wellness a štědře utrácejí za experimentální léčbu. Věří, že jejich milovaným společníkům pomůže k lepšímu a delšímu životu. Zkoušejí terapii červeným světlem, shromažďují doplňky stravy a zapisují svá zvířata do vědeckých studií prováděných výzkumnými ústavy i startupy zaměřenými na dlouhověkost zvířat, píše agentura Bloomberg.

Veterináři ale před podobnými experimenty varují. Kombinování léčebných postupů a léků nepodložených důkazy může zvířatům spíše ublížit. Profesorka Jane Sykes z Kalifornské univerzity upozorňuje, že lidé běžně zvířatům podávají neověřené „zázračné“ odvary či doplňky, které pak stojí za zhoršením jejich zdravotního stavu. Přesvědčit majitele, aby problematické látky vysadili, podle ní navíc bývá velmi složité.

Změnit to má oficiální věda. Organizace Dog Aging Project proto nyní provádí rozsáhlou klinickou studii léku rapamycin na více než pěti stech psech. U lidí se tato látka využívá k prevenci, aby organismus neodmítl darovaný orgán po transplantaci. U myší látka dříve prokázala slibné účinky proti stárnutí a prodloužení života. Do výzkumu se mezitím zapojují i farmaceutičtí giganti a nadějné startupy.

Část dynamiky v odvětví zaměřeném na zvířecí dlouhověkost pramení z fascinujících nových vědeckých objevů. Svou roli ale hraje i vznik jedné poněkud nesourodé koalice. Na jedné straně stojí majitelé domácích mazlíčků, kteří tyto léčebné postupy vítají, na straně druhé figurují šéfové a zakladatelé biotechnologických firem, jejichž největší ambice, ať už jde o přínos světu, nebo o vlastní zisk, sahají mnohem dál než jen ke psům, jak píše New York Times.

Společnost Loyal Animal Health například testuje hned tři nové přípravky vyvíjené přímo k prodloužení života psů a doufá, že první z nich uvede na trh už příští rok. Krok drží i firma Elanco, která loni do výzkumu zvířecí dlouhověkosti investovala stovky milionů dolarů. Její výzkumníci se zaměřují mimo jiné na inovativní léčbu rakoviny či chronických onemocnění ledvin, jež patří k nejčastějším příčinám úmrtí starších psů a koček.