Buchty čtou
Kunderova Nesmrtelnost je román zdánlivě členitý, ve skutečnosti je dokonale propojený jako puding
Ve třetím díle série Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová spolu se Standou Zajíčkem zabývají románem Nesmrtelnost Milana Kundery.
Ivanka se na začátku již tradičně doptávala na to, jak by si Standa přál, aby běžný člověk tuto knihu shrnul třebas na večírku nebo randíčku. Stanislav by Nesmrtelnost byl býval rád vnímal jako zprávu o podobě evropské kultury a o tom, jak její ideje ovlivňují Kunderovy románové postavy. Podle Stanislava kniha není rozdělitelná mezi oddíly, jakými jsou esej a román – vše je tu spojeno jako ingredience v dokonalém kusu pečiva. V autorových příbězích ožívají nejen zcela smyšlené postavy, jako diametrálně odlišné sestry Agnes a Laura nebo profesor Avenarius rozřezávající pneumatiky, ale i hrdinové odvozující se od reálných bytostí evropské kultury – Hemingway, Goethe nebo Rimbaud a Dalí.
Kundera klasifikuje rozličné jevy – druhy nesmrtelnosti, gest a lásky a také se ptá, do jaké míry máme náš život pod kontrolou a co je skutečná historická událost a co pouhá naše vzpomínka na ni.
Na závěr Standa tento román přirovnává k dílu Michelangela, který také vytvořil umění hodné kopírování - matrici, ke které se lidé budou obracet v dalších staletích. Pedagog také slovy autora upozorňuje na to, že když přeskočíme jediné slovo tohoto románu, nebudeme už mít možnost ho pochopit.
Poslechněte si Buchty čtou o Nesmrtelnosti Milana Kundery a možná si ji pak i přečtete. A možná ne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.