Buchty čtou
Orwellova kultovka 1984 je o tom, že ty nejobyčejnější věci jako láska a svoboda mají největší swag
V dalším díle speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývají románem 1984 George Orwella, ze kterého kdekdo cituje, aniž by o něm měl páru.
Ivanku již tradičně zajímalo, co by Standu potěšilo, kdyby někdo o knize řekl u maturity nebo na randíčku. Stanislav říkal, že by ho dostalo do kolen, kdyby mu někdo sdělil, že byl románem polapen a rozdrcen a kdyby též pravil, že George Orwell ve třech dílech a jednom dodatku ukazuje hrůzy totalitní diktatury. Autor podle něj na stránkách této bichle i mistrně upozorňuje na to, že nejobyčejnější věci jsou současně ty nejdůležitější – např. láska, příběh, paměť a soukromí v myšlence i v prostoru.
Pak trojice rokovala na téma, o čem toto dílko takzvaně je – mimo jiné je dystopií o době po druhé světové válce, kdy nastala superdiktatura. Ivanka zmínila, že ji iritovala hlavní postava, pan Winston Smith, protože špatně cvičil a nebyl takzvaně hot a navíc si neustále škrábal bércový vřed. Zuzanu zase zaujalo, že se v románu stále zmiňuje, že je něco omšelé, hrnce jsou poškrábané a nové nejsou, v obchodech chybí čokoláda, ale přesto se v zemi lámou rekordy.
Také se samozřejmě probíralo, co znamená fráze Velký bratr tě sleduje, která je hojně citována, ale málokdo zná její kontext. Standa také zmínil, že román 1984 inspiroval mnoho dalších děl – miloval ho i David Bowie nebo třeba kapela Rage Against the Machine. Standa také utrousil slovo alébrž, Zuzana doporučila životopis Jaromíra Jágra, přečetly se recenze čtenářů a pak už se mohlo jít domů.
Poslechněte si nejnovější díl Buchy čtou o knize 1984.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.