Nepláče a vraždí, ale úplně bezcitný není. Camusův Cizinec chce splynout s netečností světa

Ivana na začátku vyzvídá, o čem tato novela, respektive román, pojednává. Standa vystihuje Cizince jako drama o dvou částech s nejednoznačně uchopitelnou zápletkou.

Ivanka pak zápletku, která ani není na první pohled úplně dramatická, shrnuje takto: hlavním hrdinou existenciálního románu Alberta Camuse je úředník Mersault, Francouz žijící v Alžíru. Dozvídá se, že mu v několik kilometrů vzdáleném útulku zemřela matka a jede jí na pohřeb. Protože ji dlouho neviděl a navzájem si už neměli co říct, nijak ho její smrt nezasáhla. Na pohřbu neplakal, dokonce ani neznal její věk a hned druhý den šel se svou milenkou Marií do kina na komedii, jako by se nic nestalo. Poté dochází k vraždě jeho rukou, ke které úředník ani neměl zvláštní důvod.

Standa správně připomíná, že podstata novely netkví v ději, ale v tom, co je za ním –⁠ v metaforických obrazech a protokolární řeči vypravěče. Jediný muž v buchtí literární partě také trochu subjektivně sděluje, že druhá část knihy je pro něj o fatální změně života, kterou člověk často tuší již předem. Na závěr si ještě trojice vysvětlí, proč Mersault touží „splynout s netečností světa“ a pak se může jít domů.

Chcete se přenést do příběhu, ve kterém úředník zabije na pláži muže jen proto, že mu svítilo do očí slunce? Poslechněte si Buchty čtou o Cizinci a třeba se vám to splní.