Bývalý společník Kamby

Posádka si nečekaného cestujícího všimla až během plavby do přístavu New York a New Jersey, kam loď dorazila 18. února, uvedl americký Úřad celní a pohraniční ochrany (U.S. Customs and Border Protection). Informuje o tom server AP.

Jak přesně se zvíře na loď plnou aut dostalo, zatím není jasné. Podle dostupných informací však posádka objevila chlupatého pasažéra ještě během cesty přes oceán. Liška tak absolvovala dlouhou transatlantickou plavbu.

Po připlutí do přístavu úředníci zvíře převzali a následující den ho převezli do zoologické zahrady v Bronxu, kde je nyní v péči odborníků. Podle prvních veterinárních vyšetření se samec vážící asi 5 kilogramů zdá být v dobrém zdravotním stavu.

„Vypadá to, že si postupně zvyká,“ řekl telefonicky Keith Lovett, ředitel programů pro zvířata v zoo. „Prožil toho opravdu hodně.“ Podle odhadů jsou lišce asi dva roky. Veterináři ji nyní sledují a provádějí další zdravotní kontroly, aby se ujistili, že je zvíře v dobré kondici.

Druh, vědecky označovaný jako vulpes vulpes, patří mezi nejrozšířenější šelmy na světě. Vyskytuje se v Evropě, Asii, Severní Americe i v částech Afriky a dokáže se přizpůsobit různorodým prostředím, od lesů až po městské oblasti.

Prozatím zůstává liška ve veterinárním centru zoologické zahrady, kde má zajištěnou potřebnou péči, píše web Brooklyn Eagle. Jakmile projde dalšími zdravotními prohlídkami, zoologická zahrada jí plánuje najít dlouhodobý domov.

Jako všežravec dostává liška stravu složenou z ovoce a zeleniny, bílkovin a také z krmiva podobného sušenkám. Ošetřovatelé zároveň sledují, jak se zvíře po neobvyklé cestě přes oceán postupně adaptuje na nové prostředí.

Texaský start-up Hiro Technologies přišel s jednorázovými plenami, k nimž přidává sáček s houbami. Ten se vloží do použité pleny před vyhozením. Houby pak mají materiál postupně rozkládat a „trávit“.

Podle spoluzakladatelky Miki Agrawa je proces v ideálních podmínkách výrazně rychlejší než bez hub, přesnou dobu ale firma uvést nedokáže. Účinnost totiž závisí na prostředí. Myšlenka vznikla poté, co Agrawu překvapilo, kolik plen spotřeboval její vlastní syn. Informuje o tom server BBC.

Měsíční balení plen Hiro stojí 136 dolarů, zatímco běžné jednorázové pleny vyjdou zhruba na 70 dolarů měsíčně. Analytici navíc upozorňují, že vývoj skutečně udržitelných plen postupuje pomalu. Podle Sonali Jagadev z Euromonitoru jsou ekologičtější materiály, například biopolymery, bambusová vlákna nebo organická bavlna, výrazně dražší a jejich dodavatelské řetězce nejsou dostatečně rozvinuté.

Další překážkou je infrastruktura, jak píše agentura Reuters. I biologicky rozložitelné pleny totiž často končí na skládkách, protože průmyslové kompostárny nejsou v mnoha regionech k dispozici. Některé firmy proto hledají jiný přístup.

Belgický start-up Woosh vyrábí pleny z jednoho typu plastu, aby se daly lépe recyklovat, a zároveň zajišťuje jejich sběr v jeslích. Ve Walesu pak značka Pura každoročně recykluje 60 milionů plen, které se po zpracování využívají například při stavbě silnic nebo výrobě laviček. Je ale otázkou budoucnosti, jak nový pokus o ekologičtější variantu dopadne.

„Jsem věřící, věřím v Boha a islám považuji za krásný, stejně jako křesťanství, judaismus a mnoho dalších náboženství,“ říká Ali. Zároveň ale dodává, že pro queer osoby není situace vždy snadná, a to nejen mezi muslimy, ale také mezi křesťany a věřícími z mnoha dalších náboženství. Například jeho vlastní matka s ním poté, co jí řekl, že je gay, půl roku nemluvila. Informuje o tom zpravodajský server AP.

Útoky proti LGBTQ+ lidem a podnikům přátelským k této komunitě v Německu skutečně přibývají. Podle nejnovějších údajů z roku 2024 došlo ve 12 ze 16 spolkových zemí Německa k 40% nárůstu násilí namířeného proti LGBTQ+ lidem ve srovnání s rokem 2023. Vyplývá to z dat Sdružení poradenských center pro oběti pravicového, rasistického a antisemitského násilí.

V jednom ze svých videí na Instagramu sedí Darwich během ramadánu sám u stolu a mluví o osamělosti, kterou někteří homosexuální muslimové zažívají, když je jejich rodiny odmítají. Podle něj je to obzvlášť těžké během svátků, které bývají obvykle časem setkávání a sounáležitosti.

Pro letošní iftár v Berlíně nabídla svůj domov jeho kamarádka Randa Weiser, čtyřicetiletá německo-palestinská influencerka. Připravila třeba polévku z pražené zelené pšenice, žlutou rýži s mandlemi, rozinkami a kardamomem, grilovaná kuřecí stehýnka a různé sladkosti jako dezert. Na hostině byl také Haidar Darwish, tanečník orientálního tance a umělec, který přišel do Německa ze Sýrie v roce 2016.

„Nenávist a zločiny vůči ženám, muslimům, židům i vůči mým queer a trans sourozencům se zvýšily,“ řekl Darwish. „Ale bez ohledu na to, kolik nenávisti nám ostatní ukážou, můžeme ukázat ještě více lásky, pokud budeme věřit sami v sebe,“ dodal. Podle něj je důležité cítit podporu přátel a lidí, kteří stojí na jejich straně.

V dadcore je otec kotvou reálného světa – víkendové grilování, kutilství, rodinné výlety. Tyto rutiny poskytují pocit bezpečí uprostřed chaosu a připomínají, že radost je v obyčejných chvílích, ne v okázalosti. Dadcore je zároveň symbolem odporu. „Oblékání se jako nudný otec je fackou elitářským estetikám, které vnucují falešnou potřebu ukazovat bohatství podle pravidel pozdního kapitalismu,“ píše server El País.

„Styl je hluboce spojen s širší vlnou nostalgie, která zasahuje módu,“ vysvětluje pro Independent stylistka celebrit Oriona Robb. „V éře, která je stále rychlejší, online a nepředvídatelná tento styl odkazuje na něco pomalejšího a pevně zakořeněného. Styl dadcore má působit známě, skoro jako estetická verze domácích videí z dětství nebo nedělních rituálů,“ dodává Robb.

A přichází i alternativy této estetiky. Novou vlnou je třeba tzv. divorced dadcore – estetika otců, kteří po rozvodu rekonstruují svůj život. TikTok tak neukazuje idylického tátu u grilu, ale muže v pronajatém bytě, zapomínajícího se oholit, v opotřebované semišové bundě a tričku oblíbené rockové kapely. Styl doprovází playlisty s Eagles, Dire Straits, Tomem Pettym, Jeffem Buckleym, The Police, Bon Jovim či Fleetwood Mac.

Nová víkendová linka dostala název „Nieśpieszny“, tedy „Nespěšný“. Poprvé vyjede 17. dubna a nabídne celkem 40 jízd napříč Polskem a trasy se budou každý týden měnit, informuje Notes from Poland.

Projekt je součástí oslav 25 let dopravce PKP Intercity, který v Polsku zajišťuje dálkové vlakové spojení. Připomíná také sto let od založení původní státní železniční společnosti PKP v roce 1926.

Cestující sveze historie na kolejích. Soupravy tvoří zrenovované vozy z osmdesátých let s původním vybavením, ale upravené tak, aby splňovaly dnešní standardy cestování. V čele pak pojedou historické elektrické lokomotivy, které kdysi patřily k běžnému obrazu polských tratí. Nebude chybět ani jídelní vůz. Menu nabídne typická polská jídla, například chléb se sádlem a nakládanou okurkou, żurek (kyselou žitnou polévku) a bigos (dušené zelí s masem), píše Voyages Daffaires.

Každý vlak pojme zhruba 200 cestujících. Jízdenky půjdou koupit od druhé poloviny března – online, v mobilní aplikaci i přímo na nádraží. Psi, jízdní kola i zavazadla budou ve vlaku povoleny podle standardních pravidel dopravce.

Cestování vlakem v Polsku zažívá boom. V první polovině roku 2025 s PKP Intercity cestovalo rekordních 40,4 milionu lidí – o 9 procent víc než loni a o třetinu víc než před dvěma lety. Dopravce proto rozšířil nabídku spojů, modernizuje vozy a přidává nové soupravy, aby pokryl rostoucí poptávku, píše Notes from Poland.

Uhlíková stopa živočišné výroby dál roste kvůli průmyslovým metodám chovu i zvyšujícímu se počtu hospodářských zvířat - a to i navzdory varování vědců. Podle Greenpeace dnes tvoří asi 60 procent všech savců na Zemi podle hmotnosti hospodářská zvířata, včetně skotu produkujícího metan. Pouhá čtyři procenta jsou divoká zvířata a zbytek tvoří lidé.

Podle nové analýzy organizace Changing Markets Foundation jsou maso a mléčné výrobky z klimatické agendy často vytlačovány pomocí skrytých partnerství a komunikačních strategií, které zdůrazňují jejich údajnou nezastupitelnost, upozorňuje server Euronews.

Napětí mezi vědeckými doporučeními a průmyslovým lobbingem bylo vidět i kolem klimatického summitu COP30. Podle serveru Earth se na seznamu VIP hostů konference objevili i bratři Joesley a Wesley Batistaovi, kteří jsou majitelé společnosti JBS, největšího producenta hovězího masa na světě. Firma je dlouhodobě kritizovaná za svůj podíl na odlesňování v Amazonii. Brazilská vláda jim přesto umožnila vstup do takzvané modré zóny, kde probíhají klimatická vyjednávání mezi státy.

Navzdory silnému tlaku průmyslu ale některé státy začínají potravinovou politiku měnit. Například Dánsko v roce 2023 spustilo akční plán na podporu rostlinných potravin, který má snížit spotřebu masa a podpořit zdravější jídelníček.

Shah, široce známý pod přezdívkou „Balen“, porazil politického veterána a čtyřnásobného premiéra Khadga Prasada Sharmu Oliho, jehož marxistická vláda byla loni svržena během protestů. Mladá strana Rastriya Swatantra Party, jíž je Shah členem, se prezentuje jako nástupce revoluce. Podle oficiálních výsledků zveřejněných v úterý získala největší mandát v moderní volební historii Nepálu a významnou většinu z 275 parlamentních křesel, informuje web The New York Times.

Balendra Shah, inspirovaný například rapperem 50 Centem, si udržuje výraznou image a vyhýbá se tiskovým konferencím. S veřejností komunikuje především skrz sociální sítě, kde má 3,7 milionu sledujících. Kritizuje nejen velké státy – USA, Čínu a Indii – ale i hlavní nepálské politické strany, které dlouho ovládaly chod země.

Do vrcholné politiky Shah nevstupuje bez zkušeností – v minulosti byl starostou hlavního města Káthmándú. Podle médií se nejdříve věnoval činům a formální záležitosti řešil následně. Například se snažil vyklidit nelegální osadu nebo upozornit na pomalou výstavbu silnic tím, že nařídil vyložit odpad před Ministerstvo dopravy. Shahovo vítězství nad 74letým Olim a jeho vzestup z pozice starosty hlavního města na potenciálního předsedu vlády představuje jeden z nejdramatičtějších výsledků v nedávné nepálské politice, píše web Al Jazeera.

Křesťanský duchovní, který v roce 2019 vedl Flintův pohřeb, řekl BBC, že lavička lidi „ohromila“ a hodně pro ně znamená. „Místní si pamatují, jak Flint a Howlett tančili na parketech v Braintree. Vyrůstali s nimi a jsou na ně hrdí,“ dodal reverend.

Lavičku pomohli navrhnout manažer kapely John Fairs a zakladatel The Prodigy Liam Howlett. Výsledný design pak schválila Flintova rodina. V Braintree, kde Flint vyrůstal, jej místní už uctili muralem na vodní nádrži u stadionu Braintree Town Football Club.

Keith Flint zemřel v roce 2019 ve věku 49 let. V prohlášení, které později zveřejnil člen kapely Liam Howlett, bylo potvrzeno, že Flint spáchal sebevraždu, uvádí server DJ Mag. Excentrický a svérázný zpěvák byl nepřehlédnutelnou tváří kapely, kterou s Howlettem založili v roce 1990. Přes dočasný rozchod na přelomu tisíciletí spolupracovali až do Flintovy smrti.

Sestavu doplňovali ještě vokalista Maxim a tanečník Leeroy Thornhill, který však kapelu v roce 2000 opustil natrvalo. The Prodigy nyní – včetně Liama Howletta a Maxima – plánují světové turné v roce 2026.

V lednu představila společnost OpenAI nástroj ChatGPT Health. Jde o verzi chatbota, která podle firmy dokáže analyzovat zdravotní záznamy uživatelů, data z wellness aplikací nebo z nositelných zařízení a na jejich základě odpovídat na zdravotní dotazy. Přístup k programu je zatím omezený a funguje na základě čekací listiny. Informoval to o

Podobné funkce nabízí také konkurenční AI společnost Anthropic u svého chatbota Claude. Obě firmy ale zdůrazňují, že jejich systémy – takzvané velké jazykové modely – nemají nahrazovat lékaře ani sloužit k diagnostice nemocí.

Někteří lékaři a výzkumníci, kteří s nástrojem ChatGPT Health pracovali, ho považují za zlepšení oproti běžnému vyhledávání informací na internetu. Odpovědi totiž můžou být konkrétnější a víc přizpůsobené individuálním potřebám uživatele. „Pokud tyto nástroje používáte zodpovědně, můžete od nich získat užitečné informace,“ uvedl pro Euronews lékař Robert Wachter z Kalifornské univerzity v San Franciscu. V zemích, kde se na návštěvu lékaře čeká týdny, mohou podle něj chatboti minimalizovat paniku a ušetřit čas pacientů i zdravotníků.

Ani tak by se ale lidé neměli spoléhat jen na ně. „Ať už jde o velké, či malé zdravotní rozhodnutí, nikdy byste se neměli opírat jen o to, co vám řekne velký jazykový model,“ upozorňuje Lloyd Minor ze Stanford University.

Mnoho výhod AI chatbotů vychází z toho, že s nimi uživatelé sdílejí osobní zdravotní informace. Je ale dobré vědět, že data nahraná do těchto nástrojů nejsou chráněná stejným způsobem jako zdravotní dokumentace u lékaře.

Debata o tom, jak by se s daty a technologiemi umělé inteligence mělo nakládat, se navíc v poslední době přiostřuje. Informuje o tom například server TechCrunch. Jedním z nedávných příkladů je rezignace šéfky robotiky ve společnosti OpenAI Caitlin Kalinowski, která kritizovala dohodu firmy s americkým ministerstvem obrany. Podle ní nebylo dostatečně prodiskutované možné využití umělé inteligence pro sledování lidí nebo autonomní zbraňové systémy.