Cambridge Dictionary vyhlásil „manifest“ slovem roku 2024. Popularitu mu přinesly celebrity

V Německu vzniká nová vláda. V koalici spolu pravděpodobně zasedne konzervativní unie (CDU/CSU) a sociální demokracie (SPD). V rámci koaliční smlouvy se obě strany údajně dohodly i na reformě zákona o občanství. Pokud by k reformě došlo, mohlo by Německo sebrat občanství lidem, kteří se vyjadřují antisemitsky. Informoval o tom německý web Deutsche Welle (DW).

„V rámci ústavního práva prověříme, zda můžeme odebrat německé občanství příznivcům teroru, antisemitům a extremistům, kteří vyzývají ke zrušení svobodného a demokratického základního řádu, pokud mají jiné občanství,“ cituje server DW z dokumentu, který by měl být podkladem pro koaliční smlouvu. Někteří politici ale s návrhem nesouhlasí. Například Clara Bünger, poslankyně Spolkového sněmu za stranu Levice (Die Linke) návrh nazývá „zákonem o občanství dvou tříd“.

Pokud tento návrh projde, bude označení za „příznivce terorismu“ nebo „antisemitu“ v budoucnu stačit k odebrání německého občanství. Pojmy však nejsou jasně definovány. Antisemitismus sám o sobě není v Německu trestným činem – musí naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podněcování k nenávisti, která se však vztahuje na mnoho antisemitských výroků, včetně popírání holocaustu. Minulý rok v červnu také Spolkový sněm schválil kontroverzní rezoluci, která zavedla, že organizace a projekty, které „šíří antisemitismus a zpochybňují právo Izraele na existenci a vyzývají k jeho bojkotu“ nedostanou žádné státní finance.

Stále také není jasné, kdo bude nakonec rozhodovat o tom, zda je někdo „antisemita“, a případně ho zbaví dvojího občanství. Felix Klein, zmocněncem federální vlády pro antisemitismus, se odmítl k návrhu koaličního dokumentu vyjádřit, protože ještě není definitivní.

Sofii Kot Arcuri přijali do klubu poté, co dostáhla 162 bodů, což je nejvyšší možné skóre pro dívku jejího věku. Podle její matky neměla Sofie kvůli intenzivnímu školnímu vytížení čas se na test připravit a neprocvičovala tak ani cvičné testy, které společnost poskytuje. Informuje o tom Good News Network a Kent Online.

Společnost Mensa High-IQ existuje téměř 80 let. Byla založena v roce 1946 v britském Oxfordu. V Česku funguje zhruba od roku 1990. Organizace má své pobočky ve více než 100 zemích a má přes 134 tisíc členů. Mezi členy Mensy patřil třeba autor science fiction povídek a biochemik Isaac Asimov nebo spisovatelka Jean Auel.

Sofie Kot ale není nejmladší členkou Mensy. V roce 2013 se členem britské pobočky stal dvouletý Adam Kirby, který svým skóre podle Daily Mail překonal třeba Baracka Obamu.

Zpráva, zveřejněná Evropskou kosmickou agenturou v úterý, navazuje na nehodu z loňského srpna, při které explodovala čínská raketa od společnosti Beijing Tianbing. Exploze vytvořila jeden z největších zdrojů vesmírného smetí za poslední desetiletí. Informovaly o tom weby Bloomberg a server Space.com.

Kusy starých raket, satelitů nebo jiných kosmických lodí taky vytvářejí riziko kolize, což je nebezpečné hlavně pro provozovatele satelitů, které poskytují internetové připojení. Počet takových objektů se zvýšil asi o 8 % na přibližně 40 000. Existuje také mnohem více kusů odpadu, které jsou příliš malé na to, aby je bylo možné sledovat, ale přesto by mohly narušit činnost družic nebo jiných kosmických lodí, dodala ESA.

Vzhledem k tomu, že se stále více společností, jako jsou Amazon.com Inc. a Telesat Corp. a také státní čínské podniky snaží konkurovat Starlinku, zavedly regulační orgány v Evropě a USA nová pravidla, která vyžadují, aby provozovatelé odklidili satelity do pěti let od chvíle, kdy přestanou být používány.

Zároveň se ale podle nedávné studie snižuje kapacita oběžné dráhy. Vědci již od 90. let vědí, že složité procesy probíhající v zemské atmosféře v důsledku klimatických změn mohou snížit hustotu horních vrstev plynného pláště planety, a ty se tak stanou nebezpečnější a nepřehlednější. Do konce století by tak některé orbitální oblasti mohly bezpečně nést až o 66 % méně satelitů než dnes.

Na případ upozorňuje britská rozhlasová stanice Classic FM. Osmapadesátiletý Mark Meng pro krádeže volil promyšlenou taktiku. Obchodům s houslemi mezi lety 2020 a 2023 tvrdil, že je sběratel a chce si velmi drahé housle půjčit na zkoušku. Za tuto službu neplatil. Po vypršení lhůty Meng prodejcům posílal falešné šeky. V některých případech si taky vymyslel, že housle a smyčce poslal, ale cestou se ztratily. Ty už přitom dávno měly nového majitele, Meng je takto prodával nic netušícímu sběrateli z Los Angeles.

The New York Times píšou, že nejvzácnější kus z Mengova lupu vyrobili v roce 1823 a vyšel na 175 tisíc dolarů, to jsou v přepočtu 4 miliony korun. Meng ale housle prodával za zlomek jejich hodnoty. Mimo to v dubnu 2024 vyloupil banku ve svém domovském městě Irvine. V klobouku a slunečních brýlích přišel k přepážce a formou vzkazu bankéře požádal o 18 tisíc dolarů. Potom, co mu pokladník dal jen několik stovek, se Meng dal na útěk. Tou dobou už mu ale byla na stopě FBI, která jeho auto sledovala až domů, kde ho zatkla.

O tom, jak bude Hrad v budoucnu vypadat, píše web Czech Design. Provozovny by se měly obejít bez pestrobarevných poutačů. Fotografie nahradí piktogramy, zmizí grily a slunečníky s reklamou na pivo. Majitelé obchodů si budou muset hlídat také typografii. Jednoduché nápisy mají ladit s fasádou. Skončí třeba v minulosti oblíbený font Comic Sans. Podle autorek manuálu mají písmo pro Pražský hrad vytvořit profesionálové.

Za téměř 50stránkovým dokumentem stojí Anastasia Vrublevská z Tandem Studia a Kristýna Drápalová ze Studia Bistro. Bistro k manuálu na svém webu napsalo, že „reklamní prvky nejsou jenom nutné zlo. Pokud jsou vytvářeny s porozuměním k historickým hodnotám okolních budov, a přece kreativně, mohou se stát obohacením. Architektura díky nim může získat nové detaily – a Pražský hrad kvalitní novou vrstvu.“

Obě autorky navazují na svůj Manuál pro kultivovanou Prahu z roku 2021. Hlavní město dokončuje taky jednotný informační systém Čitelná Praha, který turistům i místním po celém městě pomůže s orientací.

O výsledcích výzkumu píše veřejnoprávní stanice MDR. Vědci poukazují na možné vysvětlení. Horší výsledky kromě bývalé NDR hlásí taky části Bavorska, Porůří a Sárska na západě země. Studie si všímá, že ve zmíněných oblastech lidé vydělávají méně peněz a častěji se živí rizikovými povoláními. Spolu s tím rostou počty pacientů s cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo závislostí na alkoholu.

Evidenci lidí s demencí u nás vede Česká alzheimerovská společnost. V roce 2023 jich nejvíc žilo v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Čísla v podstatě odpovídají lidnatosti krajů.

V Německu demencí trpí asi 1,4 milionu lidí. Pacienti mají postupně problémy s pamětí, mluvením nebo soustředěním. Stejně jako v Česku jsou i v Německu k chorobě náchylnější ženy. Riziko demence roste úměrně s věkem, který ale není jediným faktorem. V příštích desetiletích se kvůli stárnutí populace očekává velký nárůst počtu případů. Zatímco předloni u nás žilo asi 171 tisíc lidí s demencí, v roce 2050 by jich podle organizace Alzheimer Europe mohlo být až 297 tisíc.

Stále více důkazů spojuje dietní limonády a další potraviny s umělými sladidly s přibýváním na váze. Světová zdravotnická organizace dokonce v květnu 2023 vydala doporučení, aby se náhražky cukru nepoužívaly při hubnutí. Nová studie odhalila, že velké množství sladila může zvýšit chuť k jídlu až o 20 %, informuje CNN.

Nová studie zkoumala pouze vliv sukralózy, která je v Evropě i ve Spojených státech klíčovou složkou mnoha umělých sladidel. Autoři interpretovali své výsledky opatrně, přesto však předkládají pádné argumenty, že „nekalorická sladidla, a konkrétně sukralóza, zasahují do normální regulace chuti k jídlu způsobem, který by mohl mít nepříznivý vliv na kontrolu hmotnosti a zdraví,“ uvedl pro CNN doktor David Katz, odborník na preventivní medicínu a životní styl, který se na studii nepodílel.

Výsledky studie podporují předchozí výzkumy. Dřívější studie například zjistily, že ženy a lidé s obezitou jsou na signály hladu, které vyvolávají umělá sladila obzvláště citliví. Všechny buňky v těle potřebují k získávání energie glukózu. Největším uživatelem je mozek, který spolyká až polovinu všech cukrů kolujících v krvi. Mozek nicméně reaguje na přírodní cukry, jako je glukóza obsažená v celém ovoci a některých druzích zeleniny. Umělá sladidla proto podle autorů studie zřejmě matou mozek tím, že vysílají signály sladkosti, aniž by dodávala potřebné kalorie, které mozek potřebuje. Když se podle vědců slíbené kalorie nedostaví, mozek může vyslat signál k dalšímu jídlu.

K výzkumu se pro CNN vyjádřil i mluví společnosti Heartland Food Products Group, která vyrábí Splendu – umělé sladilo s obsahem sukralózy. Podle něj jsou nízkokalorická a nulová sladidla podložena výzkumem a odbornými doporučeními a sladce chutnající výrobky snížily chuť na další sladkosti a zároveň pomohly lidem kontrolovat hmotnost.

Natal Conference, která se konala v hotelu provozovaném Texaskou univerzitou v Austinu, nemá podle svých internetových stránek „žádný jiný politický nebo ideologický cíl než svět, ve kterém mohou mít naše děti vnoučata“. Informoval o tom web Politico.

Na akci vystoupili řečníci jako konspirační teoretik Jack Posobiec a Crémieux, internetový pseudonym spojený podle deníku The Guardian s Jordanem Laskerem, který diskutuje o klesající porodnosti a propaguje eugeniku. Informoval o tom server Wired, který měl možnost nahlédnout do zvacího e-mailu na konferenci.

Širší natalistické hnutí v poslední době nabývá na síle v konzervativních kruzích - kde se obavy z klesající porodnosti snoubí s obavami z rostoucí imigrace - mezi jeho zastánce patří třeba Elon Musk nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Organizátor Natal Conference Kevin Dolan, už dřív prohlásil, že eugenika (což je přesvědčení o genetické nadřazenosti bělochů) a pronatalistické hnutí jsou si „velmi blízké“.

V Japonsku se nachází 27 000 přírodních horkých pramenů, které lidé navštěvují hlavně kvůli relaxaci. V některých lázeňských městech ale prameny pomalu mizí. Místní úředníci před tím varují, někteří dokonce vyzývají k omezení soukromých lázní. Informovaly o tom servery CNN a Outlook Traveller.

Příkladem je třeba město Urešino, které se nachází v horském pásmu prefektury Saga na západním ostrově Kjúšú. Ve městě, které má 25 tisíc obyvatel, je víc než 30 hotelů a rjokanů (tradičních japonských ubytovacích hostinců). Stalo se tak domovem nejvyhledávanějších japonských onsenů a získalo oblibu i mezi zahraničními cestovateli. Ve společných onsenech se návštěvníci koupou společně a nazí. To se některým turistům nelíbí, ti si tak radši připlatí za soukromé lázně. Kvůli tomu ale dochází k nadměrné spotřebě vody.

Místní úřady nedávno vydaly varování před dopadem nadměrného turismu na zásoby termální vody ve městě. „V porovnání s obdobím před pandemií onemocnění covid-19 se zvýšil počet turistů, což vedlo k většímu využívání horkých pramenů,“ řekl na nedávné tiskové konferenci místostarosta města Urešino Hironori Hajase. Průměrná hladina vody v prameni Urešino klesla v jednom okamžiku loňského roku na rekordní minimum 39,6 metru, což představuje 20% pokles ve srovnání s 50 metry zaznamenanými před čtyřmi lety, jak uvedla japonská státní televizní stanice NHK.