Čelisti: Místa hovadnosti

Napřed trocha vibrací, které musíte cítit v těch správných orgánech. Další film velekněze analogových tripů a škrtících beatových smyček Quentina Dupieuxe alias Mr. Oiza je opět řádně vychýlená soustava hovadnosti. Fízlové, hajzlové jsou šíleným řetězem policejních historek, které volně navazují na exploatační estetiku 60. a 70. let, přitom ale existují ve vlastním univerzu s vlastní vyšinutou mechanikou. Jakmile vám rytmus filmu rozechvěje střeva, jste ztracení. Možná ne Dupieuxův nejlepší film, ale rozhodně výrazný jako marihuana zašitá do krys.

Jako velcí milovníci centrifugálního odlévání Vajec a atmosfér zapomenutých zákoutí paměti se Daniel a Aleš vypravili na nový film ceněného „triple Š“ Štindl–Špaček–Šlajer, jen aby seznali, že na těchto Místech květiny nekvetou. Rozbředlý a amorfní filmový útvar zápasící s tuhými šlachami scénáře místy sklouzává až do nechtěné trapnosti. Na rozdíl od lehké shovívavosti mnoha kritiků, kteří chválí alespoň dobovou atmosféru, byla v Čelistech Místa odklizena na místa, kam slunce nesvítí.

Na závěr odpálení světlice jménem Fresh Film Fest a krátký pohled do budoucnosti, kde nic nevidíme. Jenom moje javory, javoryyy, javoryyyyyy.