Číňan: Severská detektivka a neokolonializmus

2. únor 2012

Ačkoli se český čtenář měl možnost seznámit s tvorbou slavného švédského „detektivkáře“ Henninga Mankella již v roce 2005, ta pravá příležitost pro otce depresivního a samotářského vyšetřovatele Kurta Wallandera přichází až nyní.

Opakovat klišé o boomu severské detektivky nemá cenu, zato má pravděpodobně smysl podtrhnout, že román Číňan se v mnohém zaběhané a komerčně úspěšné tradici vymyká. Nespadá do wallanderovských případů a stojí samostatně, jako nápaditá fúze drsné krimi a politického thrilleru.

Úvod je přitom učebnicový – masová vražda, vůbec jedna z nejhorších v novodobých dějinách Švédska, kdesi v zapadlé a sněhem zaváté vsi. Chladnokrevný čin se záhadnou motivací spáchaný sečnou zbraní. Následující vývoj textu ale logická očekávání zklamává. Nesledujeme problematickou postavu detektiva a náročné pátrání. Děsivý zločin se ocitá mimo ohnisko vyprávění, protože hlavní hrdinka knihy, soudkyně Birgitta Roslinová, není přizvána k jeho rozklíčování, spíše fascinovaně slídí na periferii a skládá si informace, jež zdánlivě s úvodní událostí souvisejí jen vágně. Žena zakoušející krizi identity se přimkne k drobné nahodilosti, která ji vede fascinující cestou daleko ze Skandinávie.

Čtenář tak po chodníčku sněhem zaváté severské krimi nevykročí. Ve chvíli, kdy už už nazouvá zimní boty, ho autor vezme na pouť do 19. století, do Číny, v níž jsou unášeni chudí zemědělci a posléze do Ameriky, kde zažívají neskonalý teror. Historická kronika jednoho rodu, počatého v utrpení a bezpráví, se posléze rozlévá do moderní linie, v níž Číňan reflektuje vývoj čínského státu, svár bezohledného predátorského kapitalismu a tradiční maovské linie. Původní zločin je jen motivací k vyprávění příběhu o střetu nelítostného podnikatele Ja-Žu a jeho sestry, ortodoxní komunistky Chung, ale i příběhu o různých podobách koloniální expanze v novodobých dějinách.

Soudkyně Roslinová se v této linii ocitá mimoděk a na rozdíl od čtenáře pozná jen část pravdy. Henning Mankell de facto znásobil tradičně štědrý kontextuální rámec severské detektivky a nechal ho román zcela ovládnout. Více než zločin sám se tu řeší mocenské výboje Číny do Afriky a průběh transformace země po Teng Siao-Pchingově ekonomickém obratu. Přitom je ale Číňan stále čtivý. Drží se u povrchu, nezabíhá do detailních analýz a situaci, v nitru jistě komplikovanější, zjednodušuje do atraktivního thrillerového půdorysu. Ačkoli je pachatel masové vraždy známý již v první třetině knihy, autor dovedně udržuje dynamiku vyprávění střídáním lokací, pestrou paletou témat i vypjatými vztahy postav.

02546187.jpeg

V Číňanovi rezonuje celá řada „krizových“ motivů, od krize středního věku, přes krizi švédského soudnictví, až po krizi globálního kapitalismu. Ačkoli autor chytře zůstává skryt za postavami a jejich úhly pohledu, snadno lze vyčíst patrnou skepsi k soudobému systému, střízlivě kritickou, přitom však jemně nostalgickou reflexi levicové energie let 60., ale i temnou fascinaci neproniknutelným enigmatem Číny, v níž se totalitní včerejšek neuchopitelně prolíná s výbojnou současností a věští, dost možná, obrysy našich zítřků (nelze se zbavit dojmu, že Mankell, sám vysloužilý levicový aktivista, obdivně reflektuje část podivuhodného odkazu Mao Ce-Tunga). Ústřední ideu knihy pak vystihuje jedna z postav:

Přestože to všichni západní myslitelé popírají, stranická diktatura je slučitelná s rozvojem ekonomiky. To nás samozřejmě neuklidňuje. Proto se tolik mluví a píše o popravách střelou do zátylku. Napadáme Čínu s poukazem na nesvobodu, uzavřenost a nedodržování lidských práv, které se na Západě tak opečovávají. Ale podle mě je to pokrytectví. V naší části světa je plno zemí včetně Ameriky a Ruska, kde se lidská práva denně porušují. […] Ať už máme jakýkoli názor, musíme se na ty události dívat s respektem. Jen blázen si může myslet, že současné dění v Číně neovlivní naši vlastní budoucnost.“ (s. 443)

Můžeme se pídit po tom, na kolik dostál Henning Mankell svým ambicím. Těm zásadním ano: vytvořil neobyčejně živý a přístupný text s tahem na branku a spoustou podnětů k zamyšlení. V některých momentech sice uvízl při šíři otevřených otázek v zúženém prostoru žánru, ale to, co zůstává dlužen, probouzí touhu po poznání, nikoli frustraci. Způsob, jakým dokáže autor saturovat hlad po krvavé záhadě tématem převážně politickým, je v jádru fascinující. Podobně jako nutná mlhavost, jímž je téma čínské současnosti ve výsledku obestřeno.

Hodnocení: 80%

Henning Mankell: Číňan
Přel.: Helena Stiessová. Brno: Host, 2011. 540 stran.

autor: Vít Schmarc
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.